Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* FACKA ČESKÉ JUSTICI
  Vydáno dne 18. 04. 2006 (1154 přečtení)

FACKA ČESKÉ JUSTICI
Zdeněk Jemelík, Praha
Vyšlo 18.4.2006 na Britských listech
zdenek.jemelik@spoleksalamoun.com

Věnováno Michaele K.

Útěk Rostislava Roztočila z borské věznice v listopadu 2005 vyvolal smršť mediálního zájmu. Díky tomu se veřejnost dověděla mnoho podrobností o neuvěřitelném příběhu nešťastníka, jenž byl při jedné z mnoha návštěv Československa v r. 2000 zatčen na hranicích na základě zatykače z r.1991 a dodán do valdické kartouzy k odpykání mnohaletého trestu, který mu uložil v r. 1985 soud za údajnou účast na vraždě egyptského doktoranda, patrně agenta egyptských tajných služeb. K vraždě mělo dojít v lednu 1975 a byla provedena velmi brutálním způsobem. V r. 1980 Roztočil emigroval za tajuplných okolností do Rakouska. V r. 1982 Československo požádalo o jeho vydání, ale rakouský soud žádosti nevyhověl, protože shledal obžalobu za nedostatečně podloženou. V té době se v Rakousku objevily novinové články, líčící trestní stíhání Roztočila jako intriku komunistických tajných služeb. Současně za ním poslaly československé orgány jeho osiřelé děti. Od té doby žil Roztočil v Rakousku a později v Německu jako nenápadný občan, který ničím nepřitahoval pozornost orgánů činných v trestním řízení. O rozsudku z r.1985 údajně nevěděl. Určitě se nedověděl ani o další čsl. žádosti o vydání z r. 1992, kterou německý soud opět odmítl. A vůbec netušil, že je na něj od r.1991 vydán zatykač. Postupně získal tři pasy staré vlasti, pozbyl status běžence a od r. 1993 jezdil bezstarostně domů na návštěvy až do nenadálého zatčení.

V souladu se zásadou kontinuity polistopadového Československa s předlistopadovým kolaborantským režimem putoval do vězení bez nového posouzení 15 let starého rozsudku soudem v jeho přítomnosti, s uplatněním práva na obhajobu. O podrobnostech obsahu svého trestního spisu se začal dovídat postupně až od r.2004 nejdříve ode mne, později od své obhájkyně. Na podzim r.2004 podala jeho sestra návrh na obnovu procesu. První veřejné zasedání soudu k projednání návrhu bylo nařízeno „již“ na 1. prosinec 2005. Odsouzený o tom věděl, ale patrně nedůvěřoval české justici a dal přednost útěku. Hodnotím-li zpětně další vývoj, musím mu dát zapravdu. Jeho věc byla svěřena soudkyni, která složila soudcovský slib ve stejné době, kdy Roztočil odešel do emigrace. V průběhu přípravy veřejného zasedání důsledně odmítala návrhy na dokazování, které podporovaly podezření, že proces v r.1982-5 byl zmanipulovaný. Nepředvolala na líčení 1.12.2005 žádného ze svědků, kteří to měli aspoň částečně prokázat. Zřejmě se hodlala zabývat pouze samotnou vraždou, ke které žádné nové důkazy nejsou. Její postup směřoval k zamítnutí návrhu na obnovu. K povolení obnovy se pak musela zavázat až na popud německého soudu, který stanovil obnovu procesu jako podmínku případného vydání odsouzeného zpět do rukou českých orgánů.

První zprávy po útěku z vězení líčily Rostislava Roztočila jako nebezpečného vraha. Obával jsem se, že v nastalé panice může být na útěku zastřelen. Ale jeho románový příběh novináře „chytil“ a veřejnost se dověděla pravdu. V té době už byl ovšem uprchlík v bezpečí v Rakousku u své bytné z doby emigrace.

Po krátkém zdržení v Rakousku Roztočil odjel ke své sestře do Německa, kde byl krátce po příjezdu zadržen. Naděje, že bude propuštěn nejpozději do vánoc, nevyšly. A jeho propuštění v předvečer velikonoc nevyvolalo takovou vlnu mediálního zájmu jako útěk, i když se jedná o záležitost nejméně stejně zajímavou.

Osud Rostislava Roztočila, jenž od našeho posledního setkání v červenci 2005 neuvěřitelně zestárl, je nadále nejistý. Německý soud jej propustil z vazby, protože v zákonem stanovené lhůtě nemohl rozhodnout o jeho vydání zpět do ČR. Tvrdil, že tak reaguje na liknavost Krajského soudu Praha, který dosud nerozhodl o povolení obnovy. Náš soud se hájí, že z Německa nepřišel protokol o výslechu odsouzeného před tamním soudem. Ale německá strana tvrdí, že žádost o jeho výslech dosud neobdržela. Není zatím vyloučena možnost, že se německý soud bude znova zabývat českou žádostí o Roztočilovo vydání a nelze s jistotou předvídat, jak rozhodne. Splní-li český soud podmínku povolení obnovy procesu, německý soud by měl odsouzeného vrátit zpět do vlasti. Nerozhodne-li současně Krajský soud Praha o přerušení výkonu trestu, Rostislavu Roztočilovi by pak hrozil aspoň dočasný návrat za mříže. Jisté je, že pouze český soud může v obnoveném řízení zprostit Rostislava Roztočila obžaloby z let 1982-5. Pokud tak neučiní, odsouzený může spokojeně žít v Německu jako ve zlaté kleci, zatímco ve větší části zbytku světa mu bude hrozit zatčení. I tak se dá ovšem žít, je to stále lepší než cela v českém vězení.

Tato kapitola Roztočilova života ovšem vrhá stín na českou justici. Je možné právem pochybovat o tom, že doba od podání návrhu na obnovu řízení 25.října 2004 do veřejného zasedání soudu 1.prosince 2005 je přiměřená skandálnosti Roztočilova případu. Dovolím si dále tvrdit, že soud obdržel před veřejným zasedáním dostatečné důkazy, které prokazují důvodnost požadavku na přezkoumání podezření, že Roztočilův proces v letech 1982-5 byl zmanipulovaný. Mohl tedy okamžitě rozhodnout o povolení obnovy. Soud ale k písemným návrhům na dokazování nepřihlédl, nevyslechl ani svědka, jenž se dostavil dobrovolně bez vyzvání na veřejné zasedání a řízení odročil na neurčito. Kdyby soud zahájil projednávání návrhu na obnovu procesu do konce října 2005, předešel by Roztočilovu útěku. Kdyby 1. prosince povolil obnovu procesu, odsouzený by byl patrně německým soudem vydán zpět do ČR k novému projednání jeho věci a v Německu by se nedebatovalo o liknavosti české justice.

Celý Roztočilův případ od jeho uvěznění bez nového projednání obžaloby soudem v jeho přítomnosti přes útěk z vězení až po propuštění z německé vazby je ostudou resortu justice a ministr spravedlnosti by z něho měl vyvodit závěry v rámci své kárné pravomoci. Pokud tak učiní, ovlivní Roztočilovo dobrodružství osud několika soudců. Daleko širší dopad ale má a možná ještě dále bude dále mít na poměry v českém vězeňství. Po této stránce si Rostislav Roztočil vybral pro útěk nevhodnou dobu. Sedm měsíců před jeho útěkem ministr spravedlnosti vyměnil generálního ředitele Vězeňské služby ČR. Nový generální ředitel, plk. Luděk Kula, začal okamžitě se zostřováním vězeňského režimu a obměnou velitelských kádrů. Útěk Čabrady a Roztočila byl pak podnětem k zvýšení důraznosti jeho postupu. Jako první padl za oběť nedávno dosazený ředitel borské věznice, který se na svém místě moc neohřál a sotva mohl za krátkou dobu svého působení změnit situaci ve svěřeném zařízení. Pak následovaly v rychlém sledu další kádrové změny, zpřísnění bezpečnostních opatření ve věznicích a utužení způsobu zacházení s vězni. Jistě to nebylo bezdůvodné: okolnost, že Čabrada s Roztočilem mohli používat mobilní telefony k přípravám útěku, nebo že vězni valdické věznice řídili ze svých cel obchod s drogami ukazují, že poměry ve vězeňství nejsou takové, jaké by měly být. Po vystoupení Rostislava Roztočila ve zpravodajství TV Nova v sobotu 16. dubna lze očekávat další vlnu opatření ke zlepšení ostrahy věznic. Propuštěný totiž doslova uvedl, že útěk nebyl obtížný, neb věznice v té době byla děravá jako sýr. Pochlubil se také metrovým „smajlíkem“ který s Čabradou před útěkem namalovali na zeď pracoviště. Devatenáct tisíc vězňů a příslušníci Vězeňské služby pocítí odezvu jeho výroků na vlastní kůži a nebudou mu vděční.


( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: zdenek.jemelik@spoleksalamoun.com )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.