Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* VÝHRADY K ČINNOSTI PANÍ MINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI
  Vydáno dne 24. 04. 2010 (1668 přečtení)

VÝHRADY K PŘÍSTUPU PANÍ MINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI K VÝKONU KÁRNÉ PRAVOMOCI – OTEVŘENÝ DOPIS
V Praze 10.4.2010

Vážená paní ministryně,

oslovujeme Vás tímto otevřeným dopisem, protože jsme znepokojeni přístupem ministerstva a Vás osobně k nemravnému a v některých případech možná i trestnému jednání státních zástupců a soudců. Jejich poklesky jsou příčinou podstatné části vadných rozhodnutí státních zastupitelství a soudů. Jejich nositelé si je opakovaně dovolují, protože mají záruku absolutní beztrestnosti. Nemravného a nezákonného jednání se dopouští jen zlomek z celkového počtu státních zástupců a soudců, nicméně škody, které způsobují našim spoluobčanům, jsou obrovské.

Podle našich poznatků ministr, předsedové soudů a vedoucí státní zástupci se obecně vyhýbají využívání kárné pravomoci, protože se bojí konfliktů s podřízenými. Raději hájí jejich právo na poškozování občanů pod záminkou, že je k nemravnému a nezákonnému jednání opravňuje jejich nezávislost. Soudíme, že manažeři, kteří se bojí podřízených a netrestají je za nepřístojnosti, zasluhují odvolání.

Někteří předsedové soudů a vedoucí státní zástupci se zbavují nepříjemné kárné pravomoci tím, že ji přenášejí na své náměstky. Dáváte jim špatný příklad tím, že připouštíte, aby ve věcech Vaší kárné pravomoci navenek vystupovali i úředníci nižší kategorie. V tomto případě dochází nepochybně k porušení ústavních principů řízení státní správy, protože osobní pověření, svěřené zákonem, je nepřenosné. Nepřenosnost kárné pravomoci ministra a předsedů soudů je dána ustanovením §8 odst. 2,3 zák. č.7/2002 Sb. Existují judikáty Ústavního soudu ČR (např. usnesení pléna ÚS 9/09 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR 32 Odo 1428/2006), z nichž vyplývá, že funkcionář, zmiňovaný v §8 zák. č.7/2002 Sb., může přenést svou pravomoc na někoho jiného pouze v případě, že se stane sám účastníkem řízení, nebo je-li vyloučen pro podjatost. V žádném z případů, v nichž jsme se na Vás obrátili, taková situace nenastala, a přesto za Vás rozhodují podřízení pana 1. náměstka, přičemž jejich rozhodnutí bývají vysloveně scestná. V řízení, vedeném ministerstvem, dochází k opakovanému pochybení, spočívajícímu v bezdůvodném nadřazování ustanovení §30 obecného zák. č.6/2002 Sb. nad ustanovení §8 speciálního zákona č. 7/2002 Sb.

K sepsání tohoto dopisu nás přiměl přípis Ing. Jiřího Nováka z 31.3.2010 č.j.13/2010-SOZK-ZK/5. Chybné je především v něm uvedené tvrzení, že je správné, že naše návrhy na kárné řízení vyřídil JUDr. Jiří Kocourek, zastupující ředitel justičního odboru, neboť tato agenda patří do oboru jeho působnosti. Tímto vyjádřením došlo k popření principu nepřenosnosti osobního pověření (viz výše). Oba v této souvislosti vystupující odbory sice mohou provést příslušná šetření a připravit Vaše rozhodnutí, ale navenek nesete odpovědnost Vy a příslušné výstupy by měly nést Váš podpis. Ostatně v daném případě se aspoň Ing.Jiří Novák odvolal na Vaše pověření (na základě četných zkušeností pochybujeme, zda o jeho dopisu víte), ale JUDr. Jiří Kocourek neučinil ani to, čili jeho jednání považujeme za úřednickou svévoli.

Scestné je pak vyjádření Ing.Jiřího Nováka, potvrzující správnost způsobu vyřízení našich návrhů na kárné řízení se soudci Městského soudu v Praze: JUDr. Evou Burianovou, JUDr. Lubošem Vlasákem, JUDr. Vladimírou Kosovcovou a JUDr. Janem Klášterkou a také se soudkyní Krajského soudu v Ústí n.L. JUDr. Dagmar Šídovou (ponecháváme stranou stížnost na Mgr. Richarda Skýbu, na jehož stíhání skutečně netrváme).

První vadou přípisu Ing.Jiřího Nováka je skutečnost, že apriorně vynechává ze seznamu námi napadených předsedu Městského soudu v Praze JUDr. Jana Sváčka a místopředsedy téhož soudu JUDr. Bohuslava Horkého a JUDr. Věru Hnaníčkovou. Ve věci stížnosti na JUDr. Dagmar Šídovou se odvolává na vyjádření předsedy Krajského soudu v Ústí n.L. Je to projev vrcholné úřednické arogance: dává se jím najevo, že uplatnění kárné pravomoci ministra proti justičním funkcionářům, selhávajícím při výkonu funkce, je předem vyloučeno.

Důležitější je zjištění, vyplývající z přípisů Ing.Jiřího Nováka i JUDr. Jiřího Kocourka: ministerstvo neprovádí vlastní šetření stížností, pouze se dotazuje nadřízených ve stížnosti napadených soudců, v případě Městského soudu v Praze obou místopředsedů, kteří v tomto případě jsou sami v postavení podezřelých. Je to totéž, jako by se policie šla ptát zloděje, zda je pravda, že kradl, v případě Městského soudu v Praze je na místě analogie s dotazem u bosse podsvětí, zda kradli jeho podřízení. Stejným způsobem postupovalo ministerstvo také v případě naší stížnosti na státní zástupce OSZ Praha 4, městskou státní zástupkyni v Praze a soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 4 ve věci korupčního ovlivnění jistého trestního řízení u Obvodního soudu pro Prahu 4, na kterou navazuje naše stížnost proti státním zástupcům, kteří nechali na svou ochranu vyrobit padělaný důkaz.

Tento postup se ovšem neujal na ministerstvu až za Vašeho působení, nýbrž je tradiční. Spočívá v tom, že ministerstvo se dotáže delikventova nadřízeného, popř. jeho samého, na důvodnost stížnosti. Samozřejmě obdrží odpověď, která pochybení popírá. Se sdělenými nepravdami se ztotožní a přepíše do odpovědi stěžovateli, kterého preventivně upozorní, že námitkami se nebude zabývat. Pokud by si takto masově počínaly orgány činné v trestním řízení, statistika objasněných případů by klesla k nulové hodnotě. I když jde o postup tradiční, jeho nesprávnost je zřejmá a nic Vás neopravňuje jej nadále podporovat. Trpíte-li takový výkon dohledové a kontrolní činnosti, která je pouze formální a po věcné stránce zcela neúčinná, plýtváte státními penězi na platy tímto způsobem jednajících úředníků.

Výjimkou z tradice byl postup exministra JUDr.Jiřího Pospíšila, který jednou překvapivě překročil svůj stín, nechal tzv. „experty ministerstva“ (netušíme, kde je našel) prověřit důvodnost šikanování státního zástupce JUDr. Adama Bašného a následně odvolal z funkce krajského státního zástupce JUDr. Jiřího Křivance. Byl to patrně nejlepší skutek jeho kariéry, který jste bohužel hned po svém nástupu zmarnila vrácením sesazeného do jeho funkce (ani Vám nevadila neprolomitelnost rozhodnutí býv. ministra, na kterou se odvoláváte ve vztahu k povrchně vyřízeným podnětům k stížnosti pro porušení zákona).

Požadujeme, abyste zde zmíněné podněty ke kárnému postihu soudců nechala znova prošetřit tak, že Vaši „experti“ provedou vlastní skutková zjištění a vyvodí z nich závěry tak, jako by kárným podnětem napadených lží soudních funkcionářů nebylo. Optimální by ovšem bylo, kdybyste nejdříve neumětely nahradila kvalitně pracujícími úředníky.

Stručně připomínáme, o co se v daných kauzách jedná:

1/Soudci JUDr. Vladimíra Kosovcová a JUDr. Jan Klášterka se snaží přinutit úspěšného žalobce v civilním řízení o náhradu škody státem, které trvá již 18 let, aby se vzdal svého právního zástupce, který se jeho věcí zabývá od začátku, z počátku jako obecný zmocněnec. Při jednání, jemuž byl přítomen náš pozorovatel a další veřejnost, soudci ponižovali právního zástupce. Chovali se k němu urážlivě a snažili se mu zabránit v zastupování žalobce. Dále projevili neznalost §6 odst.3 zák. č.6/2002 Sb. a bránili veřejnosti v pořizování zvukového záznamu. Zadrželi návrh žalobce na vyloučení senátu pro podjatost, bez právního důvodu jej nepostoupili vyššímu soudu.

2/ Místopředsedkyně soudu JUDr. Věra Hnaníčková při prověřování návrhů na kárné řízení jednostranně zvýhodnila napadené soudce sub 1/ tím, že vzala v úvahu pouze jejich tvrzení jako jediný základ pro rozhodnutí. Zcela ignorovala písemná svědectví veřejnosti a skutková zjištění, uvedená ve stížnostech. Uznala právo soudců urážet právního zástupce, bránit v pořizování zvukových záznamů a zadržet návrh na vyloučení pro podjatost.

3/Soudci JUDr. Eva Burianová a JUDr. Luboš Vlasák jako předsedové odvolacího senátu v řízení, které trvá již 10 let a bylo v něm vyneseno pět prvostupňových rozsudků, opakovaně projevují averzi k obžalovanému. Jejím pramenem může být konflikt JUDr. Evy Burianové s veřejností při jiném řízení ve věci obžalovaného, za který jí byla podle sdělení místopředsedy soudu JUDr. Bohuslava Horkého udělena důtka podle § 88 odst. 1 písm. a) zák.č.6/2002 Sb. Averze se projevila opakovaně, např. v rozhodnutí poslat obžalovaného na ústavní psychiatrické vyšetření (rozhodnutí zrušeno Ústavním soudem), v písemném vyhrožování uvalením vazby, pokud si obžalovaný nevyzvedne opožděně odeslanou obsílku k projednání odvolání státní zástupkyně proti zprošťujícímu rozsudku, posléze v odebrání obžalovaného po třetím zprošťujícím rozsudku zákonnému soudci. Bezprostředním důvodem našeho návrhu na kárné řízení ale bylo zadržení žádosti odsouzeného k Nejvyššímu soudu ČR o delegaci věci dle §25 tr.ř. a následné odsouzení obžalovaného v nepřítomnosti.

4/Místopředseda soudu JUDr. Bohuslav Horký přiznal soudcům, uvedeným sub 3) právo jednat popsaným způsobem. Svou právnickou nezpůsobilost řešit věci tohoto druhu prokázal sdělením, že žádost o delegaci §25 tr.ř. bude Nejvyššímu soudu ČR zaslána dodatečně: je přece zřejmé, že pravomocně rozhodnutou věc nelze delegovat.

5/Předseda Městského soudu v Praze JUDr. Jan Sváček odmítl zabývat se výše uvedenými stížnostmi proti soudcům i specielně proti oběma místopředsedům. Domnívá se, že se zbavil odpovědnosti tím, že svou pravomoc přenesl na místopředsedy soudu. Porušuje tak princip nepřenosnosti pravomoci dle §8 odst.2,3 zák.č.7/2002 Sb.

6/Soudkyně Krajského soudu v Ústí n.L. vydala usnesení, obsahující nesrozumitelnou formulaci klíčového výroku. Stěžovatel se cestou soudu 1.stupně domáhal vydání opraveného textu. Soudkyně neodpověděla, sdělila pouze soudu 1.stupně, že na subjektivní názory stěžovatele nebude reagovat. Tvrzení předsedy Krajského soudu v Ústí n.L., že ve vadném usnesení byly pouze dva písařské překlepy, je nepravdivé. A jeho stanovisko neřeší aroganci soudkyně, která nejen, že odmítla napravit pochybení, ale navíc stěžovateli vědomě a úmyslně neodpověděla, což je projev arogance.

Soudní funkcionáři, kteří se zabývali našimi stížnostmi, obecně zastávali názor, že následky námi napadeného chybného jednání lze napravit v rámci mimořádného opravného prostředku. S tím nesouhlasíme. Jednak pravděpodobnost úspěšnosti dovolání nebo ústavní stížnosti je velmi nízká, průchodnost našich podnětů ke stížnosti pro porušení zákona je za Vašeho působení téměř nulová, a tím se snižuje i pravděpodobnost nápravy špatných skutků soudců. Zejména však nelze směšovat nemravné či dokonce nezákonné jednání soudců a jeho následek. Dojde-li skutečně k nápravě ve věci, pak ji obstarají soudci vyšších soudů, kteří se na zaviněném porušení povinností námi napadených soudců nepodíleli. Nemravné či nezákonné počínání zůstane nemravným či nezákonným i v případě, že někdo jiný zahladí spáchané škody. Zloděj je trestán, i když jsou odcizené hodnoty vráceny oběti. Není důvod, proč by na pokleslé soudce měla platit jiná měřítka.

S pozdravem

John Bok
předseda spolku Šalamoun

Na vědomí :
prof. Ing.Václav Klaus, CSc., prezident České republiky
MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu
Ing.Miloslav Vlček, předseda Poslanecké sněmovny
Česká tisková kancelář


( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Spolek Šalamoun )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.