Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* K OTÁZKÁM VYMÝVAČE MOZKŮ (OVM,ČT24) Z 8.12.2013
  Vydáno dne 08. 12. 2013 (867 přečtení)

ZDENĚK JEMELÍK, K OTÁZKÁM VYMÝVAČE MOZKŮ (OVM,ČT24) Z 8.12.2013
Vyšlo 8.12.2013 na webu spolku Šalamoun a na Politikonu
jemelikzdenek@gmail.com

Policejněprezidentské schizma přitahuje „vymývače mozků“ Václava Moravce jako můru plamen svíce. K jeho dalšímu rozmazávání si přizval místopředsedu Nezávislého odborového svazu policie Petra Tomka, nepochybně významného právního odborníka, a Lessyho obhájce Václava Lásku, bývalého policistu a protikorupčního aktivistu.

V úvodu se pokusil upozornit na nepříznivé důsledky zpochybňování důvěryhodnosti policejního prezidenta pro policii. To je ovšem falešný pohled. Způsob odvolání Petra Lessyho, který byl výsledkem dlouhodobého nepřetržitého politického tlaku proti němu, byl popřením nezávislosti policejního prezidenta a zpochybněním nezávislosti policie. Policisté dostali od skvadry Petra Nečase a jeho přisluhovače Jana Kubiceho vzkaz, že příliš mnoho nezávislosti škodí. Naproti tomu nic takového se neděje Martinu Červíčkovi, jehož odbornou způsobilost a osobnostní kvality nikdo nezpochybňuje. Má pouze smůlu, že se stal obětí boje o politickou nadvládu nad policií. Bude-li muset odejít, nebude to proto, že by se něčeho dopustil, ale z důvodu nápravy protiprávního stavu, který vyvolal Jan Kubice v součinnosti s GIBS, řízenou nominantem ODS Ivanem Bílkem.

Nicméně Václav Moravec si nevedl tak agresivně jako při rozhovoru s ministrem vnitra Martinem Pecinou ve vydání pořadu z 1.12.2013. Přesto nedokázal utajit zájem na přesvědčení veřejnosti o tom, že vrácení Petra Lessyho do služebního poměru u Policie ČR je pochybením a Martin Červíček má zůstat na svém místě. V jeho způsobu vedení diskuse tak stále odeznívá zoufalá snaha skvadry Petra Nečase zabránit vyjmutí Policie ČR ze sféry vlivu ODS, vyústivší v označení výběrového řízení na obsazení funkce policejního prezidenta za „kočkopsa“ a do výroku, že „parta policejních plukovníků a podplukovníků nebude rozhodovat o tom, kdo bude ve vládě“. Netuším, zda je Václav Moravec vědomým účastníkem mocenského boje o politické ovládnutí policie, či zda si jen politické souvislosti neuvědomuje; v obou případech se projevuje jako nezpůsobilý komentovat dané téma a je sporné, zda je vůbec schopen mu porozumět.

Je ale na místě přiznat mu k dobru, že přivedl před obrazovku dva kvalitní právníky, zastávající protichůdné názory na věc. Z jejich korektně vedené debaty veřejnost snad pochopí, že právní problematika, spojená se současným stavem věcí, je velmi složitá a její definitivní uzavření v hrozícím správním řízení soudním je časově v nedohlednu. Z toho plyne, že ten, kdo tvrdí, že Martin Pecina měl čekat na rozhodnutí správního soudu, současně říká, že Petr Lessy si měl počkat na spravedlnost třeba i několik let.

Obraz právního stavu by byl ještě plastičtější, kdyby Václav Moravec přizval do debaty představitele druhé policejní odborové organizace- Unie bezpečnostních sborů – která v tomto sporu stojí od počátku za Petrem Lessym, zatímco Nezávislý odborový svaz policie mlčel ke křivdě, na něm páchané, a dnes by rád zabránil jeho návratu.

Petr Tomek, ač odpůrce rozhodnutí Martina Peciny, pronesl nejvýznamnější výrok pořadu, jímž postavil problém z hlavy na nohy: prapříčina dnešních potíží spočívá v rozhodnutí Jana Kubiceho, který nemusel situaci kolem Petra Lessyho řešit jeho propuštěním ze služebního poměru, ale jeho postavením mimo službu až do konce trestního řízení. Petr Tomek tím nahrál „vymývači mozků“ na smeč, protože otázka odpovědnosti za vyvolání současných nepříjemností je to jediné, co v dané situaci má smysl řešit. Pro Moravcův přístup k věci je příznačné, že nahrávku nezachytil. Bylo by mu jist nepříjemné, kdyby se měl zaobírat skutečností, že z pravomocného vykonatelného usnesení Městského soudu v Praze vyplývá, že trestní stíhání Petra Lessyho bylo od počátku vedeno nezákonně. Vzhledem k závažnosti následků je legitimní požadavek, aby orgány k tomu příslušné přezkoumaly trestní odpovědnost původců nezákonného jednání. O tom ale „vymývač mozků“ nechce raději nic vědět, ač veřejnost by se jistě pobavila, kdyby se dověděla, že podezření na trestnou činnost příslušníků GIBS díky svéráznému přístupu státních zástupců prověřuje opět právě GIBS.

V neprospěch Petra Lessyho se zde opět omílalo tvrzení, že pomlouval zlínské policisty. Důvodností tvrzení o pomluvě se „vymývač mozků“ dosud nezabýval. Absolvoval jsem celé jednání nalézacího soudu, v kterém proběhlo velmi obsáhlé dokazování. Obraz „pomlouvaných“ policistů, který jsem si odtud odnesl, je odpudivý.

Je vůbec sporné, zda téma policejněprezidentského schizmatu je tak akutní, že by se jím měly Otázky Vymývače mozků zabývat dvakrát po sobě. To, co se ve věci děje, nejsou politické hrátky, ale správní řízení, které má svou logiku a bez porušení zákonnosti je nelze vykolejit podle politických zájmů. Zatím platí pravomocné vykonatelné rozhodnutí Městského soudu v Praze, na které musel ministr vnitra vzít ve správním řízení zřetel. Okolnost, že je napadl státní zástupce podnětem k dovolání, je právně bezvýznamná. Ani dovolání by nemělo odkladný účinek. Dále platí rozhodnutí ministra o navrácení Petra Lessyho do služebního poměru, k němuž byl ze zákona oprávněn. I kdyby Pecinovi odpůrci dosáhli jeho resignace, k zrušení rozhodnutí by muselo dojít dalším správním řízením, v němž by se argumenty pro setrvání na propuštění Petra Lessyho ze služebního poměru hledaly velmi obtížně. Rozhodnutí, jež jsem až dosud zmínil, jsou konstantami, o nichž lze sice libovolně tlachat na obrazovkách veřejnoprávní televize i jinde, ale je třeba je respektovat. Otazníky jsou pouze nad dalším osudem obou policejních prezidentů. Pokud jeden z nich neustoupí na nějakou vhodně nabídnutou ústupovou pozici, ministr vnitra (ten, který bude právě v úřadě) musí nezbytně zahájit správní řízení k odvolání Martina Červíčka. Než se vše vyřeší – což může trvat několik let – jednoho z nich postaví dočasně mimo službu. Toto vše by ale nemělo být látkou k rozmazávání v neplodných televizních debatách, sloužících k tendenčnímu ovlivnění veřejného mínění, a co hůře – k psychologickému nátlaku na rozhodování orgánů činných ve správním řízení.

Na závěr podotýkám, že si osobně velmi vážím generála Martina Červíčka. Nemám žádný zájem na jeho odvolání. Nicméně soudím, že řešení dvojvládí ve velení policie nesmí být ovlivněno mocenskými zájmy politických stran či za nimi se skrývajících „kmotrů“ a musí proběhnout přísně podle zákona. S lítostí konstatuji, že vyhlídky Martina Červíčka nevidím optimisticky, protože Petru Lessymu se stala křivda, má mravní nárok na její odčinění a také z hlediska správního práva se mi zdá jeho postavení silnější.

Z toho všeho vyvozuji naléhavost určení odpovědnosti za navození nepříjemného stavu. Je nejvyšší čas, aby se státní zastupitelství pořádně zakouslo do kyselého jablka prověření možné trestní odpovědnosti příslušných činitelů.


( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Zdeněk Jemelík )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.