Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* PAST NA MINISTRA
  Vydáno dne 16. 01. 2008 (1031 přečtení)

PAST NA MINISTRA
Zdeněk Jemelík, člen spolku Šalamoun
Vyšlo na Politikonu 16.1.2008
zdenek.jemelik@spoleksalamoun.com

Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká opět oživila rozruch kolem kauzy Jiřího Čunka, když oznámila postoupení jeho trestního spisu ministrovi spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi za účelem prověření zákonnosti postupu státních zastupitelství i jí samé. Očekává od něj, že „ nechá prošetřit všechny informace v médiích, které zpochybňují její práci“ a je připravena jak nést odpovědnost za případně zjištěné porušení zákona z její strany, tak v opačném případě vypořádat se s původci „ničím nepodložených útoků na Nejvyšší státní zastupitelství i svoji osobu." Vyzvala současně orgány činné v trestním řízení, „aby vedly šetření, pokud mají zcela jasné a konkrétní poznatky nasvědčující tomu, že byl postupem kteréhokoliv státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, tedy i jejím, spáchán trestný čin."

Pozoruhodný je motiv jejího překvapivého rozhodnutí: média zveřejnila zprávu o čilých telefonických kontaktech v době vyšetřování kauz „biolíh“ a Jiřího Čunka mezi šéfem jejího sekretariátu Josefem Pavlíkem a zlopověstným Miroslavem Šloufem. Můj názor na postup Renáty Vesecké v kauze Jiřího Čunka je znám a nemám, co bych na něm měnil. Určitě jí nestraním, i když ji lituji, že se nechala vtáhnout do této špinavé aféry. Nicméně skutečnost, že v rozpětí několika dnů média skandalizují veřejné činitele na základě výsledků kontrolování jejich soukromí, mi připadá nejméně stejně důležitá jako zneužití pravomoci nejvyšší státní zástupkyně k obstarání výhody v trestním řízení pro bývalého místopředsedu vlády. Dříve než podniknout hysterický úprk pod ochranná křídla ministra spravedlnosti měla Renáta Vesecká pověřit některé státní zastupitelství, aby zahájilo úkony trestního řízení jak proti pachatelům nelegálního sledování soukromých schůzek exministra Pavla Němce, místopředsedy Nejvyššího soudu ČR Pavla Kučery, krajské státní zástupkyně Zlatuše Andělové a jí samé, tak proti organizátorům a provozovatelům nelegálního monitorování telefonního provozu na Nejvyšším státním zastupitelství ČR a konečně i proti těm, kteří nelegálně získaných informací neurčitého obsahu zneužívají ke skandalizaci veřejných činitelů. K sledování telefonních rozhovorů jsou oprávněny pouze státní orgány k tomu příslušné ze zákona, a to jen za předpokladu přísného dodržení podmínek, stanovených zákonem. K legálnímu monitorování hovorů na úřadě významu NSZ by musely příslušné orgány prokázat podezření na páchání mimořádně závažné trestné činnosti jeho pracovníky.Výsledky sledování by přirozeně nesměly dát k volnému použití novinářům.

Je pozoruhodné, že Renáta Vesecká zareagovala hystericky až na zveřejnění zprávy o spojení mezi jejím ředitelem sekretariátu a Miroslavem Šloufem, zatímco dřívější informace o schůzkách „špiček české justice“ ( z nichž ke „špičkám české justice“ patřil jen Pavel Kučera, jenž nemá na činnost státních zastupitelství žádný vliv) kvůli kauze Jiřího Čunka, jež se jí osobně dotýkaly, ji ponechaly klidnou. Snad se někdy dovíme, co bylo v pozadí její zvýšené citlivosti. Jsou snad média blíže pravdě o zdroji ovlivnění jejího rozhodování než v předešlém případě ?

Renáta Vesecká se v kauze Jiřího Čunka uchýlila pod ochranu Jiřího Pospíšila hned na počátku, kdy ministerstvo vydalo šalamounské stanovisko z 12.6.2007, jehož závěrem bylo tvrzení, že použití §25 tr.ř. per analogiam k odůvodnění rozhodnutí o odebrání a novém přidělení věci není protiprávní. Ministerstvo při tom nehodnotilo meritorně postup nejvyšší státní zástupkyně v daném případě. Ostatně se odvolalo na neznalost trestního spisu. Potlačím-li chuť polemizovat s obsahem stanoviska, nemohu se souhlasně s veřejně projeveným názorem předsedy Ústavního soudu ČR Pavlem Rychetským nezmínit o tom, že problém není jen v nestandardním použití §25 tr.ř. per analogiam, ale především v porušení rovnosti občanů před zákonem a překročení zákonem vymezené pravomoci nejvyšší státní zástupkyně, které zákon přímo zakazuje vstupovat do neuzavřených řízení u státních zastupitelství mimo její liniovou nadřízenost.

Nyní žádá Renáta Vesecká po ministrovi daleko větší službu: přeje si, aby zaúřadoval jako jakýsi nejvyšší kontrolní orgán v trestním řízení, provedl meritorní přezkum jejího postupu, prošetřil postup jejích kritiků a odpůrců, a rozhodl o osudu znesvářených stran.

Pochopení pochybnosti jejího požadavku usnadní citát z dopisu ministra spravedlnosti, jímž odmítl požadavek spolku Šalamoun, aby se nechal nejvyšší státní zástupkyní informovat o jejím pohledu na jinou medializovanou kauzu a o záměrech co do jejího dalšího postupu v ní:
„ Ministerstvo spravedlnosti je centrálním orgánem státní správy justice a jako takové vytváří státnímu zastupitelství podmínky k řádnému výkonu jeho působnosti, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a vzdělávací a dohlíží na řádné plnění úkolů státnímu zastupitelství svěřených. Platné právní předpisy poskytují ministru spravedlnosti pouze dvě významnější pravomoci ve vztahu k nejvyššímu státnímu zastupitelství,resp. systému státních zastupitelství jako celku. Ministr spravedlnosti může podle zákona č-283/1993 Sb. o státním zastupitelství kdykoli požádat o informaci o stavu řízení v každé věci, v níž je státní zastupitelství činné, pokud je taková informace potřebná k plnění úkolů ministerstva spravedlnosti nebo pokud takovou informaci potřebuje jako člen vlády…, a dále požádat kterékoli státní zastupitelství o zpracování podkladů, nezbytných k projednání nároků na náhradu škody uplatňovaných z důvodu odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Dále může podat návrh vládě na odvolání nejvyššího státního zástupce.

Primárně je však vztah ministerstva jako orgánu státní správy justice a státních zastupitelství koncipován zákonodárcem jako nezávislý, a to i proto, aby se vyloučily jakékoli politické a jiné tlaky v trestním řízení.“

Vymezení pravomocí ministra, popř. ministerstva v uvedeném citátu je sice správné, ale není úplné. Ministr má stejnou pravomoc jako každý občan podat trestní oznámení na státního zástupce, o němž se domnívá, že ve své činnosti porušil zákon, má vůči státním zástupcům kárnou pravomoc a posléze může podat stížnost pro porušení zákona proti usnesení státního zastupitelství, o které pak musí rozhodnout Nejvyšší soud ČR. V každém případě je zřejmé, že ministr spravedlnosti nemá takovou pravomoc, aby mohl vyhovět zadání, s nímž se na něj obrátila nejvyšší státní zástupkyně. Bude nyní zajímavé sledovat, jak se vyrovná s překvapivou situací, před jejíž řešení ho Renáta Vesecká postavila. Pokud se uchýlí k vydání dalšího alibistického stanoviska, jako to udělal již 12.6.2007, dá najevo, že krátkodobé politické zájmy vládní koalice jsou silnější než zájem státu na nestranném, profesionálním a korupčními vlivy nedeformovaném výkonu spravedlnosti. Opozice by jistě takového kroku využila k volání po hlavě jak jeho, tak Renáty Vesecké, a k dalším útokům na důvěryhodnost vládní koalice v očích občanů.

Pokud bych byl ministrovým rádcem, doporučil bych mu, aby podal stížnost pro porušení zákona proti usnesení nejvyšší státní zástupkyně o odnětí kauzy Jiřího Čunka přerovskému státnímu zastupitelství a jejím předání do Jihlavy a proti jejím dalším rozhodnutím, na toto usnesení navazujícím. Příslušný návrh dostal již před několika měsíci. Dále bych mu doporučil, aby Renátu Veseckou postavil dočasně mimo službu a odeslal ji na několik týdnů k teplým mořím, aby se zotavila z následků trvalého psychického napětí, jemuž je v souvislosti s kauzou Jiřího Čunka vystavena již déle než půl roku. O jejím definitivním osudu, a také o další profesní dráze ostatních státních zástupců, kteří rozhodovali v kauze Jiřího Čunka, by pak rozhodl podle výsledku projednání jeho stížnosti Nejvyšším soudem ČR.


( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Zdeněk Jemelík )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.