Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* NOVÉ KOLO PROCESU ADÉLY RAJDLOVÉ
  Vydáno dne 02. 03. 2006 (1464 přečtení)

NOVÉ KOLO PROCESU ADÉLY RAJDLOVÉ
Martin Stín, Praha
Psáno pro Politikon 2.3 .2006 jako 98 .sloupek
martin.stin@seznam.cz

Věnováno Michaele K.

Pravidelní čtenáři Politikonu znají příběh Adély Rajdlové alias Adélky Vražednice, jíž jsem věnoval několik článků. Pro ty, kteří zapomněli nebo jsou zde noví, jen stručně připomenu, že se jedná o velmi mladou ženu, která jako osmnáctiletá pobodala náhodného společníka z klubové zábavy a byla postupně odsouzena k trestům odnětí svobody v trvání deseti let, tří let podmíněně, sedmi let a po zásahu Ústavního soudu ČR v její prospěch aspoň na „pouhých“ pět let.

Její oběť, o málo starší mladík, jenž tvrdil, že ho Adéla napadla bez zřejmé příčiny, nečekané vyústění jejich prý poklidné zábavy přežil, byť téměř zázrakem. Uložené tresty svádějí k přemýšlení o tom, co vlastně je přiměřený trest. Helena Čermáková dostala za smrt pětileté holčičky 3 roky, majitel přepadené prodejny počítačů, který zastřelil dva lupiče, se ani nedostal před soud, stejně jako ruská studentka, která připravila útočníka o život „rybičkou“, používanou na krájení ovoce. Adéle soud ani neuvěřil, že se bránila, a uložil jí vysoký trest.

Za zamyšlení stojí i nápadné neshody mezi rozsudky, v kterých se odráží důkazní nouze případu. Ve stejné budově probíhala dvě trestní řízení: Adéla byla souzena za pobodání společníka, on pro podezření na pokus o znásilnění. Soudy vydaly osm rozhodnutí, z nichž souhlasné mezi nimi byly pouze dva páry, jež si však navzájem odporovaly mezi sebou: nalézací soud, jenž soudil Adélinu „oběť“, dvakrát uznal obžalovaného vinným bez ohledu na námitky soudu odvolacího, ale s ohledem na nejisté výsledky dokazování ho odsoudil pouze k vyhoštění z ČR. A odvolací soud se dvakrát postavil proti soudu nalézacímu ve prospěch údajného násilníka. V procesu proti Adéle byl vývoj rozhodnutí obou soudů naprosto chaotický, rozporuplný. Rozdílnost obou rozsudků nalézacího soudu je výsledkem snahy vyrovnat se s výhradami odvolacího soudu. Vzájemně si odporující rozhodnutí Vrchního soudu v Praze -senátu Jaroslavy Maternové – jako soudu odvolacího patrně odrážejí vývoj v souběžném řízení proti její „oběti“: osudovou úlohu sehrál osvobozující rozsudek Městského soudu v Praze. Při tom první a druhé rozhodnutí senátu Jaroslavy Maternové se liší jako léto od zimy. O vině a trestu Adély Rajdlové rozhodl její zákonný soudce jen zdánlivě, veden jako loutka snahou přizpůsobit se názoru odvolacího soudu v kauze její „oběti“. Odsouzená se může utěšovat, že se díky souběhu okolností dostala do skvělé společnosti: za mříže ji fakticky poslala soudkyně Eva Burianová, která stejnou službou kdysi laskavě posloužila Václavovi Havlovi.

Z chaotického vývoje rozhodnutí soudů je vidět, že důkazní situace byla naprosto neprůhledná, vyžadující ohledy na presumpci neviny a uplatnění zásady „in dubio pro reo“. Uvažování o rozsudku v neprospěch obžalovaného v takových podmínkách klade velké nároky na svědomí soudce, neboť pravděpodobnost omylu je mimořádně vysoká. Omyl pak vždy znamená úmyslné nezákonné odnětí osobní svobody nevinnému, tedy těžké poškození zákonem chráněného zájmu. Ze čtveřice soudců, kteří v tomto případě účinkovali, měl správně vyvinuté svědomí soudce Vítězslav Rašík: soudil tak, aby v případě omylu neoprávněným zásahem do života obžalovaného uškodil co nejméně.

Záležitostí Adély Rajdlové jsme se s přáteli z občanského sdružení Šalamoun začali zabývat na jaře 2004, upozorněni skvělou reportáží TV Nova „Na ostří nože“. Tehdy měla Adéla v ruce rozsudek s trestem sedmi let a příkaz k nástupu trestu, neměla obhájce ani peníze na financování obhajoby. Pokusila se o sebevraždu a dostala se do péče psychiatra. Následovaly měsíce čekání na výsledky mimořádných opravných prostředků. Prezident republiky jí dvakrát odepřel milost. Nejvyšší soud ČR odmítl její dovolání, ale naštěstí nevyhověl ani dovolání nejvyšší státní zástupkyně, které se sedmiletý trest pod spodní hranicí sazby zdál nepřiměřeně mírný, jako by sedm let za mřížemi nestačilo na zničení nejhezčích let života tehdy dvacetileté dívky. Později neuspěl u Nejvyššího soudu ČR ministr spravedlnosti se stížností pro porušení zákona ve prospěch odsouzené. Až 27. září 2005 Ústavní soud ČR zrušil nálezem jak pravomocný rozsudek Vrchního soudu v Praze - senátu Jaroslavy Maternové, tak usnesení Nejvyššího soudu ČR – senátu Juraje Malika. Oběma vytkl společnou vadu: rozpor mezi nepochopitelností příčiny činu odsouzené podle vyprávěnky poškozeného a tvrzení o úmyslnosti jejího jednání, směřujícího k jeho usmrcení. V případě Nejvyššího soudu ČR navíc konstatoval, že si při hodnocení zmíněného rozporu vedl jinak než v jiných kauzách: rozsudky, zatížené touto vadou, zpravidla rušil.

My, kteří považujeme za pravděpodobnější, že se Adéla Rajdlová bránila pokusu o znásilnění, jsme považovali ústavní nález za konečné řešení jejího trápení. Ústavní soud ČR sice uložil obecným soudům, aby tuto vadu svých rozhodnutí napravily, ale tím žádal nemožné: nelze najít příčinu něčeho, co se nestalo. Senát Jaroslavy Maternové nás ale 24. 1.2006 vyvedl z omylu tím, že věcné objasnění příčiny konání odsouzené nahradil ubohým slohovým cvičením na námět „osobnost obžalované je příčinou jejího trestného činu.“ Změnil pak kvalifikaci trestného jednání z pokusu o vraždu na těžké ublížení na zdraví a poslal Adélu do vězení na pět let. Uložil trest poměrně přísnější než ve zrušeném rozsudku: pět let je sice méně než sedm, ale je to střed trestní sazby, zatímco sedm let bylo tři roky pod spodní hranicí.

Veřejným jednáním 24.1.2006 tak bylo zatím ukončeno trestní stíhání, zahájené v červenci 2002. Odsouzená obdržela již třetí příkaz k nástupu trestu. Nyní opět přicházejí ke slovu mimořádné opravné prostředky. Věřím, že rozsudek senátu Jaroslavy Maternové neobstojí a bude opět zrušen. Mezitím ale uplyne mnoho vody a je pravděpodobné, že odsouzená bude čekat na osvobozující rozsudek ve vězení. Kus neprávem zničeného života jí pak nikdo nevrátí.

Dnes, tj. 2.3.2006 ve 13,00 začíná u Městského soudu v Praze úplně nové kolo řízení proti Adéle Rajdlové. Senát soudce Petra Brauna, jenž věc soudil od počátku, se bude ve veřejném jednání zabývat její žádostí o obnovu procesu z 1.6.2004. Soud se jí dříve nezabýval, neboť dal přednost dovolání a odeslal spis k Nejvyššímu soudu ČR, odkud putoval dále. Vyhoví-li soudce Braun žádosti, dojde k úplnému přezkoumání dřívějších skutkových zjištění a jejich doplnění novými důkazy, které předkládá obhajoba. Při nevypočítatelnosti našich soudů a jejich chronické neochotě zpochybňovat vlastní rozsudek souhlasem s obnovou procesu si vůbec netroufám předvídat výsledek.

Ani povolení obnovy a následný úspěch návrhů obhajoby nemusí znamenat konec Adélina trápení, neboť lze počítat s tím, že proti mírnějšímu rozsudku by se jistě opět odvolalo státní zastupitelství a rozhodování by se opět dostalo zpět do rukou senátu Jaroslavy Maternové, která by pravděpodobně znova obhajovala svůj dřívější rozsudek. Přesto jsme se pustili touto cestou, neboť zlu je třeba odporovat a naději na vítězství spravedlnosti nesmíme nechat zajít předčasnou smrtí. Cum spiro spero.


( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: zdenek.jemelik@spoleksalamoun.com )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.