Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* PŘÍPAD UZUNOGLU V LITERÁRNÍCH NOVINÁCH
  Vydáno dne 06. 04. 2007 (1142 přečtení)

ZDENĚK JEMELÍK, PŘÍPAD UZUNOGLU: NEKONČÍCÍ PŘÍBĚH
Vyšlo na 2.str. 14. čísla Literárních novin dne 2.4.2007, on-line 3.4.2007 na URL http://www.literarky.cz/?p=clanek&id=3465

/Redakční úvod/:Případ Uzunoglu poutá ohromnou pozornost určité části občanských aktivistů, kteří na něm chtějí demonstrovat virulentní zkaženost české justice. Z velké části neprávem.

Ve čtvrtek 29. března 2007 byl po více než dvanácti letech od začátku trestního stíhání vynesen rozsudek nad německým občanem kurdské národnosti Erguenem Uzunogluem, podnikatelem a významným kurdským exilovým činitelem s rozsáhlými společenskými styky na nejvyšší úrovni v České republice i v zahraničí. S ním byli odsouzeni dva turečtí spoluobžalovaní. V procesu vystupují tři poškození, všichni turecké národnosti. Jediný z nich žije v České republice, údajný novinář a tlumočník Gürkan Gönen, dříve užívající jméno Otan Göksel. Oba muži přišli do socialistického Československa zhruba před třiceti lety. Oba zde vystudovali – Uzunoglu všeobecné lékařství, Gönen ekonomické inženýrství.

Dnes již odsouzený Erguen Uzunoglu vyhlásil na shromáždění k uctění výročí vzniku Charty 77 dne 13. března 2007 hladovku na protest proti neúnosnému protahování jeho trestního stíhání a za nápravu poměrů v naší justici. Na neinformované to zapůsobilo dojmem, že rozsudek je někde v nedohlednu. V hladovění jej pak podpořily řetězovou jednodenní hladovkou různé významné osobnosti, například exprezident Václav Havel. Dojem posílili sympatizanti obžalovaného rozesíláním různých prohlášení po internetu. Hlavně se činil František Janouch. Znova uveřejnil manifest „Žalujeme“ z 3. března 2006, v němž tuto kauzu přirovnal k Dreyfussově aféře.

Pravda se ale od vytvářené legendy dost liší. Celé výše uvedené divadlo bylo zahájeno s vědomím, že na dny 27. a 29. března 2007 jsou plánována poslední dvě jednání soudu, na nichž zazní závěrečné řeči a bude vynesen rozsudek. Šlo o část dezinformační kampaně, umně organizované odsouzeným a jeho sympatizanty, zejména Františkem Janouchem, předsedou Nadace Charty 77. Jejím cílem je ovlivnění veřejného mínění a následně státních orgánů a soudu ve prospěch nějakého mimořádného „vyřešení“ kauzy Uzunoglu jinou cestou než jejím projednáním nezávislým soudem až do úplného konce.

Navzdory proroctvím z okolí Erguena Uzunoglua se soud cítil schopen ukončit „tuto obludnost“ a bez ohledu na nevraživé ovzduší v soudní síni se toho dokonce ani neobával. Odsoudil Erguena Yektu Uzunoglua, Haciho Mehmeda Buluta a Mehmeda Raufa Özdemira tak, že prvnímu odsouzenému byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvou let s odkladem na zkušební dobu pěti let, jeho spoluobžalovaní byli potrestání vyhoštěním z České republiky na dobu deseti let.

Trestní řízení začalo v září 1994 zatčením podezřelých. Tehdy policie našla v jednom pražském bytě, patřícím Erguenovi Uzunogluovi, zmučeného Otana Göksela. Podle jeho tvrzení byl zbit, ponižován a následně uvězněn obžalovanými. Policie v noci pozatýkala podezřelé a zahájila proti nim vazební vyšetřování. Soustředila se na Erguena Uzunoglua jako na přirozenou hlavu společenství a snažila se prokázat mu co nejvíce trestných činů. Důkazy si obstarávala i za cenu porušování procesních předpisů. Některé z nich mají charakter jednoznačných podvrhů.

Po propuštění obviněných z vazby se Policie České republiky dopustila neuvěřitelné chyby, která je základem průtahů, jež nyní Erguen Uzunoglu a jeho sympatizanti neprávem vyčítají soudci Rašíkovi: cizinecká policie neprodloužila tureckým obžalovaným povolení k pobytu a přinutila je tak opustit Českou republiku ještě před seznámením s výsledky vyšetřování. Erguena Uzunoglua se to netýkalo, poněvadž během vazebního vyšetřování získal německé státní občanství. Turečtí obžalovaní se samozřejmě již do České republiky nikdy nevrátili, nevyzvedávali si poštovní zásilky a řízení blokovali. Do Turecka se vrátili i dva poškození. Vznikl tak optický dojem, že se řízení týká pouze obžalovaného Uzunoglu, proti němuž stojí jako korunní svědek obžaloby Gürkan Gönen.

S vědomím nesmírných potíží, které soudu vznikly odjezdem čtyř z šesti účastníků řízení, se soudce Rašík pokusil předat věc do Turecka. Turecko ale 1. září 2003 převzetí odmítlo.

Dne 24. listopadu 2005 začalo konečně jednání soudu. Erguen Uzunoglu dostal po prvé příležitost veřejně se hájit. Využil ji důkladně: jeho řeč trvala čtyři a půl hodiny. Od té doby si podržel iniciativu a soudce mu ponechával celkem neomezený prostor. Byl k němu mimo to tak velkorysý, že ho nikdy nepokutoval, i když se choval nevhodně, například když o svědkovi-poškozeném hovořil jako o „tureckém parchantovi“.

Zhruba před rokem došlo k výrazné změně taktiky obhajoby. Obžalovaný Uzunoglu si přivedl nového obhájce a začal nekonečný řetěz obstrukcí, vedoucích ke zpomalování řízení. Soudce byl vystaven urážkám a nadutému poučování o jeho nezpůsobilosti soudit. Obhájce opakoval výzvy, aby se soudce vyloučil pro podjatost, přestože věděl (nebo právě proto, že věděl?), že v případě vyloučení senátu pro podjatost by řízení muselo začít znova od začátku. Výrazně se obstrukční taktika obhajoby projevila při výslechu svědka-poškozeného Gürkana Gönena. Ten se z počátku přes opakované výzvy nedostavoval k jednání a obhajoba stále napadala soud za to, že si nedokáže jeho účast vynutit. Když se nakonec nečekaně objevil, obhajoba znervózněla a snažila se jeho výslech zmařit. První den se jí to skutečně podařilo. Na dalším zasedání pak výslech svědka proběhl, ale soud na něj potřeboval celé dva dny.

Obstrukce trvaly až do konce řízení. V úterý 27. března 2007 si obhájce vynutil svévolným odchodem ze soudní síně během závěrečné řeči žalobce odročení závěrečných řečí na čtvrtek. Státní zástupce musel kvůli tomu svou řeč opakovat, nicméně soud rozsudek přece jen vynesl.

Není bez zajímavosti, že předseda senátu potrestal svědka-poškozeného za neúčast při jednání soudu uložením pořádkových pokut v celkové výši padesáti tisíc korun, ačkoli jeho nepřítomnost nikdy nezpůsobila nevyužití doby zasedání. Obžalovaný podal ze stejných důvodů na svědka trestní oznámení pro pohrdání soudem. Gürkan Gönen pak byl zatčen, eskortován v poutech do Kladna a tam držen dva dny v cele předběžného zadržení. Jeho trestní stíhání bylo nakonec podmíněně zastaveno. Od té doby se již ale u soudu neukázal.

Státní zástupce navrhl v závěrečné řeči, aby soud potrestal obžalované tresty odpovídajícími délce jejich vazby. Uložený podmíněný trest pro Erguena Uzunoglua je zdánlivě mírnější. Říká se totiž, že podmíněný trest je jen hrozbou. Ve skutečnosti je velmi nepříjemný jednak kvůli dlouhé zkušební době, ale hlavně kvůli možné ztrátě bezúhonnosti ve smyslu živnostenského zákona, která může odsouzenému komplikovat jeho podnikatelské působení. Odsouzení se na místě odvolali, státní zástupce si vzal lhůtu na rozmyšlenou. Výrok o vině se opírá částečně o nepřímé a neúplné důkazy a soud se nevyrovnal do důsledků s existencí procesně nepřípustných důkazů.

Nelze proto vyloučit, že odvolání odsouzených bude úspěšné aspoň v tom směru, že se věc vrátí znova k první instanci. Potvrzení podmíněného trestu ve výše uvedeném rozsahu by bylo krutým postihem odsouzeného Uzunoglua, neboť by znamenalo prodloužení existenčně ničivých účinků již tak neúnosně dlouhého trestního řízení o dalších pět let.


( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Zdeněk Jemelík )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.