Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* Co je Šalamoun
  Vydáno dne 19. 07. 2004 (2076 přečtení)

Chceme být a jsme zprostředkovatelem dialogu mezi občanskou společností a těmi složkami státní moci, které vytvářejí a vykonávají politiku v oblasti práva a vnitřní bezpečnosti země. Nástrojem jsou připomínky a náměty, které předkládáme každému, koho se týkají, bez ohledu na jeho postavení a ochotu naslouchat. Patří sem i publicistická činnost a vystupování na oborových konferencích. Toto vše považujeme za běh na dlouhé trati, jehož výsledkem by mělo být postupné systémové řešení nejhorších vad našeho trestního řízení.

Zvláštní pozornost hodláme věnovat advokacii. Denně potkáváme skvělé advokáty, kteří prokazují svým klientům nedocenitelné služby. Ale známe i jiné, kteří své klienty těžce poškodili. Nemůžeme dělat reklamu dobrým advokátům a být katy těch špatných. Jsme ale ochotni uveřejnit poznatky příjemců advokátních služeb na jejich vlastní odpovědnost. Tomu bude sloužit rubrika „ Naše zkušenosti s obhájci“. Je na čtenářích, aby ji naplnili.

CO JE „ŠALAMOUN."

Spolek na podporu nezávislé justice ŠALAMOUN vznikl v listopadu roku 1994, kdy byl zaregistrován jako občanské sdružení na Ministerstvu vnitra. V červnu roku 1996 byla činnost spolku podpořena grantem Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) při programu PHARE. Projekt podpořený grantem nesl název „Obnova právního státu a právního vědomí občanů" a probíhal po dobu jednoho roku. K 1. červnu 1997 byl grant podle smlouvy vyčerpán. Od té doby, velkými těžkostmi se spolek financuje sám za přispění občasných darů malých i velkých donátorů.

V následné době byla činnost spolku financována pouze příspěvky členů. Žádost o další grant od NROS byla opět úspěšná, takže spolek získal finanční podporu pro období jednoho roku (červen 1998 až červen 1999). V témže roce, za finanční podpory Magistrátu hl. města Prahy vydal spolek „Zprávy o stavu české justice“ tiskem. Ta pak byla bezplatně distribuována poslancům, senátorům, vrcholovým představitelům státní administrativy.

Smyslem činnosti spolku je vyhledávat, sledovat, dokumentovat a medializovat ty soudní případy, ve kterých je zpochybněna nezávislost vyšetřování a soudních řízení.
Podle svých stanov spolek upozorňuje odpovědné orgány na konkrétní pochybení jejich složek proti platnému právnímu řadu. Členové spolku o těchto šetřeních a kontaktech s justicí průběžně informují novináře na svých tiskových konferencích. Některé sledované kauzy spolek medializuje vlastními články svých členů, besedami v rozhlase a účastí v publicistických relacích televize. Největší odezvu nacházejí tyto pořady ve věznicích, na adresu spolku přišlo za dvanáct let jeho existence tisíce dopisů (od obviněných, obžalovaných i odsouzených) s žádostí o pomoc, případně o návštěvu ve věznici.

Důvodem vzniku spolku byl pocit bezmoci. Ten pocit souvisel s kauzou Marty Chadimové, ženy, která byla obžalována z pokusu o podvod a z pozměňování veřejných listin. V době, kdy vyšetřování jejího případu bylo uzavřeno a zahájení veřejného hlavního líčení se blížilo, otisklo několik českých deníků „Prohlášení bývalých signatářů Charty 77". Podepsané osobnosti v tomto textu vyslovovaly zneklidnění nad chystaným podivným procesem a upozorňovaly, že jej budou po celou dobu sledovat. Nehodláme zde zveřejňovat důvody, pro které někteří signatáři od svého podpisu později ustoupili, nebo se přestali o proces zajímat. Ti, kteří svůj úmysl dodrželi, se však náhle ocitli v situaci podivínských (či dokonce podezřelých) donqijotů. V době, kdy téměř všechna média bez ohledu na novinářskou etiku a zásadu presumpce neviny předváděla obžalovanou už jako odsouzenou a bulvárním způsobem probírala její život i skutky, bylo nesmírně těžké prosadit otištění článků objektivního rázu. Veřejné „státní" mínění bylo již natolik jednotné v negativním postoji k obžalované, že se šéfredaktoři báli riskovat a odmítali zveřejnit „odlišné" informace, byť z pera těch, kteří kauzu znali a proces sledovali. V takové situaci vznikl nápad na založení občanského spolku. Vycházel ze zkušenosti, že odmítnout stížnost jednotlivce je vždy snadnější než odmítnout jednat s občanským sdružením. Zní to jako odbojářská legenda, ale u zrodu ŠALOMOUNA bylo jen pět unavených a „zrazených" aktivistů a jedna nevrlá déle sloužící pracovnice Ministerstva vnitra, která se ze všech sil snažila registraci spolku zmařit, ale nakonec ustoupila přesile argumentů.

Členové nově vzniklého občanského sdružení samozřejmě nemohli tušit, jaký úděl na sebe berou, protože v té době nevěděli, v jakém stavu se české soudnictví skutečně nachází.
Po dvanácti letech činnosti spolku lze mluvit o jeho mnoha zřetelných úspěších, o mnoha prohrách a hlavně o naprosté deziluzi členů spolku ve vztahu k práci nezávislé české justice. Pocit bezmoci nad množstvím nevinně nebo nespravedlivě odsouzených stále roste a fakt, že veřejnost je o těchto případech prostřednictvím ŠALOMOUNA aspoň částečně informována, to nemůže vyvážit. Odezvy na smysl spolku z řad odborníků jsou dvojího druhu, buď pochvalné a vděčné, nebo dotčeně kritické až nepřátelské. O pomoc často žádají obhájci, kteří se domnívají, že pouhá přítomnost členů spolku u soudního líčení je zárukou přesnější protokolace a korektnějšího jednání předsedy senátu. Mnozí obžalovaní, kteří nemají možnost kontaktovat novináře, se na spolek obracejí s prosbou, aby jejich případ byl sledován a medializován. Často získávají adresu na ŠALAMOUNA od spoluvězňů, zaměstnanců věznic nebo od svých obhájců. (V jisté mimopražské kauze poskytl adresu spolku obžalovanému dokonce i státní zástupce.) Nezřídka odsouzení žádají členy spolku o pomoc při úsilí o obnovu řízení (viz. dvacet let stará brněnská kauza Baar a spol., která je popsaná v Dokumentaci a mnoho dalších).

Při své práci se členové spolku dostávají do kontaktu s Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, oběma komorami Parlamentu ČR, soudy všech stupňů, státními zástupci na všech úrovních, vyšetřovateli a nakonec i s zaměstnanci jednotlivých věznic. Nutné právní konzultace a expertízy poskytují spolku přední čeští právníci, z nichž mnozí toto vykonávají zdarma. K pravidelným a četným kritikům práce spolku patří samozřejmě soudci, kteří se cítí být pod kontrolou, což jistě není pohodlný pocit. Dokonce i bývalý předseda NS se veřejně v rozhlase vyslovil na adresu spolku v tom smyslu, že nikdo nesmí zpochybňovat rozsudek soudu. Jakoby soudci na rozdíl od „obyčejných" lidí patřili k jakési neomylné a nekritizovatelné kastě.

Práce spolku ŠALAMOUN je tedy hodnocena různými institucemi různě, ba protikladně. Spolek samozřejmě nevznikl proto, aby získával diplomy a křišťálové vázy, ale proto, aby na základě precedentních případů, které podrobně sleduje a dokumentuje, zmapoval situaci v českém soudnictví a podal o ní informativní vlastní zprávu. Zároveň za dobu své působnosti pomohl mnohým objetem justičních omylů, ale i zločinů, ať cesto opravných prostředků, kdy jsme nezištně suplovali práci obhájců, či s nimi spolupracovali, nebo v krajních případech dosáhli toho, že prezident republiky i díky naším věcným argumentům a neutuchající vytrvalosti, těmto objetem justiční zvůle udělil milost. Pokud při své dvanáctileté činnosti na tiskových konferencích přispěl k „osvětě" jak objektivně psát o soudních procesech, tím lip a pokud se mu podařilo vlastní publicistickou činností rozšířit právní vědomí čtenářů, je to samozřejmě taky úspěch.



( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.