Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* ADÉLA RAJDLOVÁ-DALŠÍ DÍL ŘETĚZU BEZPRÁVÍ
  Vydáno dne 05. 04. 2007 (1563 přečtení)

Martin Stín: Zlomyslnost nebo slabomyslnost ?
Vyšlo na Politikonu 5.4.2007 jako 154.sloupek
martin.stin@seznam.cz

Tupý formalismus pravidel trestního řízení srazí občas na kolena každého, kdo se pokouší o nápravu justičních přehmatů. Záludnost procesních pravidel a podivné myšlenkové postupy státních zástupců a soudců vhánějí účastníky řízení do nečekaných situací a vyvolávají průtahy v cestě ke spravedlnosti: náprava každého chybného rozhodnutí trvá nejméně několik měsíců. Čeká-li někdo na spásu za mřížemi, a ona před ním při každém pokusu jí dosáhnout odskočí jako míč plovoucí na hladině, je to pro odsouzeného k uzoufání.

Nekonečným řetězcem procesních „nehod“ jsou pokusy o napravení smutného osudu mladé ženy Adély Rajdlové, trvající na své nevině, odsouzené za pobodání náhodného společníka údajně při obraně proti pokusu o znásilnění. První rozsudek zněl na 10 let, další na 3 roky podmíněně, pak dostala 7 let a současný platný rozsudek je na 5 let odnětí svobody.

Když se Adéla v r. 2004 po právní moci rozsudku dostala do styku se spolkem Šalamoun, nevěděla, co dělat, neměla obhájce a ani peníze na jeho zaplacení. Šalamoun se o ni začal zajímat po zhlédnutí reportáže „Na ostří nože“, vysílané TV Nova v pořadu „Na vlastní oči“. V ní se totiž vyjádřil její prvoinstanční soudce Petr Braun, že jeho svědomí se s uloženým nepodmíněným trestem neztotožňuje, což signalizovalo, že proces by mohl mít vady. Napsal jsem tehdy o jejím příběhu článek do Literárních novin, a první malér byl na světě. Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová jej vyhodnotila jako stížnost a nechala ji bleskově prošetřit. Výstupem šetření bylo dovolání nejvyšší státní zástupkyně v neprospěch odsouzené, jež mělo ubožačce vynést zvýšení trestu na 10 let. Naštěstí Nejvyšší soud ČR dovolání odmítl, takže zůstalo „jen“ při sedmi letech. Současně jsme jí pomohli podat návrh na povolení obnovy procesu. Byl to pro ni dostupný úkon, k jehož provedení nemusela použít služeb advokáta. Čas pak plynul jako voda, ale soud se k projednání návrhu neměl. Na jaře r.2005 jí stejný soudce, jehož svědomí se neztotožňovalo s nepodmíněným trestem, poslal příkaz k nástupu trestu. Podali jsme na něho návrh na kárnou žalobu pro průtahy v řízení o povolení obnovy procesu. K projednání návrhu na obnovu řízení ale stejně nedošlo, protože spis si vyžádal Ústavní soud ČR. Ten pak v září 2005 zrušil usnesení Nejvyššího soudu ČR, jímž bylo odmítnuto dovolání odsouzené, a také rozsudek Vrchního soudu v Praze, jímž byla odsouzena na sedm let do vězení. Jak se dočteme dále, Ústavní soud tím vyvolal podstatnou změnu v procesní situaci řízení o povolení obnovy procesu. 24. ledna 2006 se senát soudkyně Jaroslavy Maternové vyrovnal s výhradami Ústavního soudu ČR tak, že je elegantně obešel. Objasnění motivu domnělého pokusu o vraždu nahradil shromažďováním záporných poznatků o jejím soukromí. Odsoudil pak Adélu znova: zmírnil právní kvalifikaci a snížil trest na pět let, ale návratu do věznice neušla. Sáhli jsme tehdy znova po návrhu na povolení obnovy procesu jako po nejrychlejším prostředku její záchrany před nástupem trestu: Adéla zaurgovala projednání návrhu z r. 2004 a soud tentokrát začal konat. Veřejné zasedání se konalo 2. března 2006. Soudce Petr Braun na něm moudře zkritizoval oba rozsudky soudkyně Jaroslavy Maternové, uložení nepodmíněných trestů označil za nesmyslné, nicméně v rozporu s logikou a zdravým selským rozumem z formálních důvodů obnovu procesu nepovolil (zvukový záznam je na www.spoleksalamoun.com). Následovala stížnost k Vrchnímu soudu v Praze, které samozřejmě senát soudkyně Jaroslavy Maternové nevyhověl. Věcí se pak na základě stížnosti ministra spravedlnosti pro porušení zákona zabýval Nejvyšší soud ČR, jenž učinil šokující odhalení: oba pražské soudy pochybily tím, že vůbec o věci jednaly. Návrh z roku 2004 totiž směřoval proti rozsudku senátu Jaroslavy Maternové, jímž byla Adéla odsouzena na 7 let. Ten ale mezitím zrušil Ústavní soud ČR, takže Adélin návrh ztratil cíl. Nejvyšší soud vystavil pražské soudy přísné kritice (slyšte na www. spoleksalamoun.com) a nařídil Městskému soudu v Praze, aby o věci znova jednal a rozhodl. Stalo se 19. října 2006. Pak opět nastalo mlčení. Dne 8. ledna 2007 se proto spolek Šalamoun obrátil na předsedu Městského soudu v Praze Jana Sváčka s prosbou o urychlení nového jednání o povolení obnovy. Nové veřejné jednání bylo nařízeno na 25. ledna 2007. Výsledek byl v zásadě stejný jako v březnu 2006: pan soudce opět přiznal své výhrady k oběma rozsudkům senátu Jaroslavy Maternové, a proti logice a zdravému rozumu obnovu nepovolil. Řízení proběhlo zvláštním způsobem. Soud se nejdříve vyrovnal s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR tím, že původní návrh na povolení obnovy řízení zamítl. Okamžitě však zahájil nové jednání o povolení obnovy procesu, a to na základě výše zmíněného dopisu spolku Šalamoun předsedovi Městského soudu v Praze, který bůhví proč označil za návrh Adély Rajdlové, podaný prostřednictvím spolku Šalamoun. Proč to udělal, je záhadou, protože také tento „návrh“, který návrhem nebyl ani formou, ani obsahem, zamítl ze stejných důvodů, které uplatnil 2. března 2006. Důkazní situace byla stejná jako tehdy a jako v první polovině zasedání, takže k zahájení vlastně nebyl důvod. Obhájce podal na místě stížnost, o které rozhodl senát Jaroslavy Maternové 26. února 2007. Samozřejmě ji zase zamítl, ovšem z důvodů, jež nejsou soudci Petru Braunovi ke cti: soud konstatoval, že podnětem k jednání nebyl návrh odsouzené, ale dopis spolku Šalamoun, který není osobou ze zákona oprávněnou podat návrh na povolení obnovy procesu. Z toho důvodu zrušil usnesení senátu soudce Petra Brauna z 25. ledna 2007, aniž by učinil další opatření. Úsilí o obnovu procesu je tak po dvou a půl letech od podání návrhu stále na mrtvém bodě. A ve vězení strádá již déle než rok mladá žena, s jejímž vězněním nesouhlasí ani soudce, který jí kdysi uložil desetiletý trest a nyní brání obnově procesu.

„Kdyby jsou chyby“, nicméně si nemohu odpustit poznámku, že kdyby soud projednal návrh na povolení obnovy procesu na jaře 2005, řízení by proběhlo v normálních procesních podmínkách. Rozsudek, proti němuž návrh směřoval, tehdy ještě platil. Dále poznamenávám, že je zvláštní, že v jednom druhu řízení jedné obžalované dojde dvakrát k tak zásadním procesním pochybením, že vyšší soud musí konstatovat, že jednání nemělo vůbec proběhnout. Kdyby se soudce Braun dopustil stejných procesních pochybení, ale obnovu povolil, jeho rozhodnutí by již nikdo nezvrátil a chyba, ať již nevědomá nebo záměrná, by posloužila srozumitelnému účelu. Zvláštní je i okolnost, že soudce Petr Braun celkem třikrát veřejně kritizoval uložení nepodmíněného trestu Adéle Rajdlové, čili je si vědom, že se jí děje křivda, nicméně zamítnutím návrhu na povolení obnovy znemožnil nápravu. Postup pražských soudů v tomto řízení o povolení obnovy připomíná hru kočky s myší: ať se Adéla jakkoli snaží uniknout bezpráví, na ní páchanému justicí, jakási neviditelná ruka ji vždy srazí zpět do beznaděje. Týká se to i stížnostního soudu. Nejsem přesvědčen o tom, že způsob, jímž věc vyřešil, byl jediný možný. Byl ale spolehlivě ze všech jiných možných nejvíce nepřátelský k odsouzené. Těmito úvahami jsem dospěl k otázce, vyjádřené v titulu.



( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Martin Stín, Praha )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.