Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* KLAUSOVA DROBNÁ ZLOMYSLNOST
  Vydáno dne 02. 01. 2014 (538 přečtení)

MARTIN STÍN, KLAUSOVA DROBNÁ ZLOMYSLNOST
Vyšlo 2.1.2014 na Politikonu jako 506. sloupek a na webu spolku Šalamoun
martin.stin@seznam.cz

Veřejnost projevila velmi malé pochopení pro vánoční projev prezidenta Miloše Zemana. Mnozí jej vůbec nesledovali, ač v minulosti by jim bez novoročního projevu prezidenta nechutnal oběd. Nelíbil se nápad opustit tradici novoroční projevů, byť založenou Klementem Gottwaldem, ani rozhodnutí promluvit 26. prosince stejně jako kdysi Tomáš G. Masaryk, po něm Edvard Beneš a posléze Emil Hácha. Nelíbilo se, že pan prezident nepronesl obdobu „poselství o stavu Unie“, ale mluvil hlavně o sobě, ač to přirozeně vyplývalo z jeho záměru složit účty voličům i ostatním občanům. Ovšem i jeho „vyúčtování“ sklidilo odmítavé hodnocení: prý v něm bylo příliš mnoho sebechvály a na něco se i raději zapomnělo. Za opuštění tradice, a možná nejen za to, zaplatil Miloš Zeman poklesem diváckého zájmu proti novoročním projevům Václava Klause.

Aby národ nepřišel o tradiční kulisu novoročního oběda, vmezeřila se do uvolněného prostoru v diváckých návycích TV Prima, která nabídla exprezidentovi Václavu Klausovi vystoupení v mimořádném vydání pořadu Partie, a to přesně jako v předchozích deseti letech 1. ledna ve 13:00 hod. Předpokládám, že tím otevřela dvířka k srovnávání, k chválení i útokům na oba prezidenty. V tom spatřuji drobnou Klausovu zlomyslnost: se znalostí výtek vůči vánočnímu projevu Miloše Zemana mohl své vystoupení ladit tak, aby ze srovnání vyšel lépe než jeho nástupce. Nevytýkám mu to: sebestřednému Miloši Zemanovi vlažná sprcha, doplněná měkkým kartáčem, může pouze prospět. Vždyť i Václav Klaus do současné uvolněnosti, nadhledu a laskavého pohledu na svět musel nejdříve dozrát. Mimo to se obsahově s Milošem Zemanem nepřekrýval, takže rozšířil spektrum námětů pro společenskou debatu.

Z rozhovorů, které s novináři vedl Václav Klaus během předtáčení vystoupení, proskočila zpráva, že se nedíval na svatoštěpánský projev svého nástupce a ani pak jej nečetl. Bylo to moudré: protože projev neviděl, neslyšel, ani nečetl, může Václav Klaus novináře zarmoutit odmítnutím hodnocení obsahu a formy Zemanova projevu a případné srovnávání nechat zcela na nich.

Na Klausově vystoupení se komentátoři mohou doslova vyřádit, neboť dokázal patnáctiminutový prostor doslova nabít neuvěřitelně hutným obsahem. Oceňuji především neosobní přístup k hodnocení politické situace, k dění ve společnosti i k výkonům současného prezidenta a z toho všeho vyzařující optimismus: sdílím páně Klausův závěr, že atmosféra ve společnosti neodpovídá skutečnosti, která je příznivější než obraz, líčený novináři a nejrůznějšími politickými pleticháři. Vážné zamyšlení si ale zaslouží jeho varování před nebezpečím, že se naše společnost lehkovážně vzdá některých rysů demokracie. Souhlasím i s jeho názorem, že přání dobře naplněného života každého z nás, vyslovené Milošem Zemanem, je dobré, ale vedle něj je pro nás důležité zachování zdraví, optimismu, méně hašteřivosti a více přívětivosti a úsměvů ve vzájemných vztazích. Významné je připomenutí odpovědnosti vůči nastupujícím generacím, jimž bychom měli zděděnou zemi předat v pořádku.

Zatímco Miloš Zeman si neodpustil zašpičkování na účet některých Havlových a Klausových „podivných milostí“, Václav Klaus se o svém nástupci vyjádřil v zásadě kladně. Dokonce označil některé útoky na něj za „nezcela férové“. Pro něj je současný prezident především demokrat, a proto nehrozí, že by udělal nějaké nedemokratické kroky. Vše, co dosud podnikl, například jmenování Rusnokovy vlády, bylo převážně nevyhnutelné. Neštěstím byly okolnosti, jež Miloše Zemana k jeho postupu přiměly. V této souvislosti sdílím Klausovo podivení nad úvahami toho, jenž si myslí, že bude premiérem, o kompetenční žalobě proti prezidentovi, nedojde-li k dohodě o složení vlády.

Mírně kritický byl Václav Klaus vůči svému nástupci pouze tím, že věcně poznamenal, že novoroční projev měl být zachován. Sám jeho pronesení považoval za velmi důležitou povinnost již proto, že 1. leden je státním svátkem k uctění vzniku České republiky. Dále vznesl výhrady k přesunutí výkonu pravomoci udělovat milost na úředníky ministerstva spravedlnosti. V tom s ním naprosto souhlasím: milost prezidenta republiky v současném jejím právním vymezení není úkonem formalizovaného výkonu spravedlnosti, ale uplatněním lidskosti, křesťanské slitovnosti, jdoucí nad rámec trestního práva. Z pozice aktivisty spolku Šalamoun dodávám, že horší ruce pro nakládání s tak vzácným nástrojem si Miloš Zeman ani nemohl vymyslet. Úředníci ministerstva jsou vyznavači zlatého telete neprolomitelnosti soudního a hlavně svého byrokratického rozhodnutí. Osudy odsouzených a jejich rodin jim jsou zcela lhostejné. To určuje jejich přístup k stížnostem na soudce a státní zástupce, k podnětům k podání stížnosti pro porušení zákona a nyní se to bude navíc projevovat při správě agendy žádostí o milost. Ubozí žadatelé !

Václav Klaus se krátce dotkl i ožehavého námětu amnestie a jeho osobního nakládání s institutem milosti prezidenta republiky. Trval na tom, že jeho kroky v daných agendách byly správné. Poznamenal, že daleko rozsáhlejší amnestie Václava Havla a jeho podstatně větší štědrost při udělování milostí nevyvolaly tak velké pobouření jako jeho loňské novoroční rozhodnutí. Projevil naději, že po vychladnutí vášní se hodnocení jeho jednání změní. Uvážím-li, že konec Havlova mandátu provázelo policejní vyšetřování kvůli podezření na korupční ovlivnění rozhodování o milostech, na které si dnes už téměř nikdo nevzpomíná, musím mu dát za pravdu. Myslím si dokonce, že hrstka šafránu jako Klausova jednotka pro měření přiměřenosti nakládání s milostmi, byla skrblicky malá, a amnestii považuji za důvodnou.

Případné vyhodnocení Klausových úvah o hrozbách postdemokracie, důsledcích eurounijního centralismu, konci polistopadového politického uspořádání a vstupu stranicky neorganizovaných nováčků (dle mých starších textů „vizigótů“) do politiky a o vlivu střídání generací přenechám povolanějším. Vystoupení bývalého prezidenta bylo v zásadě optimistické a myšlenkově bohaté, vysloveně inspirující, proto doporučuji jeho stažení z archivu TV Prima všem, kdo je propásli. Úvahy o tom, zda byl lepší či horší svatoštěpánský projev Miloše Zemana než Klausova novoroční Partie, bych považoval za nesmyslné: poměřování tak zásadně odlišných útvarů nemůže být objektivní. Jistě se ale najdou tací, kteří to budou zkoušet…


( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.