Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* SPOLEK ŠALAMOUN V TRESTNÍM PRÁVU č.2/2010
  Vydáno dne 28. 03. 2010 (1346 přečtení)

O STAVOVSKÝCH VÝSADÁCH SOUDCŮ A STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ
Psáno 21.1.2010 jako 6.článek pro Trestní právo (pro 2/2010)

V 1. čísle letošního ročníku jsem pojednal o rozdílech mezi námi, členy spolku Šalamoun, a vámi, profesionály, působícími v resortu spravedlnosti, v přístupu ke snahám odsouzených o zvrácení pravomocných rozsudků. Lišíme se ale také v pohledu na různé stavovské výsady, které vám přiznává náš právní řád a s nimiž se ztotožňujete. V zásadě uznáváme, že na ně máte právo, protože vám zajišťují svobodu rozhodování a zdůrazňují důležitost vašeho poslání ve společnosti. Nepřímo tak zajišťují účastníkům řízení, že vámi budou korektně „obslouženi“.

Požadujeme ale, aby požívání výsad nepřerůstalo v jejich nadužívání na úkor zájmů a práv účastníků řízení. Jsme si vědomi, že prohřešků proti tomuto požadavku se dopouští jen nepatrná část komunity justičních profesionálů. Jenže svým jednáním vrhají špatné světlo na všechny a v důsledcích poškozují v očích veřejnosti celý resort. A samozřejmě škodí stranám řízení, ať již úmyslně nebo samovolně.

V praxi dochází k rozporům mezi námi a orgány s kárnou či trestní pravomocí o vymezení hranice, při jejímž překročení již lze hovořit o zneužívání postavení a pravomoci a neetickém či nezákonném jednání. Při nich zásadně odlišujeme výhrady k rozhodnutí ve věci, jejichž trestání jakoukoli represí je nepřípustné, od námitek proti neetickému či protiprávnímu chování jedinců, ať jde o státní zástupce či soudce. Za nepatřičné ovšem považujeme také úmyslné krácení procesních práv účastníků řízení.

Častým důvodem našich stížností je neslušné, hrubé, ponižující chování vůči účastníkům řízení. Kamenem úrazu pak bývá vyhodnocení důkazů, uvedených ve stížnosti, při němž bývá hodnotícím orgánem často popřena zásada rovnosti stran. Vysvětlím na příkladu: předseda senátu hrubým zacházením rozpláče svědkyni, což ona sama a přítomná veřejnost hodnotí jako ponižování. Podáme-li na něj proto stížnost s návrhem na vyvolání kárného řízení, napadený se vyjádří předsedovi soudu, že ve svém chování k svědkyni nic pro ni ponižujícího nespatřuje, a členové senátu jeho stanovisko potvrdí. K mínění poškozené a svědků na její straně se pak nepřihlíží, stížnost se zamítá jako nedůvodná. V tomto případě stojíme téměř vždy na straně účastníků řízení, protože soudce nemůže být sám sobě soudcem, a pro hodnocení povahy jeho chování k nim je rozhodný vjem, jaký v nich vyvolá.

Dále se naše stížnosti vztahují k úmyslnému porušování procesních předpisů ke škodě účastníků řízení v těch případech, kdy jsou jimi procedurální pravidla vytýčena zcela jednoznačně. Příkladem může být postoupení žádosti o odnětí a přikázání věci podle §25 tr.ř., a to i v případech, kdy lze předjímat její neúspěch: příslušným orgánem pro posouzení přípustnosti a důvodnosti žádosti je pouze nadřízený soud, jemuž je adresována, zprostředkující soud ji hodnotit nesmí. Námitkou proti stížnosti bývá tvrzení, že soudce se nedopustil kárného provinění, pouze uplatnil nesprávný právní názor, za který nemůže být kárně stíhán, a případné poškození zájmů a práv žadatele lze zhojit uplatněním vhodného opravného prostředku. S tím nesouhlasíme: o právním názoru lze hovořit pouze tehdy, umožňuje-li gramatický výklad právního předpisu více než jedno přípustné řešení, což zde není. Dále je třeba odlišit příčinu a následek: porušení zákona je zde příčinou škod a zůstává prohřeškem, i když někdo jiný než hříšník napraví jeho následky. Složitější to je v případech zneužívání postavení nositele pravomoci ke škodě strany řízení např. úmyslným předkládáním nepravdivých informací, potlačováním důkazů, úmyslně nesprávným vedením protokolace. Ale také v těchto případech soudíme, že takové jednání nelze pokrýt odkazem na soudcovskou nezávislost či na právo na samostatný právní názor. Příliš volný výklad pojmu „soudcovská nezávislost“ se zde dostává do rozporu s ústavní zásadou, že státní moc smí činit jen to, co jí zákon výslovně dovoluje nebo ukládá.

Za neetické chování považujeme také vedení řízení bez znalosti trestního spisu nebo průkaznou neznalost zákona, s jehož použitím bylo třeba počítat. Stojí za zmínku, že dosud existují soudci, kteří netuší nic o existenci ustanovení §6 odst.3 zák.č.6/2002 Sb.

Více podrobností na toto téma lze najít na internetových stránkách spolku Šalamoun www.spoleksalamoun.com.

V souvislosti s výše uvedeným zastáváme názor, jenž se mnohým z vás zcela jistě nebude líbit: kárná pravomoc předsedů soudů, vedoucích státních zástupců a dalších musí zůstat zachována jako nástroj nápravy různých prohřešků, k jehož použití přikročí nositel pravomoci vždy, když to bude nutné z důvodu vnitřních potřeb řízené jednotky. Protože stížnosti účastníků řízení a veřejnosti vnímají nositelé kárné pravomoci téměř vždy jako útok, vedený zvenčí na příslušníka jejich stavu, a následně je zamítají bez řádného prověření, pouze na základě vyjádření možného viníka, považujeme za účelné ustavení nezávislého orgánu dohledu a prověřování s pravomocí podávat kárné žaloby nebo trestní oznámení.

Přestože výše uvedené úvahy se týkají jen výjimečně profesionálů, působících v resortu spravedlnosti, nelze přehlédnout, že za důsledky popsaných nepravostí se skrývají obrovské morální škody. Proto je na místě zamyšlení nad příčinami výstřelků pobloudilých jedinců a nad možnostmi jejich předcházení.

Všude platí, že nejlepším nápravným prostředkem je účinná prevence. V našem případě by jejím základem mělo být zpřísnění podmínek pro „přijetí do klubu“, aby se předešlo přijímání uchazečů nevhodných vlastností. Mimo jiné by mělo dojít k posunutí hranice věkové způsobilosti směrem nahoru, spojenému s vyžadováním víceletého úspěšného členství v příslušné profesní komoře. Nutné je zkvalitnění metodiky prověření způsobilosti uchazečů včetně přenesení psychologického vyšetření na znalecké komise.

Mnohým se bude zdát kacířským náš názor na neodvolatelnost soudců a státních zástupců. Stejně jako u všech jiných profesí, jejichž výkonem mohou být ohrožena základní lidská práva včetně práva na život, zdraví a osobní svobodu, také zde je nutná průběžná kontrola vývoje jejich způsobilosti k výkonu povolání.

Pojistkou proti selhání preventivních opatření při výběru nových uchazečů by mělo být zavedení institutu soudce na zkoušku. Teprve po úspěšném překonání zkušebního období by došlo k jmenování na dobu do dosažení zákonem stanoveného hraničního věku.

Mnohaleté pozorování dění v soudních síních nás přivedlo k poznání, že soudci trestních senátů jsou vystaveni deformujícímu působení trvalého styku s delikventními jedinci, které u některých z nich může vyvolat povahové změny, snižující jejich způsobilost zachovat si nadhled a jednat nepodjatě za jakýchkoli okolností. Aniž bychom snižovali význam specializace a dlouholeté zkušenosti, soudíme, že by proto měla být soudcům trestních senátů v určitých intervalech nabízena možnost přeřazení na jiný úsek. Souběžně by mělo být zavedeno periodické přezkušování jejich způsobilosti vykonávat profesi.

Na závěr připomínám zásadu, vyslovenou na začátku našeho působení v této rubrice: soudy a státní zastupitelství nejsou pouze prostorem pro profesní vyžití právníků, ale významnou službou státu občanům. Výše uvedené z ní vychází a mělo by tak být přijímáno. John Bok, předseda spolku Šalamoun


( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Spolek Šalamoun )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.