Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* VÝZVA JOHNA BOKA K SENÁTORŮM K VOLBĚ ÚSTAVNÍCH SOUDCŮ
  Vydáno dne 24. 04. 2013 (1211 přečtení)

VŠEM KOHO TO MŮŽE ZAJÍMAT

Vážené pani senátorky, vážení páni senátoři,

obracím se na Vás jako občan, který se osmnáct let snaží, společně s ostatními členy spolku Šalamoun o to, aby se české orgány činné v trestním řízení nedopouštěly nezákonnosti a zneužívání pravomoci jim svěřených, tím že monitorujeme konkrétní kauzy, upozorňujeme na jejich pochybení, podáváme podněty na kárná řízení proti státním zástupcům a soudcům, kteří svým jednáním snižují důstojnost a kvalitu stavů, k nimž patří. Podáváme ministrům spravedlností podněty k podání stížnosti pro porušení zákona a v neposlední řádě i žádosti k rukám prezidenta republiky o udělení milosti odsouzeným. Ve prospěch odsouzených nabízíme příslušným soudům společenskou záruku či sami podáváme návrh na jejich podmíněné propuštění. Zároveň, na základě letitých zkušeností z oblasti trestního práva, se prostřednictvím poslanců a odborné veřejnosti snažíme přispívat legislativními iniciativami k zlepšení zákonů.

K následující úvaze a výzvě, se kterou se na Vás obracím, mne vedla skutečnost, že zakrátko budete volit ze čtyř adeptů, navržených prezidentem republiky, nové členy Ústavního soudu. Skrzeva Vaší vůli se mají stát na deset let ústavními soudci a spolurozhodovat o podobě práva v naší zemi.

Protože jsem přesvědčený o tom, že jeden z nich, s ohledem na jeho předchozí život a působení ve funkci vojenského prokurátora totalitního režimu, nesplňuje svým charakterem a ochotou sloužit zločinecké organizaci, kterou byla KSČ, jejímž byl dlouholetým členem, potřebná morální kritéria, neboť sama odborná k vykonávání tak zodpovědné funkce nestačí, předkládám Vám následující text. Nevede mě k tomu jakákoli osobní zášť, či jiní nízké pohnutky. Chci jen, abyste zabránit škodám, které může napáchat morálně a mravně nekvalitní jedinec, sebevíce profesně erudovaný.

Předmětem současného mimořádného zájmu médií je dění v ÚSTR, kde ve skutečnosti probíhá výchozí fáze boje o znepřístupnění archivu bezpečnostních složek široké veřejnosti. V archivu jsou uloženy záznamy o několika desítkách tisíc československých občanů, které evidovala StB jako své tajné spolupracovníky. Lustračním zákonem a související propagandou byli tito lidé prohlášeni na principu kolektivní viny za vyvrhele společnosti a takto se s nimi také zachází: nemají přístup do některých funkcí ve státní správě, některé politické strany odmítají přijmout je do svých řad, pokud se někde veřejně projeví, bývají napadáni medii. Přitom individuální vina byla za 23 let od Listopadu prokázána jen několika málo jedincům. Další prokázali u soudu, že byli do seznamů zařazeni bezdůvodně.

Povyk kolem ÚSTR pomáhá odvést pozornost od skutečně závažných důkazů o tom, že moc KSČ a orgánů protiprávního režimu nebyla dosud zcela vykořeněna, ale přežívá v neformálních, pro většinu veřejnosti neviditelných strukturách.

Skutečným neřešeným problémem je současné postavení bývalých důstojníků StB, kteří tajné spolupracovníky verbovali, řídili a zneužívali. Jména většiny z nich jsou pro veřejnost nedostupná. Pokud dosud neslouží v řadách PČR, mnozí zastávají významná místa ve státní správě, uplatňují se jako podnikatelé nebo advokáti, nebo si užívají spokojené stáří s vysokým důchodem (podstatně vyšším než důchody většiny jejich obětí).

Podobným problémem je skrytá moc funkcionářského aktivu KSČ. Aktivní funkcionáři KSČ – faktické zřizovatelky StB a jí nadřízené organizace – jsou rozptýleni v celém spektru společnosti, paradoxně poměrně málo v KSČM. Jsou držiteli významných míst ve státní správě, v politických stranách a jinde. Příležitostně využívají pro své potřeby personální vazby, vytvořené před Listopadem.

Hrůzné je uchování segmentů komunistických represivních orgánů v justici a státním zastupitelství (z policie a armády byla značná část pohůnků protiprávního režimu vytlačena). Zhruba třetina státních zástupců a soudců má předlistopadovou minulost, většinou spojenou s členstvím v KSČ. Ještě silnější je postavení „rudých kádrů“ na vedoucích místech.

Zvlášť znepokojující je přežívání bývalých prokurátorů a vojenských prokurátorů v mocenských strukturách současného státu. Veřejnost si toho není vědoma, protože její pozornost se odvádí k agentům StB, ale o tom, že prokurátoři byli skutečnými pány trestního řízení, se mlčí. Prokurátoři vykonávali dozor nad vyšetřováním, přebírali výstupy z činnosti veřejné (policie) a státní bezpečnosti, posílali lidi před soud a u soudů prosazovali úspěch obžaloby. Báli se jich i mnozí soudci. Vojáci se nebáli vojenských soudců, ale vojenských prokurátorů.

Prokurátoři byli lidé, o jejichž politické oddanosti režimu nemohly být nejmenší pochybnosti. Většinou byli členy KSČ, o jejich přijetí na prokuraturu a jmenování do vedoucích funkcí rozhodovaly orgány KSČ. Je otázka, čím prokazovali loajalitu k zločinnému režimu ti z nich, kteří nebyli členy KSČ: požadavek bezpodmínečné oddanosti režimu platil i pro ně.

Zvláštní „odrůdou“ byli vojenští prokurátoři, kteří byli podřízeni vojenské kázni, takže v trestním řízení v žádném případě nemohli brát v potaz své svědomí, pokud si „strana a vláda“ žádaly trestání určitého druhu jednání.

Při hodnocení úlohy prokurátorů a zejména vojenských prokurátorů je třeba vzít v úvahu skutečnost, že se jedná o lidi s úplným vysokoškolským právnickým vzděláním, kteří si museli být vědomi protiprávnosti režimu. Přesto mu dobrovolně a oddaně sloužili. Vstupem do tohoto zaměstnání dali najevo ochotu v případě potřeby se podílet na potlačování občanských práv a svobod.

Pokud se dnes pasují na zkušené odborníky, je to klam: vstupem do služby komunistické prokuratury prokázali nízkou úroveň právního povědomí.

Je možný ještě jiný pohled na jejich působení, zvláště u vojenských prokurátorů. Předlistopadové Československo bylo okupovanou zemí. Komunistický režim byl kolaborantský stejně jako režim Protektorátu Čechy a Morava, byl tedy vlastizrádný a služba mocenským orgánům režimu byla vlastizradou. To je nepřehlédnutelnou okolností, ke které je třeba přihlížet zvláště při hodnocení osobností bývalých vojenských prokurátorů.

Platí to také pro bývalého vojenského prokurátora prof. JUDr. Jaroslava Fenyka, který se bez ohledu na svou hanebnou minulost nestydatě uchází o postavení soudce Ústavního soudu ČR. V jeho případě je situace o to horší, že podle WikiLeaks má zřejmě sklony k vlastizrádnému jednání ve svém myšlení hluboko zakořeněné: je totiž známo, že jako 1. náměstek bývalé nejvyšší státní zástupkyně, exprokurátorky Mgr. Marie Benešové, docházel na velvyslanectví USA a poskytoval jeho pracovníkům nevyžádané znepokojivé informace o situaci ve státním zastupitelství a justici. Zneužíval informace, získané při výkonu funkce, porušoval závazek mlčenlivosti a vynášel citlivé informace orgánům cizího státu. I když jsou USA spojeneckým státem, v právním státě by byl za toto jednání trestně stíhán a odsouzen.

Jestliže se prezident Miloš Zeman při své nedávné oficiální návštěvě Rakouska vyjádřil, že odsun je pro toho, kdo zradí svojí zem a slouží cizí moci, přeci jen mírnější, než trest smrti, pak se tážu, co si zaslouží ten, který sloužil sovětským okupantům a bratřil se s nimi, jaký trest si zaslouží ten, který coby vysoký státní funkcionář předává státně důvěrné informace zaměstnancům velvyslanectví cizího státu a pomlouvá vlastní zemi a rezort, jehož je druhým nejvyšším představitelem.

Namísto toho, aby nesl důsledky své podlosti, jste připraveni mu svěřit funkci, kterou by měli vykonávat ti nejlepší z nejlepších, tj. skutečná morální elita národa?

Jmenování prof. JUDr. Jaroslava Fenyka soudcem Ústavního soudu ČR by bylo hlubokým znevážením Ústavního sodu a urážkou občanů ČR, kteří museli snášet příkoří pohunku totality a prošli rukama vojenských prokurátorů.

Děkuji za Vaší pozornost.

John Bok v.r.


( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.