Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* ODSOUZENA K UŠTVÁNÍ
  Vydáno dne 27. 06. 2014 (614 přečtení)

ZDENĚK JEMELÍK, ODSOUZENA K UŠTVÁNÍ
Vyšlo 27.6.2014 na webu spolku Šalamoun a na Politikonu
jemelikzdenek@gmail.com

Nemůže již být pochyb o tom, že kdosi rozhodl, že ministryně spravedlnosti Helena Válková má na vybranou: buď odstoupí nebo bude vystavena nelítostné mediální štvanici tak dlouho, až neodolá tlaku a zhroutí se ať již psychicky nebo zdravotně. Není dne, aby se o ni neotřela novinářská chátra, posilovaná všelijakými lehkoživky z řad občanských aktivistů, komentátorů a politologů. Většina z nich neví nic o poměrech v resortu spravedlnosti a jeho potřebách a pouze přežvykuje informace z druhé ruky, které neumí správně vyhodnotit.

Zatímním vyvrcholením nechutností je vydání iDnes z 27. června 2014, jehož hlavním tématem je očerňování Heleny Válkové. Zabývají se jí čtyři články, zaujímající jeden a půl stránky. Palcový titulek na první straně hlásá, že „obchody a image úřadu diriguje manžel Válkové“. Obsahuje sice nepravdivou informaci, ale to nevadí: přitáhl pozornost, sensace je na světě, noviny jdou na odbyt. Podle dalšího titulku je „spousta náhod kolem ministryně Válkové“. Náhody jsou kolem každého z nás, ale většinou nemají význam, a tak je tomu i zde.

Kdysi slušný deník se tímto způsobem přiznal k pokračujícímu poklesu mezi nejsprostší bulvár a předvedl, že novinařina může být špinavým řemeslem.

Nejde jen o bulvární titulky, ale i o pokleslý obsah článků. Na první straně se především přemílá „odhalení“, že se paní ministryně baví doma s manželem Václavem Budínským o některých problémech, jimiž se zabývá v práci, a manžel se snaží využít svého neformálního vlivu a známostí, aby jí pomohl čelit účinkům nenávistné kampaně. Ubožačky, které bulvární paskvil sepsaly, strkají nos do soukromí Heleny Válkové a upírají jí právo na normální osobní život. Na tom, že si manželé povídají o věcech, které prožívají mimo domov, a soukromě se radí se svými nejbližšími, není přece nic neobvyklého, ani nemravného, nejde-li o záležitosti s povahou utajovaných skutečností. Paní ministryně je také jen člověk: pokračující štvanice ji stresuje a v této situaci potřebuje na uvolnění „vrbu“, kterou se přirozeně může stát manžel.

Nedílnou součástí práce ministryně je samozřejmě sbírání poznatků a rad. Má právo radit se s každým, kdo má k předmětu jejího zájmu co říci. Neznám důvod, proč zrovna její manžel by měl být vyloučen z okruhu neformálních zdrojů názorů a vědomostí.

Ostatně zveřejněné úvahy Václava Budínského o zadávacích podmínkách připravovaného tendru na dodávku monitorovacích náramků pro hlídání vězňů a vazebně stíhaných v domácím vězení jsou rozumné.

Z popsaného způsobu účasti Václava Budínského na řešení jedné jediné z mnoha starostí, s nimiž se Helena Válková musí vypořádat, ale nevyplývá, že by měl na její rozhodování tak významný vliv, aby se dalo mluvit o tom, že na ministerstvu cokoli řídí. O způsobu myšlení a rozhodování paní ministryně se ví na základě informací z jejích dřívějších působišť poměrně dost. Je to svébytná osobnost, která je způsobilá vstřebat poznatky z různých zdrojů a přetvořit je na vlastní nezávislé rozhodnutí, vždy pečlivě promyšlené.

Nicméně přece jen musím připustit, že důvěrnosti mezi partnery mohou pohoršovat. Například nad zájmem Václava Budínského o problémy jeho manželky se pozastavila poslankyně za ODS Jana Černochová, která ve své nevinnosti možná kdysi ani netušila, že její partner je policista.

Zájem o soukromí paní ministryně se promítl také do zjišťování, jaké má paní ministryně sousedy. Ukázalo se, že jedním z nich je bývalý generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík, známý Václava Budínského. A další „podezřelá“ okolnost je na světě: Helena Válková jmenovala vrchním ředitelem sekce informačních technologií a evropských zdrojů Jana Švece, bývalého zaměstnance ŘSD. Autorka článku zpochybňuje vhodnost jeho jmenování na základě pověstí, které možná podchytila Hana Marvanová v době, kdy pracovala pro bývalého ministra dopravy Víta Bártu. Okolnost, že se jedná o kvalifikovaného odborníka, proti němuž navzdory zmíněným pověstem nebylo nikdy vedeno policejní vyšetřování, nic neznamená. Tato epizoda názorně ukazuje škodlivost štvavé kampaně: Jan Švec pod jejím vlivem dal na ministerstvu výpověď. Došlo tak k přímému narušení chodu ministerstva a paní ministryni přibyla zbytečná starost s hledáním náhrady.

Zaráží mě, že přežívá dílčí téma odvolání bývalého náměstka Pavla Šterna. Ve sporné věci stál osaměle proti celému vedení ministerstva. Jít za těchto okolností na policii a informovat novináře, který již dříve napadal paní ministryni, je jednání tak zjevně nesmyslné a podlé, že nezaslouží nic než mlčení ze strany slušných novinářů.

Nemá smysl zabývat se vším, co se o Heleně Válkové napsalo a řeklo, protože se opakují stále stejné výhrady. Z šedi novinářských blábolů vyčnívá vystoupení Josefa Baxy, předsedy Nejvyššího správního soudu, na rozhlasové stanici Dvojka. Pan předseda vyjádřil zklamání nad tím, že paní ministryně nestačila za půl roku svého působení v úřadě vyřešit všechny problémy resortu, které v něm zůstaly po předchůdcích. Postěžoval si také, že málo komunikuje s justicí, a nepořádá porady s jejími představiteli. Na této poslední výtce je nejzajímavější skutečnost, že pan předseda takto mluvil 23. června 2014 s vědomím, že paní ministryně svolala na den 26. června 2014 poradu předsedů krajských, vrchních a nejvyšších soudů.

Veřejnost samozřejmě nemá možnost ověřit si spolehlivě, zda námitky pronásledovatelů Heleny Válkové jsou oprávněné. Podklady pro většinu z nich jsou pro ni nedostupné. Měla by se ale pozastavit nad intenzitou a trvalosti kampaně, která svědčí o její účelovosti. A odtud by se mohla dostat k otázce, kdo a proč na paní ministryni útočí. Složitá by byla odpověď na klasickou kriminalistickou otázku „čí je prospěch ?“ Mám obavy, že prospěch malicherných jedinců z uštvání Heleny Válkové bude poměrně malý ve srovnání s dobrodiním, kterým může být rozkolísání ministerstva spravedlnosti pro různé nekalé živly a zcela bezvýznamný ve srovnání se škodami, které utrpí „zákazníci české justice“ v důsledku trvání nepořádků v resortu, jež paní ministryně zdědila po předchůdcích.

Jedním z důvodů špatných poměrů v resortu je právě časté střídání ministrů, kteří přicházejí a odcházejí dříve, než se seznámí se svým úřadem, o poměrech ve spravovaných složkách resortu nemluvě. Vynucený odchod Heleny Válkové by proto ničemu neprospěl, naopak vzhledem k její vysoké odborné vyspělosti a lidské slušnosti její setrvání v úřadě je ve veřejném zájmu.


( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Zdeněk Jemelík )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.