Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* O POLICEJNÍM NÁSILÍ
  Vydáno dne 26. 07. 2007 (951 přečtení)

Martin Stín: Ošklivá trvalka- policejní násilí
Vyšlo na Politikonu 26.7.2007 jako 170. sloupek
martin.stin@seznam.cz

Vymlácený zub polského demonstranta na policejní služebně, probodnutá plíce účastnice CzechTeku, demonstrantka, zbitá policistou před očima svých dětí, mladí lidé, přinucení svléci se do naha a dělat dřepy, to vše jsou květy ošklivého vytrvalého plevele - policejního násilí - jenž ne a ne vyhynout navzdory ujišťování různých ministrů vnitra a policejních prezidentů. Neochota Inspekce ministra vnitra prokázat, že k násilí skutečně došlo, a usvědčit pak jeho pachatele, je příslovečná. Není přitom úplně jasné, zda jde o neochotu či neschopnost, nebo směs obého. A když už se Inspekce přece jen rozhodne stíhat policejního násilníka, pomůže státní zastupitelství, jež se pokusí jeho potrestání zabránit. Ostatně ani ministři vnitra bez ohledu na rozdíly v jejich politických barvách či odstínech se do hubení plevele nikdy příliš nehrnuli, pokud jej přímo nechránili před vyhubením. V tomto směru nevidím podstatný rozdíl mezi Stanislavem Grossem neblahé paměti, mlžným Františkem Bublanem a zdánlivě chlapáckým Ivanem Langerem. Nepřekvapuje, že opakovaně selhávají technické prostředky, jež by posloužily při identifikaci pachatele: děje se to stále znova. Zdá se, že ve vztahu k demonstrantům se policie a státní zastupitelství nemění v čase. Stížnost mladých sociálních demokratů na způsob, jakým se Inspekce ministra vnitra vyrovnala s jejich oznámením o ponižujícím zacházení s demonstranty, zadrženými 1. května v Praze, vyvolává dojem, že také tato instituce je vzdorná vůči společenské kritice jejího přístupu k pochybením policistů. Naznačuje také, že vládnoucí strany a ministři vnitra se mění, ale policejních zvyklostí se to netýká. Policie je stále státem ve státě.

Kritici přetrvávající tolerance ministrů vnitra, Inspekce, státních zástupců a velitelských kádrů PČR k policejnímu násilí oprávněně poukazují na to, že zadržení mají zákonný nárok, aby s nimi policie zacházela s vědomím platnosti presumpce neviny. Nevinný občan by neměl být v žádném případě vystaven násilí a ponižování. Způsob jednání, na který si stěžují mladí sociální demokraté, se používá za určitých okolností ve věznicích : ale občanská práva vězňů jsou omezena zákonem a mimo to uvedené drsné zacházení je součástí prevence pašování drog a jiných závadných věcí do věznic a sotva se lze bez něho obejít. Zadržení demonstranti ale nejsou vězni a jejich osobní důstojnost musí být nedotknutelná.

Obhájci policie ovšem budou tvrdit, že při zvládaní většího počtu násilnicky se chovajících osob by se policie s respektováním výše uvedených námitek nikam nedostala. Také budou upozorňovat, že chování policie je v podstatě dané její rutinou, typem osob, hledajících seberealizaci v policejní službě, a je dobře předvídatelné; takže každý, kdo se chce zúčastnit střetu s policií, by měl uvážit rizika.To je ale jen jedna strana mince. Na druhé straně účast na politické demonstraci je legitimním projevem názoru, čili naplněním ústavního práva občanů, za které nesmí být demonstranti trestání, zvláště ne mimosoudní cestou. Z tohoto pohledu je pak policejní násilí etickým a právním problémem, v němž se odrážejí zcela protichůdné názory na funkci policie a meze její působnosti. Z etického hlediska by při tom mělo být jasno, že násilné zásahy proti občanům musí být pojímány jako krajní možnost, jako východisko z nouze, a když už k nim musí dojít, musí být prováděny s maximální ohleduplností. Z právního hlediska spočívá problém v tom, že omezení práv a svobod, daných ústavou, je možné pouze zákonem, jehož obsah by měl být znám jak řadovým občanům, tak policistům a státním zástupcům. Všeobecně dostupné vymezení hranic použitelnosti policejního násilí právním předpisem či jeho částí by patrně přispělo k snížení výskytu střetů mezi občany „v civilu“ a policisty. Přísnější potrestání policistů, kteří s mladými sociálními demokraty nakládali tak, jak je v jejich stížnostech uváděno, by bylo sice na místě, ale z hlediska prevence opakování podobných incidentů by zpřesnění legislativy bylo užitečnější.


( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Martin Stín, Praha )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.