Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

    Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 1410 nalezených)    

|0-15|15-30|30-45|45-60|60-75|75-90|90-105|105-120|120-135|135-150|150-165|165-180|180-195|195-210|210-225|225-240|240-255|255-270|270-285|285-300|300-315|315-330|330-345|345-360|360-375|375-390|390-405|405-420|420-435|435-450|450-465|465-480|480-495|495-510|510-525|525-540|540-555|555-570|570-585|585-600|600-615|615-630|630-645|645-660|660-675|675-690|690-705|705-720|720-735|735-750|750-765|765-780|780-795|795-810|810-825|825-840|840-855|855-870|870-885|885-900|900-915|915-930|930-945|945-960|960-975|975-990|990-1005|1005-1020|1020-1035|1035-1050|1050-1065|1065-1080|1080-1095|1095-1110|1110-1125|1125-1140|1140-1155|1155-1170|1170-1185|1185-1200|1200-1215|1215-1230|1230-1245|1245-1260|1260-1275|1275-1290|1290-1305|1305-1320|1320-1335|1335-1350|1350-1365|1365-1380|1380-1395|1395-1410|

NEKLIDNÝ PODZIM JIŘÍHO ČUNKA
(MS, Aktuální kauzy spolku, 20.09.2007)
NEKLIDNÝ PODZIM JIŘÍHO ČUNKA
Martin Stín, Praha
Vyšlo na Politikonu 20.9.2007 jako 178. sloupek
martin.stin@seznam.cz

Tuším, že někteří z mých stálých čtenářů otvírají tento sloupek s mrazením v zádech v předtuše dalších dotěrných úvah o trapném konci kauzy Jiřího Čunka. Není divu, na internetu již koluje nevlídný komentář jistého občanského sdružení ke zprávě o odložení podnětu k trestnímu stíhání Čunkova vyšetřovatele Milana Šošovičky Inspekcí ministra vnitra. Její autoři celkem správně poukazují na to, že v minulosti IMV zakryla různé hříchy policistů a domnívají se, že ani v tomto případě si nevedla slušněji. Předpokládají, že IMV je nepolepšitelná, neschopná vývoje a vede si stále stejně jako před deseti lety. Nepřipouštějí možnost, že by přece jen k nějaké změně k lepšímu mohlo dojít, zvlášť když jde o ostře sledovaný případ. Domnívám se, že IMV si musí být svým stanoviskem naprosto jistá, protože její vedení jistě uvážilo, že se jeho zveřejněním dostane do tvrdého sporu se státními zástupci, kteří vyvolali Šošovičkovo stíhání. Jakékoli vzrušení kvůli zprávě o stanovisku IMV je ale předčasné, protože obsah usnesení není znám. Ze závěru, že se Milan Šošovička nedopustil trestného činu nevyplývá, že postupoval při vyšetřování Jiřího Čunka zcela bezchybně, či že by dokonce byly důvody jeho vyšetřování obnovit. K závěru o naplnění skutkové podstaty trestného činu nestačí přece zjištění, že se podezřelý dopustil věcně nesprávných kroků. Musí k tomu přistoupit subjektivní stránka trestného činu, tedy především prokázaný úmysl škodit, obstarat si prospěch, způsobilost rozeznat nebezpečnost počínání. Záleží také na intenzitě nezákonné činnosti a její společenské škodlivosti. Je-li subjektivní stránka počínání podezřelého méně výrazná, zjištěná společenská nebezpečnost jednání malá, nejde o trestný čin, ale o přestupek. IMV šetří jen podezření na trestnou činnost policistů, přestupkové řízení vedou kontrolní orgány PČR, a právě jim Inspekce případ předala. Pokud nebudou zveřejněny výsledky přestupkového řízení, není důvod se příliš rozčilovat. Je třeba zdržet se vzrušených diskusí, dokud státní zástupci neprověří závěry IMV. Jistě je budou zkoumat důkladně, protože se v nich skrývá hrozba zpochybnění překvapivého ovlivnění vyšetřování nejvyšší státní zástupkyní, jež případ odebrala přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a předala jej jihlavskému Arifu Salichovi, který Šošovičkovu práci znectil a následně trestní stíhání Jiřího Čunka zastavil. Renáta Vesecká se nyní zabývá přezkumem rozhodnutí státního zástupce Arifa Salichova o zastavení trestního stíhání Jiřího Čunka. Má důvod být zneklidněna, protože závěry IMV mohou popřít opodstatněnost jejího zákroku. V této fázi se jedná o záležitost k řešení pro poměrně úzký uzavřený okruh příslušníků orgánů činných v trestním řízení, kteří si budou muset mezi sebou vyjasnit rozpory ve stanoviscích a následně veřejnosti nalít čistého vína. Teprve pak bude o čem debatovat.
ABSOLUTNÍ PANOVNICE JUSTIČNÍ MONARCHIE
(ZJ, Aktuální kauzy spolku, 20.09.2007)
ABSOLUTNÍ PANOVNICE JUSTIČNÍ MONARCHIE
Vyšlo na Britských listech 20.9.2007
Zdeněk Jemelík, člen spolku Šalamoun
zdenek.jemelik@spoleksalamoun.com

Nepřístojnosti předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Ivy Brožové, tvrdošíjně se držící židle, z které se ji neúspěšně pokusil sesadit pan prezident, dávno ztratily panenský pel novosti. Proto usnesení pléna Ústavního soudu ČR z 12.září 2007, jímž soud vyhověl kompetenční žalobě paní předsedkyně proti jmenování Jaroslava Bureše místopředsedou Nejvyššího soudu ČR, tentokrát nevyvolalo stejně bouřlivý mediální ohlas jako kdysi zrušení prezidentova rozhodnutí o jejím odvolání. Zabývali se jím spíše ti právníci a politici, jichž se byť vzdáleně dotklo. Kromě předpokládaného projevu uspokojení Ivy Brožové jsem zaznamenal souhlasného stanovisko prof. Vojtěcha Cepla, jenž vidí v rozhodnutí Ústavního soudu ČR vítězství práva nad mocí a více svobody pro občany této země. Nesouhlasný názor projevil jiný znalec ústavního práva, prof. Antonín Pavlíček. Pan prezident se usnesením cítil šokován, označil je za prohru občanů této země se soudcovskou mocí a mluvil o ohrožení demokracie. Vážnost situace podtrhuje okolnost, že znepokojení projevil také politik, ideově prezidentovi značně vzdálený – předseda KSČM, advokát a poslanec Vojtěch Filip. Ten konstatoval, že nebezpečí policejního státu se lze bránit prostřednictvím justice, ale proti justičnímu státu ochrana neexistuje. Jeden z prezidentových poradců, advokát Aleš Pejchal, nazval den 12. září dnem právního bezvědomí. Ani ústavní soudci se v názorech nesjednotili. Čtyři z nich, především předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský, dále Vladimír Kůrka, Jan Musil a Jiří Nykodým se od rozhodnutí pléna distancovali vydáním odlišných stanovisek. Za těchto okolností je nesmyslné potlačovat kacířskou diskusi o počínání ústavních soudců připomínáním poměrů v U.S.A., kde by prý podobné zpochybňování božské moudrosti nejvyšší justiční autority bylo společensky nepřijatelné.
ALTERNATIVNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBA AKT-INFO
(Ostatni, Aktuální kauzy spolku, 14.09.2007)
==== POZVANKA ====

Vážení,

všimli jste si, že určitý druh informací pořád chybí v českých komerčních i veřejnoprávních médiích? Týká se to objektivních zpráv ze zahraničí a to především politicky nevhodných zpráv. Slyšíme a čteme o některých událostech velmi zkresleně, pokud vůbec. Čteme v zahraničních rubrikách o porušovaní lidských práv, o konfliktech, a zfalšovaní voleb nebo naopak o pozitivním vývoji jen v politicky vhodných případech.

Proto jsme vymysleli alternativní zpravodajskou službu Akt-info. Přeneseme do češtiny aktuální zprávy ze světových nezávislých a alternativních zdrojů, zprávy které nejsou, ale měli by být v bežných médiích. Naše zpravodajství chce doplňovat a posilovat již existující alternativní zdroje v ČR (Econnect, Britské listy atd.). Místo podrobných článků budeme posílat pouze krátké zprávy z každodenního zpravodajství, které Vám podají průběžný a ucelený obraz světa z alternativního úhlu pohledu.
SPOLEK ŠALAMOUN OPĚT NA VLNÁCH ČRo 6
(Spolek Šalamoun, Aktuální kauzy spolku, 13.09.2007)
ZPRÁVA PRO VEŘEJNOST

V pátek 14.září 21007 v 21,10 v relaci Česká justice na vlnách Českého rozhlasu 6 budou členové Spolku Šalamoun komentovat kauzu Uzunoglu. Diskutovat budou p.John Bok a Zdeněk Jemelík.

Relaci lze dodatečně stáhnout z internetových stránek ČRo6:
http://www.rozhlas.cz/cro6/portal/ - rubrika „Rádio na přání“.

Spolek Šalamoun
ZNOVA IVA BROŽOVÁ VS. VÁCLAV KLAUS
(MS, Aktuální kauzy spolku, 13.09.2007)
Martin Stín: ŠPATNÝ KONEC DOBRÉHO NÁPADU
Vyšlo na Politikonu 13.9.2007 jako 177. sloupek
martin.stin@seznam.cz

Zřídit na Nejvyšším soudu ČR další funkci místopředsedy a obsadit ji Jaroslavem Burešem, nenáviděným protivníkem jeho vzdorovité předsedkyně Ivy Brožové, byl na první pohled chytrý nápad, jehož cílem bylo vypudit tvrdohlavou dámu z místa, z kterého se ji nepodařilo odvolat panu prezidentovi. Byla to podobná taktika, jakou volí lovci, když pošlou jezevčíka do liščí nory. Její autoři ale nepočítali s mimořádnou odolností protivnice. Postavení paní předsedkyně jistě nebylo příjemné. Její osoba se po sporu s prezidentem stala překážkou normálních vztahů mezi Nejvyšším soudem ČR a exekutivou. Přirozeně není možná diskuse mezi ní a prezidentem o ústavněprávních otázkách dalšího vývoje Nejvyššího soudu ČR. A v neposlední řadě přímo na jejím působišti existuje opozice, která jí dává najevo, že by měla jít. Nepodporuje ji ani Soudcovská unie ČR. Žít a pracovat v takové dusné atmosféře a společenské izolaci je nepříjemné a ne každý by takovou situaci ustál, ale zdá se, že Iva Brožová se v ní pohybuje lehce jako ryba ve vodě. Zřejmě jí nevadí ani vědomí, že důsledky jejího jednání trpí celý soud.
MARIE BENEŠOVÁ ŘÍDÍ PERSONÁLNÍ POLITIKU TOPOLÁNKOVY VLÁDY
(MS, Aktuální kauzy spolku, 07.09.2007)
Martin Stín: MARIE BENEŠOVÁ ŘÍDÍ PERSONÁLNÍ POLITIKU TOPOLÁNKOVY VLÁDY
Vyšlo 6.9.2007 na Politikonu jako 176. „sloupek“

Toto není poplašná zpráva, ani informace Rádia Jerevan. Jen absurdní asociace, která se mi vybavila, když jsem se z médií dověděl, že tři ministři mají opustit svá křesla. Byl mezi nimi také Jiří Pospíšil, jehož měl nahradit Cyril Svoboda. V té souvislosti jsem si vzpomněl na společné účinkování pana ministra a stínové ministryně spravedlnosti ČSSD, bývalé totalitní prokurátorky, později nejvyšší státní zástupkyně ČR Marie Benešové v Otázkách Václava Moravce. Tehdy mu s mateřskou převahou a přátelským pousmáním pobaveně sdělila, že by mu více slušela funkce předsedy legislativní rady vlády, kterou nyní drží Cyril Svoboda. Kdyby tedy později dementovaná zpráva současně obsahovala sdělení, že Jiří Pospíšil převezme Svobodův úřad, dalo by se ironicky říci, že Mirek Topolánek vyhověl přání stínové ministryně ČSSD. K odvolání ale nedošlo a nemá smysl přemýšlet, zda to je dobře nebo špatně.
UDIVENÁ "VĚRCHUŠKA"
(MS, Aktuální kauzy spolku, 03.09.2007)
Martin Stín: Udivená „věrchuška“
Vyšlo 30.8.2007 na Politikonu jako 175. „sloupek“

Sejde-li se na jednom místě více účastníků různých trestních řízení a začnou si vyměňovat zkušenosti, zazní příběhy sotva uvěřitelné, bohužel často pravdivé. Šokující zážitky si odnášejí hlavně ti, kdo přicházejí do styku s orgány činnými v trestním řízení po prvé a mnozí na ně nezapomenou do konce života. Společenství účastníků trestního řízení není ale příliš početné a vedle něho žije nic netušící většina národa, která si vůbec nedovede představit, co lze zažít za zdmi policejní služebny, ve styku se státními zástupci, v soudní síni či dokonce ve vězení. Neví nic o pocitech člověka, který přišel po prvé v životě k podání vysvětlení na policejní služebnu s pocitem, že se přece ničeho nedopustil, vše se za chvíli vysvětlí a on si pak půjde v klidu dát pivo. Nemilosrdné soustrojí trestního řízení ale začne do sebe soukat nezkušenou oběť, někdy sice pomalu, ale téměř vždy jistě. Překvapený občan pak znepokojeně pozoruje, že policista jeho vysvětlení asi nevěří, klade další a další všetečné otázky, pak přichází s nepřímými důkazy, které se vzaly bůhví odkud, modeluje si mozaiku jakéhosi virtuálního příběhu, v němž je účastníkovi předem přisouzena role pachatele trestného činu. Sbírá poznatky, jež se hodí do mozaiky,ostatní zahazuje, ty, které by umožnily vznik jiného obrazu, hodně daleko. Pak pošta doručí obžalobu, nad kterou obžalovaný nevěřícně kroutí hlavou a po ní přijde obsílka na veřejné jednání soudu. A vše jede znova od začátku: stejné zdánlivě nesmyslné otázky na věci, jež se nestaly, nepochopitelné výpovědi svědků, z nichž někteří si již nic nepamatují, jiní do výpovědi vkládají své dohady, do toho sem-tam někdo řekne něco rozumného, soud přečte listinné důkazy, z nichž jedné části nerozumí obžalovaný, další státní zástupce, zbytku soudce. Pokračuje doplňování mozaiky virtuálního děje, jejíž vytváření začalo v přípravném řízení. Mezitím se obžalovaný začíná podivovat tu podivným otázkám, tu pro něj nepochopitelnému mlčení obhájce, o němž začíná mít dojem, že pro něho v podstatě nic nedělá. Začíná se mu točit hlava z rychlosti, s jakou se vyprazdňuje prasátko s úsporami, z něhož se kutálí proud peněz do kasičky obhájce. Ze směsi ověřených skutečností, polopravd a zjevných nesmyslů soud nakonec spřede virtuální příběh, který se vždy ve větší nebo míře liší od skutečnosti, ať v dobrém nebo ve zlém smyslu. Na něj pak naroubuje rozsudek, který odsouzenému připadá jako zlý sen. Samozřejmě, většina trestních řízení probíhá v souladu s právem a logikou, nicméně výše popsaných kafkovských hrůzností se dějí ročně nejméně desítky, možná stovky, a jedno každé z nich je ostudnou skvrnou na štítě státu, jenž se prohlašuje za právní.
DICHTUNG UND WAHRHEIT V TRESTNÍM ŘÍZENÍ
(ZJ, Aktuální kauzy spolku, 20.08.2007)
DICHTUNG UND WAHRHEIT V TRESTNÍM ŘÍZENÍ
Zdeněk Jemelík, člen občanského sdružení Šalamoun
Vyšlo 20.8.2007 na Vulgo (http://www.vulgo.net/)
zdenek.jemelik@spoleksalamoun.com

Příběh č.1 – Rostislav Roztočil

Příběh č. 2 – Erguen Yekta Uzunoglu

Příběh č.3 – Jiří Čunek

Mezi skutečným životem a jeho zpodobením ve vyprávění je vždy určitý rozdíl. Platí to i v trestním řízení. Jeho účastníci téměř vždy vyprávějí své případy jinak, než je uvedeno v rozsudku, který se ovšem popisem skutkové podstaty k pravdě pouze přibližuje. U případů, jichž se z jakýchkoli důvodů zmocnili novináři, nebo k nimž se vyjadřují aktivisté z řad veřejnosti, může být dokonce skutkový podklad procesu východiskem pro rozvíjení příběhů, jež jsou někdy od holé skutečnosti značně vzdáleny. Tyto odvozené příběhy mohou být někdy dokonce zajímavější a důležitější než jejich základ.
POLITICKÝ VĚZEŇ O KAUZE JIŘÍHO ČUNKA
(Ostatni, Aktuální kauzy spolku, 17.08.2007)
ČUNEK PŘIJAL HOSTII Z RUKOU ĎÁBLA
Zbyšek Dřevojan, bývalý politický vězeň

Z celé kauzy trestního stíhání Jiřího Čunka vyplývá, že justice, soudy, státní zastupitelství a policie jsou názorově rozdělené. Jedni podporují ve vzájemném politickém boji ODS a Lidovce, druzí ČSSD a KSČM. Porušují tím hrubě jedno základní pravidlo, že všechny tyto instituce mají být důsledně apolitické. A nyní pár informací, které to potvrzují. Pan státní zástupce JUDr. Arif Salichov, který dostal k dořešení kauzu Čunek byl od 70. let komunistickým prokurátorem a pronásledoval disidenty, chartisty a další odpůrce komunistického režimu. Hodně se o tom psalo v 90 letech v regionálním tisku na Vysočině a v Jihlavě. Záhadným způsobem to ustál a zůstal dál ve funkci, nyní dokonce jako vedoucí státní zástupce OSZ v Jihlavě. Snaží se nám dokonce kázat o nezávislosti a, že není žádný kašpárek ale nezávislý vedoucího Okresního státního zástupce v Jihlavě. V komunistickém režimu byl poslušným kašpárkem KSČ. Určitě se charakterově v jeho letech již nezměnil. JUDr. Petr Coufal, který ho dozoruje z pozice krajského zastupitele byl do r. 1990 náměstkem krajského prokurátora v Brně pro Jihomoravský kraj a měl specielně na starosti agendu StB a dozoroval všechny prokurátory v kraji, kteří byli pověřeni politickými kauzami jako např. JUDr. Arif Salichov. Takže ho zná již z té doby a úkoloval ho v pronásledování odpůrců režimu. Sám JUDr. Petr Coufal proslul jako nesmiřitelný pronásledovatel chartistů, disidentů a jiných odpůrců režimu. Sám ale jako dozorující prokurátor a náměstek nevystupoval přímo jako žalobce.
PROHLÁŠENÍ SPOLKU ŠALAMOUN K ZASTAVENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ JIŘÍHO ČUNKA
(Ostatni, Aktuální kauzy spolku, 09.08.2007)
Česká tisková kancelář
Opletalova 5/7
111 44 Praha 1

Prohlášení občanského sdružení Šalamoun k zastavení trestního stíhání místopředsedy vlády p. Jiřího Čunka – podnět ke stížnosti pro porušení zákona
V Praze dne 9.8.2007

Jsme znepokojeni výroky státního zástupce Arifa Salichova a jejich mediálním ohlasem, hodnotícími úroveň výkonů příslušníků orgánů činných v trestním řízení, kteří vyšetřovali Jiřího Čunka před odebráním věci státnímu zástupci Radimu Obstovi nejvyšší státní zástupkyní Renátou Veseckou. Celé řízení proti Jiřímu Čunkovi od jeho začátku a zejména od zásahu nejvyšší státní zástupkyně považujeme za nestandardní. Svěření věci státnímu zástupci Arifu Salichovi máme za nešťastné vzhledem k jeho pochybné minulosti prokurátora protiprávního předlistopadového režimu, z které si mohl přinést smířlivost k účelovému postupu řešení trestních kauz. Vzhledem k podivným okolnostem přidělení případu státnímu zástupci Arifu Salichovi a následnému zastavení trestního řízení proti Jiřímu Čunkovi soudíme, že k vyhodnocování postupu přerovských orgánů činných v trestním řízení je třeba přistupovat s maximální uvážlivostí a objektivitou. Zastavení trestního stíhání Jiřího Čunka by nemělo být pokynem k zahájení honu na čarodějnice.

Shodně s prohlášením Úřadu kriminální služby a vyšetřování PČR z 8.8.2007 upozorňujeme, že do doby předání vyšetřování této trestní věci jinému policistovi a státnímu zástupci nebyly dozorovým ani dohledovým státním zástupcem shledány chyby v postupu policejního orgánu. Chápeme, že část veřejnosti má výhrady k osobě původního dozorového státního zástupce Radima Obsta, ale upozorňujeme, že za jeho postup se postavila krajská státní zástupkyně Zlatuše Andělová, která v minulosti nejednou osvědčila svou profesionalitu a nezávislost. Postup vyšetřovatele Milana Šošovičky podléhal dohledu státního zástupce a byl prověřován kontrolními orgány PČR, rovněž bez zjištění závad.

Pokud nás o to požádají příslušníci orgánů činných v trestním řízení, napadení ve sděleních státního zástupce Arifa Salichova, jsme ochotni monitorovat případné řízení, které by proti nim mohlo být vedeno.
K ZASTAVENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ JIŘÍHO ČUNKA
(MS, Aktuální kauzy spolku, 09.08.2007)
Martin Stín: Šarlatáni v trestním řízení
Vyšlo na Politikonu 9.8.2007 jako 172. sloupek
martin.stin@seznam.cz

Čeká-li čtenář projev mého překvapení nad zastavením trestního stíhání Jiřího Čunka, mýlí se. Žádné překvapení se totiž nekoná. K jinému cíli přece protiústavní zásah Renáty Vesecké do živého trestního řízení nesměřoval. Nebo se mýlím a jeho smyslem bylo zajištění kvalitnější obžaloby ? Přemítat za daných okolností dále, zda by se vicepremiér obhájil před soudem, nemá smysl. O jeho nevině se rozhodlo v skrytu kanceláří státních zastupitelství a po veřejnosti se žádá, aby věřila, že padlo správné rozhodnutí, a příliš o něm nediskutovala. V této souvislosti je na místě všimnout si skutečnosti, že po předání věci Arifu Salichovi se jako po mávnutí taktovkou utišilo poštěkávání hlídacích podvraťáků demokracie, pro které až do té chvíle byly potíže Jiřího Čunka vydatnou denní krmí. Kdo a jakými mechanismy řídí náš nezávislý tisk?
PRAVOMOCNÝ ROZSUDEK V KAUZE UZUNOGLU
(MS, Aktuální kauzy spolku, 02.08.2007)
Martin Stín: Kauza Uzunoglu – protivník si vsítil vlastní branku
Vyšlo na Politikonu 2.8.2007 jako 171. sloupek
martin.stin@seznam.cz

V úterý 31.7.2007 odpoledne mi telefonoval nějaký novinář a tázal se, jak proběhl soud s doktorem Uzunoglu. Zklamal jsem ho:právě jsem se vracel vlakem od mimopražského soudu a o tom, že Městský soud v Praze rozhoduje o odvolání Erguena Uzunoglu proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 jsem neměl nejmenší tušení. Nepatřím k oblíbencům Erguena Uzunoglu, takže jsem na jednání soudu nebyl upozorněn. Ostatně bych se jej ani nemohl zúčastnit, protože ve srovnání se standardním soudním procesem proti doktorovi Uzunoglu s malým podmíněným trestem je pro mne zajímavější osud matky čtyř dětí, která se z hlouposti nechala zlákat k nevědomému napomáhání k trestné činnosti se škodou šesti milionů korun a kromě provize 25.000 Kč si „vydělala“ šest let ztráty svobody. Dal bych proto přednost účasti u soudního jednání, od kterého jsem se vracel, i kdybych o řízení v kauze Uzunoglu věděl. Ze zpravodajství ČT jsem se pak dověděl, že senát JUDr. Felicie Hruškové vyhověl odvolání obžalovaného a zprostil ho viny. Na internetu jsem pak našel pozvání do rádia k rozhovoru o této kauze, které ovšem ztratilo aktuálnost před několika hodinami. Nelituji, že jsem pozvání propásl, protože bych stejně neměl co říci.
O POLICEJNÍM NÁSILÍ
(MS, Aktuální kauzy spolku, 26.07.2007)
Martin Stín: Ošklivá trvalka- policejní násilí
Vyšlo na Politikonu 26.7.2007 jako 170. sloupek
martin.stin@seznam.cz

Vymlácený zub polského demonstranta na policejní služebně, probodnutá plíce účastnice CzechTeku, demonstrantka, zbitá policistou před očima svých dětí, mladí lidé, přinucení svléci se do naha a dělat dřepy, to vše jsou květy ošklivého vytrvalého plevele - policejního násilí - jenž ne a ne vyhynout navzdory ujišťování různých ministrů vnitra a policejních prezidentů. Neochota Inspekce ministra vnitra prokázat, že k násilí skutečně došlo, a usvědčit pak jeho pachatele, je příslovečná. Není přitom úplně jasné, zda jde o neochotu či neschopnost, nebo směs obého. A když už se Inspekce přece jen rozhodne stíhat policejního násilníka, pomůže státní zastupitelství, jež se pokusí jeho potrestání zabránit. Ostatně ani ministři vnitra bez ohledu na rozdíly v jejich politických barvách či odstínech se do hubení plevele nikdy příliš nehrnuli, pokud jej přímo nechránili před vyhubením. V tomto směru nevidím podstatný rozdíl mezi Stanislavem Grossem neblahé paměti, mlžným Františkem Bublanem a zdánlivě chlapáckým Ivanem Langerem. Nepřekvapuje, že opakovaně selhávají technické prostředky, jež by posloužily při identifikaci pachatele: děje se to stále znova. Zdá se, že ve vztahu k demonstrantům se policie a státní zastupitelství nemění v čase. Stížnost mladých sociálních demokratů na způsob, jakým se Inspekce ministra vnitra vyrovnala s jejich oznámením o ponižujícím zacházení s demonstranty, zadrženými 1. května v Praze, vyvolává dojem, že také tato instituce je vzdorná vůči společenské kritice jejího přístupu k pochybením policistů. Naznačuje také, že vládnoucí strany a ministři vnitra se mění, ale policejních zvyklostí se to netýká. Policie je stále státem ve státě.
PAN PREZIDENT NEUDĚLIL MILOST...
(MS, Aktuální kauzy spolku, 20.07.2007)
Martin Stín: Pan prezident neudělil milost…
Vyšlo na Politikonu 19.7.2007 jako 169. sloupek
martin.stin@seznam.cz

Aby bylo jasno: vyjadřuji-li pochybnost nad jedním z mnoha prvků Klausova způsobu výkonu úřadu prezidenta republiky, nepřipojuji se k jeho odpůrcům, kteří se již nyní zabývají opatřeními, jimiž by zabránili jeho dalšímu zvolení. Jednoznačně si přeji, aby byl Václav Klaus mým prezidentem i v dalším volebním období. Nebrání mi to ale v kritickém pohledu na jeho působení v jednotlivostech.

K následující úvaze mě přiměla zpráva o udělení milosti Alexandru Bosnayovi, jenž nese nepřímou odpovědnost za zmaření lidského života a další škody, a trestného činu se patrně dopustil pod vlivem alkoholu a drog. Václav Klaus mu prominul třicet z třiceti šesti měsíců trestu odnětí svobody. Nekritizuji to: je to jeho právo. Ostatně ani neznám v úplnosti prezidentovy úvahy, jež ho k rozhodnutí přivedly. Pouze upozorňuji, že se tento případ vychyluje z jeho běžné praxe udílení spíše malých úlev z krátkých trestů za nezávažné trestné činy. Většina takto omilostněných by neudělením milosti příliš neutrpěla. Naproti tomu znám případ staré ženy, která by patrně zemřela ve vězení, kdyby jí pan prezident neprominul dva roky odnětí svobody: takovou milost hodnotím jako skutečně velkorysý, ušlechtilý skutek. Pokud se budu zabývat jen zkrácením trestu odnětí svobody, v řadě Václavem Klausem udělených milostí převládá zkrácení trestu o několik málo měsíců. Až dosud se vždy jednalo o případy, u nichž se dalo počítat s tím, že udělení milosti nevyvolá vášnivé diskuse veřejnosti a nepopudí soudcovskou lobby. Milost pro Alexandra Bosnaye je patrně první, která by mohla vyvolat pohoršení: trochu připomíná známou Havlovu milost lékaři, jenž řídil v opilosti a zabil člověka.
JOHN BOK OPĚT NA VLNÁCH ČESKÉHO ROZHLASU 6
(ZJ, Aktuální kauzy spolku, 17.07.2007)
„ČESKÁ JUSTICE“V NOVÉM HÁVU A PROBLÉMY ČESKÉ JUSTICE
Zdeněk Jemelík, člen spolku Šalamoun
Vyšlo na Britských listech 17.7.2007
zdenek.jemelik@spoleksalamoun.com

Pořad „Česká justice“ Českého rozhlasu 6 býval občas kritizován pro neodbornost. Redaktorka Iva Jonášová do něj často zvala členy různých občanských sdružení, která se zabývají právem. Tito její hosté neměli soustavné právnické vzdělání, jež se nedá praxí nahradit, takže skutečně někdy „ujížděli“. Pokorně přiznávám, že to platí i pro mne a další členy spolku Šalamoun, kteří jsme vděčně využívali možnost, abychom po vlnách rádia šířili své kritické náhledy na přehmaty v trestním řízení.

Iva Jonášová z rádia odešla, na její místo nastoupil Petr Schwarz, vzděláním teolog. Změna redaktora měla přinést zkvalitnění obsahové úrovně pořadu a jeho oživení zvaním dvou hostů různého profesního původu současně. Myšlenka dvou účastníků se mi líbila. Předpokládal jsem, že to budou osobnosti s protikladnými názory, jež pořad oživí svými spory.

|0-15|15-30|30-45|45-60|60-75|75-90|90-105|105-120|120-135|135-150|150-165|165-180|180-195|195-210|210-225|225-240|240-255|255-270|270-285|285-300|300-315|315-330|330-345|345-360|360-375|375-390|390-405|405-420|420-435|435-450|450-465|465-480|480-495|495-510|510-525|525-540|540-555|555-570|570-585|585-600|600-615|615-630|630-645|645-660|660-675|675-690|690-705|705-720|720-735|735-750|750-765|765-780|780-795|795-810|810-825|825-840|840-855|855-870|870-885|885-900|900-915|915-930|930-945|945-960|960-975|975-990|990-1005|1005-1020|1020-1035|1035-1050|1050-1065|1065-1080|1080-1095|1095-1110|1110-1125|1125-1140|1140-1155|1155-1170|1170-1185|1185-1200|1200-1215|1215-1230|1230-1245|1245-1260|1260-1275|1275-1290|1290-1305|1305-1320|1320-1335|1335-1350|1350-1365|1365-1380|1380-1395|1395-1410|

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.