Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* 7-2=6
  Vydáno dne 27. 08. 2009 (1297 přečtení)

MARTIN STÍN: 7-2=6
Vyšlo 27.8.2009 na Politikonu jako 280. sloupek
martin.stin@seznam.cz

Zásah státních zástupců do kauzy Jiřího Čunka je po více než dvou letech stále předmětem žhavého zájmu veřejnosti, vždy znova probouzeného médii a různými politikáři. Nezchladila ho ani skutečnost, že jeho vykonavatelé již nemohou být kárně stíháni, neboť díky odolnosti exministra Jiřího Pospíšila proti opakovaným podnětům k zákroku proti nim vypršela objektivní lhůta pro podání kárné žaloby. Nyní již běží jen promlčecí lhůta případné trestní odpovědnosti, ale ani s ní to patrně nedopadne jinak: kapři si přece nevypustí rybník.

V poslední době zásah posloužil hned dvakrát perle sboru televizních moderátorů Daniele Drtinové, která na tento námět zaperlila hned dvakrát. Po skandalizujícím výkonu v Událostech, komentářích z 18. srpna se k němu vrátila v Interview na ČT24 dne 24.sprna. Záminkou jí opět byla stížnost pro porušení zákona, kterou v této věci podala paní ministryně Daniela Kovářová. V pořadu se pokoušela drtit nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou, která ale nakonec pokusům o „zahánění do kouta“ docela umně odolala.Hlavním postiženým tak byl opět nepřítomný místopředseda Nejvyššího soudu ČR Pavel Kučera a také Nejvyšší soud ČR jako takový. Moderátorka připomněla svou utkvělou představu, že Nejvyššímu soudu ČR není co věřit, když je jeho místopředsedou Pavel Kučera. Na podporu svého názoru zopakovala ze záznamu část vystoupení tlachavé exprokurátorky Marie Benešové z 18.srpna, obsahující hanlivé výroky na adresu Nejvyššího soudu ČR a jeho soudců. K Renatě Vesecké se Daniela Drtinová chovala docela shovívavě. Dokonce omezila používání pojmu „justiční mafie“ a s blahovolným pousmáním několikrát pohovořila o „Vaší šestce“. Když to vyslovila po prvé, napadlo mě, že možná hovoří o chrupu paní nejvyšší státní zástupkyně, ale opakováním jsem byl vyveden z omylu: měla nepochybně na mysli žalobce z řízení na ochranu osobnosti proti exprokurátorce Marii Benešové. „Kupecké počty“ ale paní moderátorce nejdou (viz název článku): žalobců bylo původně sedm a odstoupili dva: Arif Salichov a Petr Coufal, takže zbyla pětice (nikoli pětka, tu si moderátorka zasluhuje za nedbalou přípravu na pořad a za podjatost). Vlastně jen čtveřice, protože státní zástupce VSZ v Praze Libor Grygárek jako jediný s žalobou na Marii Benešovou uspěl.

Pořad by nestál za komentář, kdyby nebyl ilustrací společensky významných poklesků komentátorů a některých politikářů. Především ukazuje, jak hluboko klesla úcta příslušníků těchto společenstev k osobní důstojnosti veřejně činných osobností. Exprokurátorka Marie Benešová vytvořila po vzoru jí důvěrně známých praktik předlistopadových represivních orgánů umělé „spiklenecké centrum“, a jeho příslušníkům přilepila na čela nálepky mafiánů. Měli být společně zapleteni do kauzy „katarského prince“ a zásahu do trestního řízení proti Jiřímu Čunkovi. Z nich všech se ale případ „katarského prince“ týká pouze exministra Pavla Němce, jenž své počínání nezpochybnitelně obhájil před Nejvyšším soudem ČR. Naopak z nezákonného jednání byli usvědčeni pražští soudci, kteří nerespektovali autoritu ministra, a s nimi nepřímo také Marie Benešová. Libora Grygárka Marie Benešová nejspíš přihodila k ostatním jen proto, že v době svého působení na VSZ v Praze pod jeho vedením s ním zrovna nevycházela. Média se chtivě chopila sliny, vyplivnuté Marií Benešovou a rozmazala ji po tvářích jejích obětí, bez ohledu na presumpci neviny. Plivnutí šlo snadno, smytí pohany je obtížné. Nikdo z kritiků zásahu státních zástupců NSZ do kauzy Jiřího Čunka nemá úplné informace, proč a jak k němu došlo, žádný autoritativní právní orgán dosud jejich počínání nepřezkoumal a v klidu zůstává i protikorupční policie. Za těchto okolností je spílání do „mafiánů“ jednoznačně neetické. Týká se to především exprokurátorky Marie Benešové, která se takto nízce odškodňuje za odvolání z funkce nejvyšší státní zástupkyně, o které si řekla nezákonným jednáním v souvislosti s kauzou „katarského prince“, podrýváním autority ministra a také nepořádkem v úřadě. Při představě, že by se ministrem spravedlnosti mohl stát někdo s tak nízkou úrovní úcty k právu a právním autoritám, spojenou s nezpůsobilostí ovládat nenávist k odpůrcům jako Marie Benešová, mi nahání husí kůži. Také komentátoři veřejnoprávní televize by si měli být vědomi toho, že jejich projevy ovlivňují názor veřejnosti na předmět dvou choulostivých soudních řízení, týkajících se osobní cti veřejně činných účastníků. Podporování nálad v neprospěch jedné strany se vymyká z etických mantinelů jejich práce.

Z obou pořadů Daniely Drtinové opět padlo nejvíce špíny na nepřítomného místopředsedu Nejvyššího soudu ČR Pavla Kučeru. Paní komentátorka by měla konečně srozumitelně vysvětlit divákům, jaká je příčinná souvislost mezi jeho společenskými styky s jeho dlouholetou známou, ostravskou krajskou státní zástupkyní Zlatuší Andělovou, a počinem státního zástupce NSZ Stanislava Potoczka, za kterého se postavila a stále za ním stojí nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Pavel Kučera je sice vysoko postavený, ale stále jen soudce, bez jakékoli pravomoci vůči státním zástupcům. A krajská státní zástupkyně nevelí svým nadřízeným. Skutečnost je prostá: sporný úkon provedli státní zástupci NSZ, odpovědnost je pouze na nich, nikoli na jejich soukromých přátelích. I kdyby soudce Kučera vyslovil někde u minerálky „moudra“, jež slyšela pouze nevěrohodná svědkyně Zlatuše Andělová, byly by to jen „plané tlachy“, jež by nikoho nezavazovaly k jednání. Ale po skutečných okolnostech a důvodech předání věci Jiřího Čunka novináři příliš nepátrají.

Některé záležitosti, o nichž se v pořadu hovořilo, navíc působí dojmem, že slouží hlavně k odvedení veřejnosti od podstaty věci nebo mají jiný, nezveřejněný vedlejší smysl.

Tak ze všech členů pětičlenné „šestky“ se dnes v souvislosti se „spikleneckými“schůzkami kromě Pavla Kučery, jehož praktický význam pro tuto kauzu je nulový, mluví hlavně o paní nejvyšší státní zástupkyni. Ta ale dle svědkyně Zlatuše Andělové nebyla přítomna žádným „zločinným“ rozhovorům, a pokud se zrovna někde netoulala, stejně mlčela jako ryba. Renata Vesecká to samozřejmě televizním divákům připomněla. Stanislava Potoczka tak zřejmě k vydání rozhodnutí o předání Čunkovy věci přiměli Mimozemšťané, jež k odpovědnosti volat nelze. Je tedy prvotním a jediným původcem pohoršení. Ostatně paní nejvyšší státní zástupkyně tento dojem posílila vysvětlením, že její úloha v této kauze spočívala pouze v přezkumu usnesení státního zástupce Arifa Salichova o zastavení trestního stíhání Jiřího Čunka. Prohlášení o podpoře rozhodnutí Stanislava Potoczka tak zřejmě v červnu r.2007 neučinila Renata Vesecká jako jeho přímá nadřízená, ale její mimozemská dvojnice, která se také domáhala možnosti vysvětlit událost poslancům. Ale zcela bez žertu: podíl odpovědnosti nejvyšší státní zástupkyně na zásahu NSZ do kauzy Jiřího Čunka skutečně není zcela jasný.


( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Martin Stín )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.