MILAN HULÍK :OTEVŘENÝ DOPIS STÁTNÍ ZÁSTUPKYNI

Autor: ZJ (mailto:zdenek.jemelik@spoleksalamoun.com), Téma: Aktuální kauzy spolku, Zdroj: zdenek.jemelik@spoleksalamoun.com
Vydáno dne 03. 11. 2005 (1615 přečtení)




Paní
JUDr. Lenka Šromová
Krajské státní zastupitelství
Ostrava

Paní státní zástupkyně,

dne 25.9.2005 zemřel MUDr. Jan Chmelař, kterého jste spolu s Vladimírem Hučínem v r. 2001 obžalovala z trestného činu podvodu. Zemřel jen několik dní poté, co byl pravomocně zproštěn z obžaloby z tohoto trestného činu Krajským soudem v Ostravě. Podle Vaší obžaloby měli oba obžalovaní od zaměstnavatele Vladimíra Hučína, Bezpečnostní a informační služby (BIS), vylákat nemocenské dávky, o které se měl Vladimír Hučín obohatit.

Jak Okresní soud v Přerově, tak Krajský soud v Ostravě konstatovaly, že oba obžalovaní jsou nevinní. Tomuto zjištění však předcházely více než 4 roky trestního stíhání, které pro MUDr. Chmelaře byly velmi těžké. Nebyl typem bojovníka jako jeho spoluobžalovaný Vladimír Hučín a nikdy předtím nepřišel do styku s orgány trestního řízení, jako V. Hučín, který s nimi v jejich komunistické podobě bojoval celá léta, tak jako s celým totalitním režimem. MUDr. Chmelař byl mírný, až bojácný člověk, plachý a nesmělý a již samotná skutečnost, že se musel dostavovat k výslechům a opakovaným hlavním líčením, byla pro něj utrpením. Vím to, protože jsem jej vždy uklidňoval a říkal, aby se nebál, že to všechno dobře dopadne. Já jsem o tom nepochyboval ani na okamžik, protože celé obvinění bylo absurdní a i laik musel poznat, jak to konstatovali i mnozí novináři, že obvinění z trestného činu podvodu nemá logiku. Ostatně, stejně tak se vyjadřovala i obhajoba, neboť bylo naprosto jasné, že obvinění z trestného činu podvodu nemůže obstát. Vy jste však dala pokyn ke vznesení obvinění, vedla trestní stíhání a nakonec i vypracovala obžalobu. Měla jste na to zákonnou licenci, byla jste okresní státní zástupkyně. Můžete vznést obvinění a obžalobu vůči komukoliv, i vůči nevinnému člověku; Vám podle zákona stačí existence podezření. Takže je vlastně všechno v pořádku. Když jsem s panem doktorem Chmelařem odcházel od hlavního líčení, kde byl zproštěn z Vaší obžaloby, připomněl jsem mu kreslený vtip z r. 1968, na kterém si dva komunističtí aparátníci podávají ruku a jeden říká druhému.: „Upřímně řečeno soudruhu tajemníku, kdybychom Vás nezavřeli, tak jste nemohl být rehabilitován.“ MUDr. Chmelař se tehdy usmál. Byl to jeden z mála úsměvů, který jsem u něj viděl. Spíše vidím jeho obličej v úzkostném napětí a slyším, jak se pokoušel zoufale soudu vysvětlit, že je nevinen.

Nešlo jen o tu vinu, ale i o jeho pověst, neboť byl soukromým lékařem a obvinění z trestného činu podvodu se dostávalo pozornosti médií a veřejnosti. Takovéto ocejchování v malém městě při známém českém přísloví „není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu“, bylo pro lékaře s rozsáhlou klientelou téměř zničující. Protože o tom nikdy nemluvil, tak nevíme ani, nakolik utrpěly jeho příjmy a kolik klientů jej opustilo. Nechat se léčit „podvodníkem“ jistě bylo pro mnohé nepřijatelné. Vždyť k němu do jeho ordinace vnikl i důstojník BIS, který bez jeho souhlasu se snažil dostat do kartotéky jeho pacientů. Již se nedozvíme, jak mnoho jej vaše trestní stíhání postihlo. Nevíme, kolik nocí nespal a kolik prášků na spaní si musel vzít, aby mohl usnout. Zatímco V. Hučína trestní stíhání posiluje a zoceluje, tak jeho kamaráda doktora oslabovalo. Při jeho pitvě bylo zjištěno, že měl několik jizev na srdci; šlo o malé infarkty, z nichž ten poslední byl osudový. Zemřel naštěstí ve spánku, ráno jej našli mrtvého v posteli. Nejsem odborník, ale jsem přesvědčen, že trestní stíhání se na této diagnóze podílelo.

MUDr. Chmelař byl vzácný člověk. Lékař – lidumil, který se snažil pomáhat. Měl jsem jej rád a nikdy na něj nezapomenu. Věřím, že i Vy, paní doktorko, nezapomenete na nevinného člověka, kterého jste obvinila a posléze obžalovala. Nechci použít příkré výrazy, a již vůbec ne takové, které Vám možná napíše můj přítel a rebel John Bok. Nechci Vám zavdat příčinu k podání šesté stížnosti Advokátní komoře, když ty předchozí, které jste na mně podala, byly zamítnuty jako nedůvodné. Nebudu zpochybňovat ani vaši kvalifikaci, i když o ní mám pochybnosti. Neučiním a nenapíši nic, čeho byste mohla proti mně využít. Nemám čas psát zase vyjádření a chodit se někam obhajovat. Mně stačí, že jsem úspěšně hájil svého klienta a že Vám mohu napsat, že jste stíhala hodného, dobrého a charakterního člověka a že jste mu moc ublížila. Vím dokonce, i proč jste to udělala.

Věřím, že stejným zproštěním z obžaloby skončí i celé trestní stíhání V. Hučína., který byl rok ve vazbě. Pak přijde čas kladení otázek. Nejen Vám, ale i někdejšímu ministru vnitra a dnes advokátnímu koncipientovi (jak příznačné) JUDr.(?) Stanislavu Grossovi, který přece v TV tvrdil, že se budou všichni divit, jaké trestné činnosti se V. Hučín dopustil. Ten otazník za titulem budoucího advokáta se ptá: A co presumpce neviny, pane doktore?

Vaše právní vzdělání, paní doktorko, je jistě větší než urychlené kariéristické vzdělání „kolegy“ Grosse. Nevím ale, zdali jako státní zástupkyně s monopolem trestní obžaloby, znáte výrok, který pronesl antický filosof Seneca: „Minimum decet libere, cui multum licet.“ (Komu je mnoho dovoleno, má si dovolovat co nejméně). O to více můžete vzpomínat. Třeba na MUDr. Jana Chmelaře.

JUDr. Milan Hulík