Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* PARLAMENTNÍM STRANÁM
  Vydáno dne 04. 06. 2010 (1559 přečtení)

PARLAMENTNÍM STRANÁM
Memorandum občanského sdružení Šalamoun z 1.6.2010 o některých problémech resortu spravedlnosti

Dámy a pánové,

v období, kdy připravujete ustavení nové vlády a formulování jejího programu, jsme se rozhodli předestřít Vám několik myšlenek, týkajících se minulosti, současnosti a dalšího vývoje resortu spravedlnosti, zejména v odvětví trestního řízení.

Jsme přesvědčeni, že právo je nadstranické a je nadřazeno ostatním souborům pravidel řízení společnosti a státu. Nemůže být proto chápáno pouze jako podřadná dílčí složka programu a činnosti jednotlivých politických stran, která se zařazuje jen „ze slušnosti“, ani jako prostor pro ukájení osobních ambicí stranických činitelů. Přejeme si, aby v naší vlasti byla nastolena vláda práva, nadřazeného nad zájmy politických stran. Proto oslovujeme všechny parlamentní strany, i když si uvědomujeme, že vládní strany a opozice budou hrát v řízení justiční politiky státu odlišné role a také jejich vliv bude rozdílný.

Své názory odvozujeme z dlouholeté zkušenosti sledování činnosti orgánů činných v trestním řízení a ministerstva a z jednání ve prospěch obětí justičních přehmatů.

Všichni se hlásíte k nutnosti potlačit korupci. Proti ní ale nelze účinně bojovat, pokud korupčnímu ovlivňování podléhají samy orgány činné v trestním řízení.

Za nejzávažnější případ korupčního ovlivnění jejich jednání v trestních řízeních z poslední doby stále považujeme manipulativní zásah státních zástupců do kauzy Jiřího Čunka a Petra Hurty (námi z pracovních důvodů označovaný jako „kauza Potoczek-Vesecká), jímž byli zvýhodněni proti běžným obviněným. Vedeme v patrnosti i jiné případy, které jsou málo známé a nemají společenský ohlas.

Proti uskutečnění zásahu jsme začali protestovat hned po jeho uskutečnění. Dožadovali jsme se povolání odpovědných činitelů k osobní odpovědnosti. Předložili jsme exministrovi Jiřímu Pospíšilovi několik podnětů ke stížnosti pro porušení zákona proti usnesení státního zástupce NSZ Stanislava Potoczka z 4.6.2007 o odnětí této trestní věci OSZ v Přerově a o jejím přikázání OSZ v Jihlavě. Podali jsme také několik podnětů k vyvolání kárného řízení proti paní nejvyšší státní zástupkyni a jejím podřízeným.

S ohledem na obrovský společenský ohlas, který měl tento skandál, trváme na tom, že bylo ve veřejném zájmu, aby vlastní případ Jiřího Čunka a Petra Hurty byl projednán soudem před očima veřejnosti. To již dnes není možné. Zásah státních zástupců do této kauzy je ale daleko závažnější záležitostí než kauza sama a je možné jak přezkoumání jeho zákonnosti, tak prověření odpovědnosti jeho aktérů nástroji trestního řízení.

Na našem hodnocení „kauzy Potoczek-Vesecká“ nezměnil nic ani rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 1.10.2009, jímž bylo vyhověno stížnosti pro porušení zákona paní ministryně Daniely Kovářové proti usnesením státního zástupce Radima Obsta ve věci sdělení obvinění na počátku trestního stíhání. Nesdílíme názor Renaty Vesecké, že tímto rozsudkem byla uznána zákonnost postupu státních zástupců v „kauze Potoczek-Vesecká“. Výroková věta rozsudku říká, že postupem státního zastupitelství byl porušen zákon v neprospěch obviněných. Rozsudek se usnesení z 4.6.2007 vůbec netýká a mimo to se nezabývá hodnocením zákonnosti a věcné správnosti postupu PČR. Podle našeho názoru je spíše důkazem, že soustava státního zastupitelství v této kauze selhávala od začátku až do konce a od nejnižší instance až po nejvyšší státní zástupkyni. Máme obavy, že nejde o stav zcela výjimečný.

Když jsme se nedomohli přezkoumání zákonnosti postupu státních zástupců v „kauze Potoczek-Vesecká“ cestou opakovaných stížností, podali jsme 7.7.2008 protikorupční policii trestní oznámení na všechny zúčastněné státní zástupce a také na exministra Jiřího Pospíšila. Paradoxně se na toto trestní oznámení a na přezkoumání jeho výsledků Krajským státním zastupitelstvím v Plzni jako na důkaz právní čistoty zásahu odvolala paní nejvyšší státní zástupkyně při vystoupení v Otázkách Václava Moravce dne 16. května 2010. Nejsme s jejím výkladem věci srozuměni, cítíme se jím zneužiti, a připravujeme další právní kroky k prolomení obranné linie státních zástupců a netečnosti policie.

Ve svém celku „kauza Potoczek-Vesecká“ vyvolala silnou zápornou reakci veřejnosti, vedla ke zpochybnění důvěryhodnosti nejen státního zastupitelství, ale také justice. Současně měla neblahé účinky uvnitř soustavy státního zastupitelství: vedla k podlomení autority paní nejvyšší státní zástupkyně a k „válce žalobců“, v které proti sobě stáli odpůrci a stoupenci zásahu. Okrajově poznamenáváme, že „válka žalobců“ se stala vítanou příležitostí pro některé státní zástupce – původem prokurátory protiprávního režimu- aby se vymezovali proti paní nejvyšší státní zástupkyni. Upevňovali tak své pozice, ač společensky prospěšný by byl jejich odchod do důchodu.

Odpověď na otázku „cui bono?“ a informace z otevřených zdrojů vedou k domněnce, že zásah státních zástupců do kauzy Jiřího Čunka byl vyvolán politickou potřebou ODS a KDU-ČSL (soukromý zájem Jiřího Čunka je v této souvislosti bezvýznamný). Pokud by to byla pravda, ODS jako vedoucí strana vládní koalice by měla nést za tento skandál politickou odpovědnost.

Nesporné však je, že v čele resortu v té době stál Jiří Pospíšil, delegovaný do vlády ODS. Zákrok strpěl, nepřistoupil na prověření jeho zákonnosti Nejvyšším soudem ČR, ani na vyvolání kárného řízení proti jeho aktérům. Postaral se pouze o vydání ministerského výkladu o použitelnosti §25 tr.ř., ač ministerstvu výklad zákona nepřísluší, a v jeho použití není jádro problému. Související stížnosti na skutečné nebo i domnělé účastníky zásahu ignoroval s výjimkou jediné: stížnost na místopředsedu Nejvyššího soudu ČR Pavla Kučeru nevyřídil, ale postoupil ji předsedkyni Nejvyššího soudu ČR, které tím umožnil mstít se za Kučerovou loajalitu k panu prezidentovi v době jeho pokusu o její odvolání.

„Kauza Potoczek-Vesecká“ obnažuje nebezpečnost těsné vazby ministra spravedlnosti na politickou stranu. Je ohrožením jeho nezávislosti, a potažmo také nezávislosti justice a nestrannosti státního zastupitelství. A resort spravedlnosti nesmí být hřištěm pro partajnické hrátky.

Domníváme se, že vzhledem k odpovědnosti ODS, resp. jejího ministra za „kauzu Potoczek-Vesecká“, a také s přihlédnutím k tomu, že se ujímá vedení koalice, ač byla ve volbách poražena,ODS by měla projevit pokoru a vzdát se nároku na obsazení ministerstva spravedlnosti svým mandantem, a pokud by je přesto prosazovala, v žádném případě by neměla usilovat o návrat exministra Jiřího Pospíšila do jeho čela. K jeho působení v úřadě máme i další výhrady, s nimiž se svěříme vedení stran, které to bude zajímat. Při úvahách o jeho možném jmenování je třeba mít na paměti, že hypoteticky může dojít k tomu, že bude trestně stíhán v souvislosti s „kauzou Potoczek-Vesecká“. Ostatně Jiří Pospíšil dosud neukončil svou misi na Právnické fakultě ZČU.

V době, kdy nastoupila úřednická vláda, ohlas „kauzy Potoczek-Vesecká“ dosud jitřil veřejné mínění a trvala „válka žalobců“. Vláda, resp. ministryně spravedlnosti, musela usilovat o uklidnění veřejnosti a nastolení aspoň „ozbrojeného příměří“ uvnitř státního zastupitelství. Současně byla omezena dočasností mandátu, která jí nedovolila přijímat opatření dlouhodobého charakteru, mezi něž patří i případné odvolání paní Renaty Vesecké a jmenování jejího nástupce.

Paní ministryně Daniela Kovářová úkol zklidnění v podstatě zvládla. Za volbu některých nástrojů jsme ji kritizovali, ale s odstupem času jsme dospěli k názoru, že její postup lze přijmout jako nutné zlo.

I když „kauza Potoczek-Vesecká“ zmizela z novinových stránek a veřejnost na ni pozapomněla, odpovědné vedení státu na ni zapomenout nesmí, protože případ zneužití moci státního zastupitelství k ochraně zájmu jednotlivce a politické strany se nesmí nikdy v budoucnu opakovat. A došlo-li k porušení práva, zásah nesmí zůstat nepotrestán. Každý uchazeč o křeslo ministra spravedlnosti by proto měl veřejně oznámit, jaké kroky v této věci hodlá podniknout.

Přezkoumání zákonnosti postupu státních zástupců v „kauze Potoczek –Vesecká“ a osobní odpovědnosti jeho aktérů by mělo být příležitostí k hloubkovému přezkoumání státního zastupitelství z hlediska funkčnosti jeho právního postavení, úrovně vnitřního řízení i kvality personálu. Z pohledu naší praxe je státní zastupitelství nejslabším článkem řetězce trestního řízení a zasluhuje proto právní, organizační i personální zemětřesení.

Na závěr upozorňujeme, že resort spravedlnosti značně trpí častým střídáním ministrů v krátkých časových intervalech, ač povaha jeho poslání vyžaduje dlouhodobou stabilitu vedení. Současná ministryně není členkou ODS, překvapivě rychle pronikla do poměrů na ministerstvu a v resortu, je prokazatelně schopna tvůrčího přístupu k řešeným problémům, nebojí se vzít na sebe riziko, je mimořádně inteligentní a má příjemné vystupování. Doporučujeme proto, aby se s ní počítalo jako s jedním z možných uchazečů o křeslo ministra spravedlnosti v nové vládě. Přirozeně by jako všichni ostatní měla předložit projekt svých záměrů, který by byl zárukou úspěšnosti protikorupčních opatření v resortu.

S úctou

John Bok
předseda spolku Šalamoun



( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Spolek Šalamoun )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.