Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* RUCH A TICHO KOLEM „KAUZY LESSY“
  Vydáno dne 04. 07. 2014 (643 přečtení)

ZDENĚK JEMELÍK, RUCH A TICHO KOLEM „KAUZY LESSY“
Vyšlo na webu spolku Šalamoun a na Politikonu 4.7.2014
jemelikzdenek@gmail.com

Jedním ze „zdařilých“ kousků Nečasovy vlády byl puč k odstranění policejního prezidenta Petra Lessyho, dosazeného „véčkařským“ ministrem vnitra Radkem Johnem k velké nelibosti vedení ODS. Jeho vykonavateli byli tehdejší ministr vnitra Jan Kubice v součinnosti s Generální inspekcí bezpečnostních sborů (dále jen „GIBS“) (http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2013111501).

Za působnosti vlády Zemanových vyvolenců pak došlo k částečné nápravě. Nejdříve zprostil Obvodní soud pro Prahu 7 Petra Lessyho obvinění, kvůli němuž jej stíhala GIBS s požehnáním státního zastupitelství a ministra vnitra Jana Kubiceho, následně Městský soud v Praze jeho trestní stíhání zastavil jako nezákonné od samého začátku. Ministr vnitra Martin Pecina jej pak znova jmenoval policejním prezidentem (http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2013121901).

Chvíli jsme pak měli dva policejní prezidenty, ale díky kavalírskému přístupu k věci jich obou to netrvalo dlouho: Martin Červíček, ač následky puče rovněž poškozen, se spokojil s místem krajského ředitele v Hradci Králové, a Petr Lessy odešel jako policejní přidělenec do Bratislavy. Ministr vnitra Sobotkovy vlády Milan Chovanec pak mohl obsadit uvolněné místo Tomášem Tuhým, který jednak uspěl ve výběrovém řízení, ale navíc nebyl nijak zapleten do přestřelek uvnitř policejního sboru, doprovázejících policejněprezidentské dvojvládí.

Svržení policejního prezidenta je mimo jiné útok na vnitřní bezpečnost státu, proti jehož intenzitě jsou hrátky Jany Nečasové, dříve Nagyové, s vojenskými špiony jen slabým čajíčkem. Orgány činné v trestním řízení se ale ve vztahu k oběma kauzám chovají v přímém protikladu k jejich významu: zatímco Jana Nagyová se dočkala prvního nepravomocného odsouzení s přiměřeně nízkým trestem a generálové si nepochopitelně vysloužili pouze návrh na kázeňské potrestání, kauza „svržení policejního prezidenta“ je jakoby pochována pod sarkofágem věčného mlčení. Je to zvláštní, protože orgány v obou případech podléhají stejné vládě, stejnému ministrovi vnitra, stejné ministryni spravedlnosti, stejnému nejvyššímu státnímu zástupci. Působí to dojmem, jako by kulišárny Jana Kubiceho a velení Generální inspekce bezpečnostních sborů z nějakých důvodů nepřímo posloužily i současné vládě. Zdá se, že významný vliv na chování policie má také postoj Městského státního zastupitelství v Praze v čele s někdejší ochránkyní Stanislava Grosse Janou Hercegovou: setkal jsem se s několika vyjádřeními státních zástupců, která vzbuzují domněnku, že se s ryzí prokurátorskou povýšeností vyvyšují nad odvolací soud a neztotožňují se s jeho rozhodnutím o zastavení trestního stíhání Petra Lessyho.

Šídlo v pytli neutajíš. Proto se otázka odpovědnosti za puč proti Petru Lessymu občas vynořuje z hlubin zapomnění. Svými malými silami ji při životě udržuje spolek Šalamoun, který již v září r.2012 podal trestní oznámení na exministra vnitra Jana Kubiceho. Od té doby je několikrát aktualizoval a rozšířil na ředitele GIBS Ivana Bílka a jeho podřízené. Oslovil také politiky, mezi nimi otevřeným dopisem Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny (http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2014042101) a také předsedu vlády Bohuslava Sobotku. Ozvaly se i jiné občanské iniciativy, např. Liga lidských práv, která věnuje soustavnou pozornost selháním GIBS (http://llp.cz/publikace/generalni-inspekce-bezpecnostnich-sboru-utrzena-ze-retezu-pravniho-statu/). Spolek Šalamoun se domnívá, že svržení policejního prezidenta bylo koordinovanou společnou akcí ministra Jana Kubiceho a GIBS, provedenou na politickou objednávku. Připomíná v té souvislosti výhružné výroky Petra Nečase („parta policejních plukovníků a podplukovníků nebude rozhodovat o tom, kdo bude ve vládě“), Miroslava Kalouska („všichni budete odsítháni GIBS“) a ostré vystupování poslankyně Jany Černochové proti Petru Lessymu.

Zpochybňovaní účastníci puče se ale chovají, jako by měli od samého začátku zajištěnu budoucí beztrestnost. Bývalý ministr vnitra Jan Kubice se vytratil do neviditelnosti: k ničemu se nevyslovuje, na veřejnosti se neobjevuje. Dotázán aktivistou spolku Šalamoun při jednání „kulatého stolu“ na půdě Senátu, zda uvažuje o nabídnutí resignace, ředitel GIBS Ivan Bílek se pokusil vyvolat dojem, že vlastně nemá žádnou pravomoc, tedy ani odpovědnost za akci proti policejnímu prezidentovi a důvod k odchodu nevidí (http://llp.cz/2014/02/to-nejdulezitejsi-ze-senatniho-kulateho-stolu-o-gibs/). Pouze Bílkův náměstek Dušan Brunclík, který by o nedostatku pravomoci mluvit nemohl, si zajistil výsluhu včasným odchodem ze služebního poměru. S přihlédnutím k přísloví o krysách, které jako první opouštějí loď, to můžeme považovat za jistý projev neklidu uvnitř GIBS, pramenícího z vědomí viny a obav z následků.

Aféru nedávno znova připomněly zprávy o požadavku Petra Lessyho na vyplacení odškodnění za neoprávněné trestní stíhání (http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-62427370-omluva-a-1-2-milionu-exprezident-policie-lessy-chce-po-statu-odskodne-za-stihani). Individuální újma, kterou nepochybně svržený policejní prezident utrpěl, je na celé věci to nejméně důležité. Nicméně je zde vyčíslena škoda ve výši více než jednoho milionu Kč, a za její zavinění by se měli její původci odpovídat. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by státní zastupitelství chtělo změnit netečný postoj k zneužití GIBS ministrem vnitra ke kriminalizaci policejního prezidenta. Možná v tom hraje roli vědomí spoluviny.

Dalším připomenutím kauzy „svržení policejního prezidenta“ je rozruch kolem zlínských policejních důstojníků Bedřicha Koutného a Jaroslava Vaňka, který vypukl v těchto dnech. Jedná se o policisty, jejichž trestí oznámení na Petra Lessyho umožnilo spustit akci proti němu. Radiožurnál odvysílal ve čtvrtek 3. července 2014 reportáž známého skandalisty Janka Kroupy o jejich podivných obchodních aktivitách a „osobním svérázu“ Jaroslava Vaňka. V reportáži se mimo jiné používají autentické podklady ze soudního řízení proti Petru Lessymu u Obvodního soudu pro Prahu 7, které vykreslily poměry ve zlínské policii a osobnost Jaroslava Vaňka v ošklivých barvách. (http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zpravy/_zprava/namestek-zlinske-policie-vanek-celi-podezreni-ze-stretu-zajmu-ministr-vnitra-to-proveri--1369960?print=1#).

V reportáži je také zmínka, že GIBS obdržela několik oznámení o nekalém počínání policistů, ale nereagovala na ně. To je dost pochopitelné. „Vrána vráně oči nevyklove“ –zlínské policisty, GIBS a Jana Kubiceho spojuje společná vina za puč proti policejnímu prezidentovi. Nedá se očekávat, že si vzájemně půjdou po krku.

Netuším, na čí popud a proč právě v této době se Janek Kroupa vydal na tři týdny do Zlína, aby tam nasbíral podklady pro reportáž. Jistě to nebyla čirá náhoda. Bez ohledu na jeho motivaci považuji za vhodné připomenout, že zatímco se zmínění policisté věnovali ostouzení Petra Lessyho a dalším nepřístojnostem, přímo pod jejich okny se rozbujel do obřích rozměrů nelegální obchod s lihem a v obvodu jejich působnosti se dařilo karuselovým obchodům a podvodům s DPH. Pokud by k nim Kroupova reportáž přitáhla pozornost příslušných orgánů, snad by byla i naděje, že se z této strany konečně začne vyšetřovat odpovědnost za svržení policejního prezidenta Petra Lessyho.


( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Zdeněk Jemelík )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.