Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* TRESTNÍ OZNÁMENÍ SPOLKU ŠALAMOUN NA Mgr. MARII BENEŠOVOU
  Vydáno dne 22. 04. 2005 (4230 přečtení)

NÁVRH NA ZAHÁJENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ PRO PODEZŘENÍ ZE SPÁCHÁNÍ TR.Č. ZNEUŽÍVÁNÍ PRAVOMOCI VEŘEJNÉHO ČINITELE, POPŘ. Z MAŘENÍ ÚKOLŮ VEŘEJNÉHO ČINITELE Z NEDBALOSTI, POPŘ. Z ÚTOKU NA STÁTNÍ ORGÁN.

Praha 21.4. 2005.

Podezřelá :
Mgr. Marie Benešová, nejvyšší státní zástupkyně ČR
Nejvyšší státní zastupitelství ČR
Jezuitská 4
660 55 Brno

Vyzýváme Městské státní zastupitelství v Brně, aby zahájilo úkony trestního řízení proti Mgr. Marii Benešové, nejvyšší státní zástupkyni ČR, kterou podezíráme, že se opakovaně dopustila tr.č. zneužívání pravomoci veřejného činitele nebo/a tr. č. maření úkolů veřejného činitele z nedbalosti, popř. tr.č. útoku na státní orgán. Naplnění skutkové podstaty uvedených tr.č. spatřujeme v tomto jednání podezřelé:

1. ve vydání Pokynu obecné povahy č.12 z 19.prosince 2003, zejména jeho čl. 16 odst. 3 a odst.4 písm. m) .

V obou zmíněných částech tohoto předpisu podezřelá nabádá státní zástupce, aby přistupovali s pochybností k podáním, směřujícím proti domněle nesprávnému provádění úkolů státními zástupci, soudci a popř. pracovníky dalších státních orgánů a aby zvažovali, zda se vůbec jedná o trestní oznámení. V odst. 3 ukládá, aby v případě nejasností státní zástupce vrátil podání oznamovateli s poučením, že je musí doplnit, ale v odst. 4 písm. m) přímo uvádí, že oznámení proti těmto osobám, vyjadřující nespokojenost s výkonem jejich funkce, není trestním oznámením, ledaže by obsahovalo konkrétní údaje, které naplňují skutkovou podstatu trestného činu. Tím zavádí pro zmíněné úzké profesní skupiny zvláštní režim posuzování podání, označených jako trestní oznámení proti jejich příslušníkům, čímž porušuje ústavní princip rovnosti občanů před zákonem a poskytuje zmíněným profesním skupinám zvláštní postavení blízké trestněprávní imunitě, na které nemají dle ústavy a zákonů nárok. Podání, které neobsahuje údaje, naplňující skutkovou podstatu trestného činu, nelze totiž vyhodnotit podle obsahu jako trestní oznámení nikdy, bez ohledu na to, proti komu směřuje. Vydání takového předpisu je proto nadbytečné a lze v něm spatřovat snahu o zjednání neoprávněné výhody pro privilegovanou kastu státních úředníků, zejména pak soudců, státních zástupců a policistů. Jde o protiústavní počin.

V praxi je tohoto pokynu zneužíváno orgány činnými v trestním řízení k svévolné změně klasifikace podání z trestního oznámení na stížnost nebo ke zdůvodnění odmítnutí podnětu, přičemž k vracení podání za účelem doplnění údajů dochází jen zřídka. Orgány činné v trestním řízení čtou odst.4 písm. m) jen po slova „…než je uveden v písm. c) až l)“ a bez dalšího zkoumání odmítají oznámení proti příslušníkům privilegovaných kast, spjatých s orgány činnými v trestním řízení, příp. předávají podání bez dalších opatření nadřízeným podezřelých a umožňují tak jejich varování a beztrestnost. Toto můžeme doložit na několika konkrétních případech z naší praxe.

Považujeme za jisté, že podezřelá, která pracuje v oboru trestního řízení od r.1971, základy svých profesních zkušeností získala za totality jako příslušnice obávané kasty prokurátorů, a má přiměřené právnické vzdělání, si musela být vědoma důsledků vydání tohoto předpisu a jeho rozporu s Ústavou ČR, Listinou a Úmluvou, a zřejmě se s jejich možnými dopady ztotožnila. Jednala tedy v nepřímém úmyslu obstarat neoprávněné výhody úzkým profesním skupinám s významným podílem na státní moci. Na druhé straně si musela být vědoma, že poškozuje ostatní občany, kteří jsou bezbranní proti případnému protiprávnímu jednání příslušníků profesních skupin, zaštítěných zmíněným předpisem.

2. v pokusu o kriminalizaci ministra spravedlnosti JUDr. Pavla Němce v souvislosti s jeho rozhodnutím dle §448 odst.1 tr.ř. předat do Kataru trestní stíhání obv. Hamad ben Abdulo Ben Thani al Thani.

Podezřelá si musí nebo aspoň by měla být vědoma, že je vůči ministrovi spravedlnosti v podřízeném postavení a nemá vůči němu a ministerstvu právo vykonávat kontrolní funkci. Samozřejmě by byla povinna v rozsahu svých omezených pravomocí iniciovat zahájení úkonů trestního řízení proti ministrovi, pokud by vzniklo důvodné podezření, že se dopouští trestné činnosti.

Pokud by si podezřelá obstarala standardní cestou dokumentaci k rozhodnutí o předání trestního stíhání do Kataru, nemohla by dospět k podezření, že ministr porušil zákon a neměla by zákonnou možnost zahájit proti němu úkony trestního stíhání .

Podezřelá přesto iniciovala zahájení úkonů trestního řízení k prověření podezření z tr.č. zneužívání pravomoci veřejného činitele ministrem spravedlnosti JUDr.Pavlem Němcem, kterého se dle jejího výkladu mohl dopustit tím, že v souladu s ustanovením §448 odst.1 rozhodl o předání výše zmíněného řízení proti katarskému státnímu příslušníkovi do jeho vlasti. Její počínání bylo zřejmě účelové, podniknuté s vědomím, že ministr a jeho spolupracovníci budou vystaveni stresujícím zážitkům, což se může negativně odrazit v chodu ministerstva, popř. vlády. Podezřelá přitom musela nebo aspoň měla vědět, že §448 odst.1 jednoznačně vybavuje ministra jako jediného ústavního činitele pravomocí rozhodnout po podání obžaloby o předání trestního stíhání do ciziny, přičemž je vázán jen dodržením zákonných podmínek předání trestního stíhání do ciziny, nikoli souhlasem jakékoli další instituce. Kritikou ministrova postupu vyslovenou před sdělovacími prostředky, v které zaměnila pojmy „předání trestní věci do ciziny“ dle hlavy dvacátépáté- odd.šestého tr.ř. a „vydání“ dle hlavy dvacátépáté- odd.druhého trestního řádu zmátla veřejnost, sdělovací prostředky, ale zejména státního zástupce a soudkyni v obvodu Praha 2. Nepřímo tak vedla k zneužití policejní jednotky státním zástupcem a k nezákonnému postupu soudkyně. Připuštěním zveřejnění náznaků možné úplatnosti ministra ve spojení s jejími mediálními výstupy se pokusila snížit vážnost ústavního činitele v očích veřejnosti. Případným zmařením vydání obžalovaného do jeho vlasti mohou být poškozeny zahraničněpolitické zájmy České republiky.

Použití policejní jednotky k vyzvednutí souvisejícího spisového materiálu z Ministerstva spravedlnosti ČR je třeba jednoznačně hodnotit jako zneužití PČR k úkolům, pro které nebyla zřízena. Všechny potřebné informace bylo možno získat standardním postupem, např. vyžádáním kopie spisu od ministerstva, vysláním pracovníků NSZ k jeho prostudování na ministerstvu, konzultací s ministrem a úředníky ministerstva. Před medializací věci bylo třeba seznámit se s obsahem hlavy dvacátépáté trestního řádu a s obsahem několika málo souvisejících listin, uložených na ministerstvu spravedlnosti. Zvolený postup vyvolal krátkodobé narušení chodu ministerstva a je třeba jej jednoznačně chápat jako obtěžování ministra a jeho spolupracovníků a odvádění jejich pozornosti od jejich úkolů k zbytečnostem, popř. jako tr.č. sabotáže.

Společenská nebezpečnost jednání podezřelé je zvýšena tím, že kriminalizace místopředsedy vlády ČR a ministra spravedlnosti v jedné osobě sníží důvěru občanů k vládě, prohloubí jejich nespokojenost s poměry v republice a poškodí pověst České republiky v zahraničí. Prohloubí tak škody, napáchané dlouho trvající aférou nastávajícího ex-premiéra.

Zdánlivě bezpříčinná kriminalizace ministra- místopředsedy vlády ve skutečnosti musí mít zcela určité kořeny, po nichž by měly pátrat orgány činné v trestním řízení. Její příčinou může být např. snaha o snížení jeho důvěryhodnosti v očích veřejnosti před blížícími se volbami, nebo odvrácení hrozícího odvolání podezřelé z funkce, popř. může se jednat o prostou formu nátlaku na ministra, jenž má být takto přinucen k jednání ve prospěch neustanovených nátlakových skupin. V pozadí může být i snaha zmařit sblížení ČR s Katarem, o které usiluje naše diplomacie, podporovaná prezidentem republiky. Každá z těchto variant dokresluje společenskou nebezpečnost jednání nejvyšší státní zástupkyně.

Upozorňujeme na okolnost, že podezřelá může narušovat vyšetřování své činnosti ovlivňováním svědků a dále může zneužívat své pravomoci k obtěžování ministra spravedlnosti a jeho spolupracovníků.

S úctou
John Bok, předseda spolku Šalamoun

Na vědomí :
Pan
JUDr.Pavel Němec
Ministerstvo spravedlnosti ČR
Vyšehradská 16
128 00 Praha 2


( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: spoleksalamoun@spoleksalamoun.com )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.