Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* HLASATELÉ ZBOŽNÝCH PŘÁNÍ
  Vydáno dne 09. 07. 2009 (1524 přečtení)

MARTIN STÍN: HLASATELÉ ZBOŽNÝCH PŘÁNÍ
Vyšlo 9.7.2009 na Politikonu jako 273. sloupek
martin.stin@seznam.cz

Mediální složka boje o místo na slunci mezi různými mocenskými skupinami se vyznačuje slušnou pestrostí forem. Jednou to je choulostivá karikatura manželky mocného muže, které pak Její Nectihodnost paní soudkyně upře nárok na zadostiučinění za útok na její lidskou důstojnost, chráněnou čl.10 Listiny základních práv a svobod, příště vyslovení podezření na nelegální původ peněz politika, jemuž je třeba „přistřihnout křidélka“. Méně běžné je zveřejňování zaručeně se tvářících zpráv o věcech, které se nestaly ani nestanou, ale jejichž uskutečnění by určitě leckdo uvítal.

Tak krátce po příchodu Martina Peciny do čela ministerstva vnitra a uvedení Jiřího Komorouse do funkce jeho prvního náměstka proskočila do médií informace, že z policejního prezidia odchází Jiří Houba, náměstek policejního prezidenta pro trestní řízení. Nebylo údajně pouze jasné, zda Houbovi doporučil odchod policejní prezident, či zda požádal o propuštění sám, a zda motivem jsou někdejší neshody s Jiřím Komorousem či touha po vysoké výsluze. Odchod zkušeného, vzdělaného policisty v nejlepším věku z tak důležité funkce by jistě leckdo uvítal. Samozřejmě je možné, že uveřejnění zprávy je výrazem zbožného přání někoho, komu Jiří Houba z jakýchkoli důvodů překáží, možná i vzkazem, že by měl odejít po dobrém. Ale vše nasvědčuje tomu, že se jedná o „kachnu“.

Do stejného soudku patří zpráva, že po státních zástupcích Petru Coufalovi a Arifu Salichovi zvažuje stažení žaloby na ochranu osobnosti proti bývalé nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové také místopředseda Nejvyššího soudu ČR Pavel Kučera a možná dokonce i nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Její původní šiřitel velice lituje, že „veřejnost se možná už nikdy nedozví, zda jsou nejvyšší představitelé české justice „mafiáni“, nebo ne“. Podle stejného zdroje prý paní žalovaná „nový vývoj“ uvítala slovy „ta kauza je moc smradlavá a oni pochopili, že jim to neprospívá“. Zpráva, že se Pavel Kučera a Renata Vesecká chystají hodit ručníky do ringu, jí musela znít jako kůry andělské : být pravdivá, znamenala by kapitulací nenáviděných protivníků. Ale ve skutečnosti pouze zrcadlila zbožná přání paní exprokurátorky a jejích socialistických i velkokapitalistických chlebodárců. Tuším, že budou spíše mít smůlu: způsob, jakým s žalobci nakládají novináři, je spíše upevní v rozhodnutí dovést řízení k vítěznému konci stůj co stůj, a současně jim poskytuje další důkazní materiál k doložení důvodnosti žaloby.

Slabší povahy by ovšem mohly o kapitulaci vážně uvažovat. Žalobci mají před očima špatnou zkušenost exministra Pavla Němce z jeho sporu s Marií Benešovou, soudkyní Monikou Křikavovou a dalšími, kvůli předání trestního stíhání Hamada al Thani do Kataru. Zdá se, že se exministr tímto rozhodnutím dotkl obchodních zájmů kapitálové skupiny, blízké srdci Marie Benešové či jejích přátel, čímž ji nesmírně rozlítil. Přestože věděla, že jeho postup je zákonný, spustila proti němu přes média pomlouvačnou kampaň, označila jeho jednání za nezákonné a nepřímo vyvolala policejní manévry na ministerstvu. Němcův postup pak přezkoumal Nejvyšší soud ČR a shledal jej zákonným, naopak výslovně označil za nezákonné řízení, které vedly proti „katarskému princi“ pražské soudy. Kromě okamžitého propuštění obžalovaného z vazby a jeho odjezdu do Kataru vedlejším produktem řízení u Nejvyššího soudu ČR bylo zjištění, že „katarský princ“ byl držen pět měsíců ve vazbě nezákonně (nezákonné zbavení svobody je trestným činem, v tomto případě zatím nepotrestaným). Média a jimi matená veřejnost ovšem rozsudek Nejvyššího soudu v podstatě nevzala na vědomí, popřípadě jej přímo označují za výsledek „mafiánského působení“ Pavla Kučery a Pavlu Němcovi tak zůstal cejch darebáka, který za domnělé zaplacení svatby v Dubaji umožnil únik před trestem (odseděl si ve vazbě „jen“ 13 měsíců) prznitele nevinných českých děvčat (převážně příležitostných prostitutek). Marie Benešová si udržela pověst „jediné spravedlivé“. Drzá soudkyně Monika Křikavová se nadále považuje za hrdinku boje za soudcovskou nezávislost (na zákonech a autoritách) a dokonce si troufá veřejně ostouzet soudce Nejvyššího soudu ČR, paradoxně s tichým souhlasem jeho vzdoropředsedkyně Ivy Brožové (vše, co škodí Pavlu Němcovi, se hodí).

Totéž patrně čeká žalobce, i když svou při s Marií Benešovou vyhrají. Pavel Kučera má nepochybně pravdu, když říká, že „mediální kampaň okolo celé věci je tak masivní, že i když spor právně vyhrajeme, neočistí nás to. Nálepka justiční mafie už nám zůstane.“ Správně usuzuje také Renata Vesecká, že „čím dál více se to dostává do dimenze politického sporu a politický boj bude před volbami čím dál ostřejší“. Jenže tyto důsledky zůstanou zachovány, ať už spor vyhrají žalobci nebo paní žalovaná. A za právo a spravedlnost je třeba bojovat až do konce, bez ohledu na osobní důsledky pro jejich obhájce. Paradoxně z této šarvátky vyjde nejhůře Pavel Kučera, který jako soudce, byť vysoce postavený, nemá žádnou pravomoc vůči státním zástupcům a do kauzy Jiřího Čunka zasáhnout nijak nemohl, i kdyby chtěl. Trpí za přátelství s Pavlem Němcem a Renatou Veseckou, které má soukromou povahu. Média z něj udělala „ďábla našeptávače“, který měl pronést jakýsi objektivně nepotvrzený výrok. Jeho nadřízená na něho podala kvůli této věci kárnou žalobu. Při rozhodování o ní možná přihlížela k tomu, že se její podřízený přátelí s jí nenáviděným Pavlem Němcem a postavil se proti ní ve sporu s panem prezidentem. Kvůli stejné věci ho chtěla postavit před etický soud Soudcovská unie. Také novináři mu věnují soustavnou nevítanou pozornost, při které dělají senzace ze zcela bezvýznamných věcí, např. z jeho odchodu ze Soudcovské unie (viz „šťavnatý“ bulvarizující titulek „Soudce z kauzy justiční mafie utekl před svým procesem“ na serveru Aktuálně.cz ze 7.7.2009).

Přestože od počátku soustavně kritizuji zásah NSZ do kauzy Jiřího Čunka a navazující úkony jako protiprávní a navíc nadbytečný (Jiřímu Čunkovi asi nehrozilo odsouzení), soudím, že ve sporu na ochranu osobnosti je právo na straně žalobců. Je totiž něco jiného, pokud někdo, např. předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nebo ombudsman Otakar Motejl, označí postup NSZ za protiprávní, případně požaduje odvolání nejvyšší státní zástupkyně, či pokud různí lidé (např. i sama Renata Vesecká) vyzývají ministra spravedlnosti, aby podal stížnost pro porušení zákona, či podávají na domnělé pachatele trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele trestní oznámení. To jsou legitimní projevy zájmu o právní zdraví státu, uplatněné v souladu s ústavním právem na svobodu názoru, projevu a svědomí, jejichž prosazení by vyústilo v objasnění kauzy a vyvození důsledků standardními právními prostředky. Naproti tomu následování vzoru orgánů totalitního státu v konstruování čehosi na způsob „protistátních spikleneckých center“ z lidí, z nichž se navzájem znají jen někteří, nálepkování „mafiány“, fízlování v soukromí skupin přátel a vymýšlení spikleneckých schůzek, jež se v médii předvedené podobě nikdy nekonaly, je jednání podlé, zasluhující odsouzení. A kromě otrávení ovzduší žádný prospěch ani změnu poměrů ve státním zastupitelství nepřinese.


( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Martin Stín )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.