Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* POLICIE POD DOHLEDEM
  Vydáno dne 15. 12. 2005 (1527 přečtení)

POLICIE POD DOHLEDEM
Martin Stín, Praha
Psáno jako 87. sloupek pro Politikon Media 15.12.2005
martin.stin@seznam.cz

Věnováno Michaele K.

Politici, novináři i širší veřejnost projevují dlouhodobě nespokojenost s úrovní kontrolní činnosti a vyřizování stížností a trestních oznámení proti policistům, případně příslušníkům dalších složek represního aparátu, dopouštějícím se nepravostí při výkonu služby. Občan, jenž je nespokojen se způsobem, jakým se policie vyrovnala s požadavkem na ochranu jeho práv, velmi často narazí na zeď kruhové obrany příslušných orgánů, která neprůstřelně chrání nezpochybnitelnost domněnky o bezchybnosti a neomylnosti policistů, státních zástupců, soudců. Jednotlivec téměř nemá šanci obranou prorazit. Platí to jak pro oběti trestné činnosti, tak pro narušitele zákona. Obecně jsou práva občanů ve sporech s orgány činnými v trestním řízení zajištěna nedostatečně.

Nejedná se o virtuální problém, jehož není třeba si všímat. Důkazem jeho objektivní existence je skutečnost, že se na různých místech a úrovních začalo hovořit o nutnosti zřízení nezávislého dozorového orgánu, působícího mimo resort ministra vnitra, jenž by šetřil stížnosti a trestní oznámení proti policistům. Je to současně kritika práce Inspekce ministra vnitra a kontrolních a stížnostních útvarů PČR. V současné době téma dozrálo do polohy hned dvou návrhů řešení. S prvním přišla KDU-ČSL, která navrhuje zřízení dozorového orgánu v resortu ministra spravedlnosti.

Na semináři Helsinského výboru dne 12.12.2005 představil publicista Petr Uhl další námět, vypracovaný Výborem proti mučení a jinému nelidskému, krutému, ponižujícímu zacházení a trestání při Radě vlády ČR pro lidská práva, poradním orgánu vlády ČR (Petr Uhl je předsedou Výboru). Ten počítá se zřízením úřadu, jenž by stál mimo působnost obou výše zmíněných ministrů, patrně podřízen jedné z komor Parlamentu ČR. Měl by stíhat policisty, příslušníky Vězeňské služby ČR a příslušníky obecní policie. Návrh nepředpokládá úplné zrušení resortních orgánů kontroly a vyřizování stížností, ale podstatné přerozdělení úkolů, odpovědnosti a pravomocí v tomto oboru působnosti státní správy. Ve srovnání s projektem KDU-ČSL je radikálnější, ale i logičtější: podřízením nového orgánu ministru spravedlnosti by se porušila rovnováha pravomocí mezi resorty spravedlnosti a vnitra a z hlediska dozoru nad Vězeňskou službou ČR by se nic nezměnilo. Návrh nemá podobu realizačního výstupu, obsahuje jen zdůvodnění a přehled o řešení srovnatelné problematiky v zahraničí, vyúsťuje v návrh usnesení vlády, která by měla uložit ministrům vnitra a spravedlnosti, aby do 30.6.2005 předložili vládě návrh legislativních opatření ke zřízení nového úřadu.

Osud návrhu asi nebude jednoduchý. I kdyby Výbor se svým návrhem uspěl v Radě a ta opět ve vládě, a i kdyby pak ministři dokázali v dané lhůtě předložit použitelnou koncepci činnosti, uspořádání a vybavení úřadu, návrh, předložený na konci volebního období, by neměl zajištěnou budoucnost. Jeho prosazování nepochybně narazí na odpor, protože směřuje proti zájmům mocných společenských skupin. Bude se prodírat na světlo světa stejně obtížně jako většinou obyvatelstva podporovaný požadavek na přímou volbu prezidenta. Příčina nesnází je v obou případech stejná: nevůle kaprů- oligarchů vypustit si rybník. Naznačilo to ostatně vystoupení ředitele Inspekce ministra vnitra Miroslava Borníka na zmíněném semináři, jímž reagoval na Uhlovo sdělení. Vysvětlil tak sugestivně profesní a mravní nároky na pátrače po policejních nepravostech, že posluchačům mělo být naprosto jasné, že nový úřad nemůže vzniknout jinak než přejmenováním a případnou kosmetickou úpravou Inspekce ministra vnitra, která bude pod novým „správcem“ pracovat stejně skvěle (sic!*/) jako při začlenění do resortu ministra vnitra. Být po jeho, ani pracovníkům nového úřadu by určitě v budoucnu nehrozil ozdravný pobyt ve Valdicích či jinde, kdyby se dopouštěli při výkonu služby činů, klasifikovaných Ústavním soudem ČR jako protiústavní a nezákonné jednání. A opět by nebylo síly, která by je nutila k nesmiřitelnému postupu proti policistům, porušujícím zákon. Ředitel IMV ale poukázal správně na složitost vymezení právní úpravy fungování nového úřadu, jehož pravomoci by měli být podřízeni jak lidé ve služebním poměru, tak strážníci v pracovněprávním poměru. K tomu podotýkám, že dozorové orgány, profesně nezávislé na policii, mají leckde v zahraničí, přičemž podmínkou přijetí do zaměstnání v Independent Police Complaint Authority, působící v Anglii a Walesu je, že uchazeč nikdy nepracoval jako policista.

Je pokrokem, že se vůbec o nutností zřízení nezávislého dozorového úřadu začalo vážně jednat. Úspěch námětu by byl prvním, byť nesmělým a nedůsledným krokem k zvýšení účinnosti dohledu nad orgány činnými v trestním řízení. Samo zřízení úřadu by nic neřešilo, pokud by nedošlo k novelizaci Pokynu obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně č. 12 z 19.12.2003, protiústavní veteše, kterou nám po sobě zanechala býv. nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, jehož článek 16 podstatně omezuje možnost trestního stíhání příslušníků orgánů činných v trestním řízení, popř. se přímo vnucuje k zneužití účelovým výkladem. O dostatečné účinnosti úřadu lze úspěšně pochybovat také proto, že by docházelo ke střetům jeho úkolů a pravomocí s vymezením působnosti státních zastupitelství jako orgánu, řídícího a dozorujícího trestní stíhání. Další námitkou jsou poznatky z praxe, jež ukazují na znepokojivou skutečnost, že policisté se mnohdy dopouštějí nepravostí s vědomím nebo dokonce s návodem dozorujícího státního zástupce, a že ani soudy nevyužívají své pravomoci k zajištění zákonnosti postupu orgánů činných v trestním řízení. K nápravě stavu v činnosti ozbrojených složek orgánů činných v trestním řízení nedojde, pokud nebude nově zákonem upravena odpovědnost jejich příslušníků – od policistů až po soudce – za způsob používání svěřené pravomoci, a pokud nebudou nezávislému dozoru podřízeny všechny složky represního aparátu. V této souvislosti upozorňuji na to, že naše struktura orgánů činných v trestním řízení se silným postavením státního zástupce (prokurátora) je stále poplatná sovětskému modelu, násilně vloženému do soustavy státní správy v padesátých letech. Ve větší části Evropy řídí trestní stíhání od samého počátku soudy, přesněji vyšetřovací soudci či specializované soudy. Tento tradiční model lépe zajišťuje rovnost stran v trestním řízení (žalobce není pánem trestního stíhání, ale jednou z rovných stran řízení, nad nimiž stojí soud) a umožňuje přezkoumání každého usnesení orgánů činných v trestním řízení v dvoustupňovém soudním řízení. Posledně uvedenou vlastností je v trestním řízení lépe chráněno ústavní právo občana na soudní ochranu, u nás v současnosti naopak tvrdě potlačené zavedenou právní úpravou stížnostního řízení v soustavě státních zastupitelství.

Nicméně problém byl nalezen a pojmenován. Diskuse o návrzích na zřízení nezávislého dozorového úřadu by měla vyústit v přehodnocení strukturálního uspořádání, rozdělení úkolů, odpovědnosti a pravomocí a legislativního vymezení celé soustavy orgánů činných v trestním řízení.
================================================================== Pozn.: p.John Bok, předseda spolku Šalamoun, je členem výše zmíněného Výboru proti mučení
*/ latinské upozornění, že jde o ironický výrok, čti „sik!“


( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: zdenek.jemelik@spoleksalamoun.com )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.