Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* ALTERNATIVNÍ NÁVRH ZÁKONA O STÁTNÍM ZASTUPITELSTVÍ – ČÁST IIc
  Vydáno dne 27. 06. 2015 (490 přečtení)

ČÁST DVANÁCTÁ
Informační politika státního zastupitelství vůči orgánům veřejné moci a vůči veřejnosti

§59
Informování ministerstva

Státní zastupitelství poskytují informace jiným orgánům veřejné moci, pokud je potřebují k výkonu své působnosti. Informační povinnost vůči ministerstvu spravedlnosti je v zásadě dána ustanovením §1 odst. 3 tohoto zákona. Požadavkům ministra spravedlnosti, co do rozsahu a struktury informací státní zastupitelství vyhoví v mezích ustanovení §1 odst. 3 tohoto zákona, protože jde o požadavek nadřízeného orgánu. V ostatních případech, nevyplývá-li rozsah poskytnutých informací z právního předpisu, stanoví jej státní zastupitelství s přihlédnutím k požadovanému účelu a ochraně údajů, kterou je povinno zajistit v zájmu splnění účelu řízení, které vede.

§60
Informování dalších orgánů veřejné moci

(1) Státní zastupitelství prostřednictvím nejvyššího státního zástupce poskytují informace v nezbytném rozsahu předsedovi vlády, je-li zjevné, že je nebo může být závažným způsobem dotčen důležitý zájem obrany, bezpečnosti, mimořádně závažný zájem ekonomický nebo zahraniční nebo jiný obdobný zájem České republiky; za tím účelem může nejvyšší státní zástupce požadovat informace u kteréhokoli nižšího státního zastupitelství.

(2) Státní zastupitelství zpravidla prostřednictvím nejvyššího státního zástupce nebo ministra spravedlnosti poskytují v nezbytném rozsahu informace Parlamentu, a to výborům Poslanecké sněmovny nebo Senátu a vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny, v rozsahu a způsobem stanovenými jinými právními předpisy; povinnost mlčenlivosti podle tohoto zákona tím není dotčena.

§61
Poskytování utajovaných informací státními zastupitelstvími

Státní zastupitelství mohou s předchozím souhlasem Národního bezpečnostního úřadu při plnění svých úkolů v rámci působnosti stanovené zákonem poskytovat do ciziny utajované informace. Poskytování utajovaných informací se uskutečňuje prostřednictvím Ústředního registru utajovaných informací podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací

§62
Zapůjčování spisů státního zastupitelství

(1) Spisy státního zastupitelství lze se souhlasem vedoucího státního zástupce výjimečně zapůjčit jinému orgánu veřejné moci, potřebuje-li je k plnění svých úkolů v trestním nebo v jiném než trestním řízení. Nejsou-li tyto spisy ještě vyřízeny, lze je zapůjčit jen na nezbytně nutnou dobu.

(2) Se souhlasem vedoucího státního zástupce lze spisy zapůjčit i k vědeckým a výzkumným účelům, pro účely studia vyšších soudních úředníků a vyšších úředníků státního zastupitelství, odborné přípravy justičních čekatelů a čekatelů státního zastupitelství, asistentů soudců a asistentů státních zástupců, popřípadě probačních úředníků a asistentů probačních úředníků, a odborné praxe studentů vysokých škol.

(3) Při zapůjčování spisů je nutné učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných informací chráněných jiným právním předpisem a údajů, na které se vztahuje státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti.

§63
Nahlížení do osobního spisu

(1) Do spisu, který se vede o služebním poměru státního zástupce (dále jen „osobní spis“), mohou nahlížet jen vedoucí státní zástupce nebo jím pověřený státní zástupce.

(2) Osobní spis může být zapůjčen ministerstvu jen k plnění jeho úkolů jako ústředního orgánu správy státního zastupitelství nebo Národnímu bezpečnostnímu úřadu pro účely řízení o bezpečnostní prověrce.

(3) Státní zástupce je oprávněn kdykoli nahlížet do svého osobního spisu, činit si z něho výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie osobního spisu nebo jeho části.

§64
Zásady informování veřejnosti

(1) Státní zastupitelství poskytuje veřejnosti včetně sdělovacích prostředků pouze ověřené objektivní informace bez údajů, jež by mohly použít strany trestního řízení pro uzpůsobení své taktiky.

(2) Informace poskytují vedoucí státní zástupci nebo jimi pověření mluvčí; státní zástupce, činný v přiděleném případu, smí poskytovat informace jen s předchozím souhlasem představeného.

(3) Státní zastupitelství se zdrží podávání informací a komentářů, jež by mohly ovlivnit postoje veřejnosti nebo soudů k stranám řízení.

ČÁST TŘINÁCTÁ
Správa státního zastupitelství

§65
Úkoly správy státního zastupitelství

(1) Úkolem správy státního zastupitelství je vytvářet státnímu zastupitelství a státním zástupcům podmínky k řádnému výkonu jejich působnosti, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovně vzdělávací, a dohlížet způsobem a v mezích stanovených tímto zákonem na řádné plnění úkolů svěřených státnímu zastupitelství.

(2) Výkon správy státního zastupitelství nesmí zasahovat do nezávislého a nestranného výkonu působnosti státního zastupitelství vykonávané státními zástupci.

§66 Orgány správy státního zastupitelství

(1) Ústředním orgánem správy státního zastupitelství je ministerstvo.

(2) Orgány správy státního zastupitelství jsou vedoucí státní zástupci a jejich náměstci.

(3) Správu státního zastupitelství ve věcech majetku státu a státního rozpočtu vykonává ministerstvo vždy prostřednictvím příslušných vedoucích státních zástupců.

§67
Obecná ustanovení o výkonu správy státního zastupitelství

(1) Správu Nejvyššího státního zastupitelství vykonává ministerstvo prostřednictvím nejvyššího státního zástupce.

(2) Správu krajských a okresních státních zastupitelství a Speciálního státního zastupitelství vykonává ministerstvo přímo nebo prostřednictvím příslušných vedoucích státních zástupců; správu okresních státních zastupitelství může vykonávat též prostřednictvím krajských státních zástupců.

(3) Ve věcech správy státního zastupitelství je ministr spravedlnosti přímým nadřízeným vedoucích státních zástupců, odpovědných za výkon správy státního zastupitelství v přidělených jednotkách. Pravomoc uplatňuje zpravidla prostřednictvím pověřených úředníků ministerstva.

(4) Při výkonu kontrolní činnosti ministerstvo a další orgány správy státního zastupitelství postupují podle zákona upravujícího kontrolu.

(5) Vedoucí státní zástupci vykonávají správu státního zastupitelství v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(6) Náměstci vedoucích státních zástupců a vedoucí poboček státních zastupitelství vykonávají správu státního zastupitelství v rozsahu určeném příslušným vedoucím státním zástupcem; u okresních (obvodních, územního) státních zastupitelství tento rozsah vedoucí státní zástupce stanoví po projednání s nadřízeným státním zástupcem.

(7) Při zachování vlastní odpovědnosti mohou vedoucí státní zástupci pověřit jednotlivými úkony správy státního zastupitelství jiného státního zástupce nebo jiného zaměstnance zařazeného k výkonu práce na státním zastupitelství, v jehož čele stojí.

(8) Při výkonu správy státního zastupitelství jsou vedoucí státní zástupci, jejich náměstci a pověření státní zástupci nadřízeni státním zástupcům a ostatním zaměstnancům zařazeným k výkonu práce na státním zastupitelství, v jehož čele stojí; krajští státní zástupci jsou při výkonu správy státního zastupitelství nadřízeni též okresním státním zástupcům. Vedoucí státní zástupci mohou při výkonu správy státního zastupitelství vydávat opatření, která jsou pro podřízené závazná.

§68
Ředitelé správy státních zastupitelství

(1) S výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů oprávněn pouze vedoucí státní zástupce, zajišťují provoz po stránce hospodářské, materiální a finanční a některé další činnosti související s výkonem správy Nejvyššího státního zastupitelství, Speciálního státního zastupitelství a krajských státních zastupitelství samostatně a s vlastní odpovědností ředitelé správy těchto státních zastupitelství; odpovědnost příslušného vedoucího státního zástupce jako orgánu správy státního zastupitelství tím není dotčena. Vedoucí státní zástupce si může vyhradit věci, které rozhoduje přímo. Nerozhodne-li vedoucí státní zástupce jinak, vyřizují ředitelé správy personální věci zaměstnanců zařazených k výkonu práce na těchto státních zastupitelství s výjimkou personálních věcí státních zástupců.

(2) Ředitelé správ krajských státních zastupitelství plní úkoly podle odstavce 1 též u okresních (obvodních, územního) státních zastupitelství v jejich obvodu.

(3) Na obsazení funkce ředitele správy státního zastupitelství vypisuje Nejvyšší státní zastupitelství výběrové řízení. Ředitele, vzešlého z výběrového řízení, jmenuje a odvolává příslušný vedoucí státní zástupce státního zastupitelství, v kterém bude působit. Funkce ředitele správy státního zastupitelství je vykonávána v pracovním poměru.

§69
Působení ministerstva jako orgánu správy státního zastupitelství

Ministerstvo spravedlnosti vykonává správu státního zastupitelství tím, že
a)zajišťuje chod státních zastupitelství po stránce organizační, zejména zajišťuje finanční prostředky ze státního rozpočtu, pečuje o materiální zabezpečení státního zastupitelství, provádí administrativní a organizační úkony, vyplývající z ustanovení tohoto zákona a řídí investiční akce včetně investorského dozoru
b)vede seznam státních zástupců, který se zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup,
c)provádí kontroly hospodaření,
d)přiděluje Nejvyššímu státnímu zastupitelství, krajským státním zastupitelstvím, Městskému státnímu zastupitelství v Praze a Speciálnímu státnímu zastupitelství v rámci schváleného rozpočtu kapitoly prostředky státního rozpočtu určené na jejich hospodaření (v případě krajského státního zastupitelství včetně prostředků pro okresní státní zastupitelství v jeho obvodu) minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu,
e)organizuje, řídí a kontroluje výkon správy státních zastupitelství prováděný vedoucími státními zástupci,
f)vyřizuje stížnosti na chování nebo na průtahy na nejvyššího státního zástupce a přezkoumává vyřízení stížností na chování nebo na průtahy nejvyšším státním zástupcem,
g)stanoví zásady výběru čekatelů státního zastupitelství a po stránce organizační a metodické řídí jejich přijímání do pracovního poměru,
h)řídí a organizuje čekatelskou praxi, zejména rozhoduje o započtení doby jiné právnické činnosti do čekatelské praxe,
i)organizuje a zajišťuje způsobilostní zkoušky,
j)organizuje a řídí odborné vzdělávání vyšších úředníků státního zastupitelství a ostatních zaměstnanců zařazených k výkonu práce na státním zastupitelství,
k)organizuje, metodicky řídí a kontroluje zabezpečení úkolů obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných informací, bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „úkoly krizového řízení“),
l)usměrňuje a řídí využívání informačních technologií,
m)plní další úkoly při výkonu správy státního zastupitelství vyplývající z právních předpisů.

§70
Správa Nejvyššího státního zastupitelství

Nejvyšší státní zástupce vykonává správu Nejvyššího státního zastupitelství tím, že
a)po projednání s Poradním sborem zajišťuje chod Nejvyššího státního zastupitelství po stránce personální a organizační, zejména tím, že se podílí prostřednictvím plánu systemizací na obsazování Nejvyššího státního zastupitelství státními zástupci, zajišťuje jeho řádné obsazení ostatními odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci státních zástupců, b)v souladu s oprávněními stanovenými tímto zákonem dbá na plynulost řízení u Nejvyššího státního zastupitelství a dohlíží na řádné plnění povinností státních zástupců a dalších zaměstnanců zařazených k výkonu práce na tomto státním zastupitelství,
c)vyřizuje stížnosti na chování nebo na průtahy a přezkoumává jejich vyřízení krajskými státními zástupci,
d)dbá o odbornost státních zástupců, asistentů státních zástupců, vyšších úředníků státního zastupitelství a ostatních odborných zaměstnanců zařazených k výkonu práce na Nejvyšším státním zastupitelství a vytváří podmínky pro její zvyšování,
e)zajišťuje poskytování informací Nejvyšším státním zastupitelstvím podle jiného právního předpisu,
f)zajišťuje bezpečnost Nejvyššího státního zastupitelství a úkoly krizového řízení,
g)plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo jiné právní předpisy.

§ 71
Systemizace služebních míst

(1) Nejvyšší státní zástupce stanoví po projednání s ministerstvem spravedlnosti systemizaci služebních míst, kterou projedná s Poradním sborem, a pokud jde o obvody krajských státních zastupitelství, o Městské státní zastupitelství v Praze a o Speciální státní zastupitelství, též s příslušnými vedoucími státními zástupci.

(2) Plán systemizací se stanoví na základě celkového objemu potřebných mzdových prostředků a celkového počtu systematizovaných míst stanovených na každý kalendářní rok ministerstvem po projednání s nejvyšším státním zástupcem. V plánu systemizací se provede specifikace struktury profesní skladby pro Nejvyšší státní zastupitelství, pro krajská státní zastupitelství, Městské státní zastupitelství v Praze a pro Speciální státní zastupitelství; počty státních zástupců, čekatelů státního zastupitelství, asistentů státních zástupců, vyšších úředníků státního zastupitelství a ostatních odborných zaměstnanců pro krajské státní zastupitelství zahrnují i počty státních zástupců, čekatelů státního zastupitelství, asistentů státních zástupců, vyšších úředníků státního zastupitelství a ostatních odborných zaměstnanců všech okresních státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti.

§72
Pokyny obecné povahy nejvyššího státního zástupce

(1) Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím pokynů obecné povahy
a)sjednocuje výkon spisové služby státních zastupitelství,
b)po projednání s Poradním sborem vydává jednací řád státního zastupitelství, vzorový organizační řád, kancelářský řád, zásady rozdělení specializací státních zástupců a vzorový pracovní řád.
c)stanoví pravidla ustavení poradních sborů, jejich početnost a jednací řád

(2) K výkonu oprávnění podle odstavce 1 písm. a) může nejvyšší státní zástupce nařídit Nejvyššímu státnímu zastupitelství provedení kontroly výkonu spisové služby u kteréhokoli nižšího státního zastupitelství. O provedení kontroly výkonu spisové služby u některého okresního státního zastupitelství může požádat též nejblíže vyšší krajské státní zastupitelství.

§73
Správa krajských státních zastupitelství a Speciálního státního zastupitelství

(1) Krajský státní zástupce a městský státní zástupce v Praze vykonává správu svého státního zastupitelství a správu okresních státních zastupitelství v jeho obvodu při zachování vlastní odpovědnosti okresního státního zástupce tím, že
a)po projednání s Poradním sborem zajišťuje jejich chod po stránce personální a organizační, zejména tím, že prostřednictvím své účasti na vypracování plánu systemizací a prostřednictvím plánu rozmístění státních zástupců, jakož i čekatelů státního zastupitelství, asistentů státních zástupců, vyšších úředníků státního zastupitelství a ostatních odborných zaměstnanců zařazených k výkonu práce na státním zastupitelství předkládá návrhy na obsazení krajského státního zastupitelství a okresních (obvodních, územním) státních zastupitelstvích státními zástupci, zajišťuje jejich řádné obsazení odbornými a dalšími zaměstnanci, vyřizuje personální věci státních zástupců krajského státního zastupitelství a v rozsahu jím stanoveném též personální věci státních zástupců okresních státních zastupitelství,
b)prostředky státního rozpočtu stanovené správcem kapitoly státního rozpočtu rozepisuje pro hospodaření krajského státního zastupitelství a pro hospodaření okresních státních zastupitelství minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly státního rozpočtu,
c)pro účely rozpočtových opatření a vystavování limitů podle rozpočtových pravidel plní vůči okresním státním zastupitelstvím v jeho obvodu funkci správce kapitoly státního rozpočtu,
d)v souladu s oprávněními stanovenými tímto zákonem dbá na plynulost řízení u krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství, dohlíží na řádné plnění povinností státních zástupců a dalších zaměstnanců zařazených k výkonu práce na těchto státních zastupitelství,
e)vyřizuje stížnosti na chování nebo na průtahy a přezkoumává jejich vyřízení okresními státními zástupci,
f)dbá o odbornost státních zástupců, asistentů státních zástupců, vyšších úředníků státního zastupitelství a ostatních odborných zaměstnanců zařazených k výkonu práce na krajském státním zastupitelství a okresních státních zastupitelstvích a vytváří podmínky pro její zvyšování,
g)s přihlédnutím k vyjádření Justiční akademie zajišťuje výběr čekatelů státního zastupitelství a s vybranými uchazeči uzavírá pracovní smlouvu,
h)řídí a kontroluje čekatelskou praxi v obvodu krajského státního zastupitelství a její výkon, i)kontroluje výkon spisové služby u krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství,
j)zajišťuje poskytování informací krajským státním zastupitelstvím podle jiného právního předpisu,
k)usměrňuje a kontroluje výkon správy okresních státních zastupitelství prováděný okresními státními zástupci,
l)zajišťuje bezpečnost krajského státního zastupitelství a úkoly krizového řízení,
m)plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo jiné právní předpisy.

(2) Krajští státní zástupci stanoví po projednání s příslušnými okresními státními zástupci plán rozmístění státních zástupců, jakož i čekatelů státního zastupitelství, asistentů státních zástupců, vyšších úředníků státního zastupitelství a ostatních odborných zaměstnanců u krajských státních zastupitelství i okresních státních zastupitelství v obvodu působnosti krajského státního zastupitelství na základě plánu systemizací.

(3) Vedoucí Speciálního státního zastupitelství vykonává správu svého úřadu přiměřeně pravidlům
výkonu správy krajského státního zastupitelství.

§74 Správa okresního státního zastupitelství

Okresní státní zástupce v souladu s pokyny krajského státního zástupce vykonává správu okresního státního zastupitelství tím, že
a)se podílí na zajištění jeho chodu po stránce personální a organizační, zejména navrhuje řádné obsazení svého státního zastupitelství státními zástupci a ostatními zaměstnanci, vyjadřuje se k plánu rozmístění státních zástupců, jakož i čekatelů státního zastupitelství, asistentů státních zástupců, vyšších úředníků státního zastupitelství a ostatních odborných zaměstnanců zařazených k výkonu práce na jeho státním zastupitelství a vyřizuje v rozsahu stanoveném krajským státním zástupcem personální věci státních zástupců a ostatních zaměstnanců zařazených k výkonu práce na jeho státním zastupitelství,
b)dbá na plynulost řízení u svého státního zastupitelství a dohlíží na řádné plnění povinností státních zástupců a dalších zaměstnanců zařazených k výkonu práce na tomto zastupitelství, c)se podílí na zabezpečování chodu svého státního zastupitelství po stránce hospodářské, materiální a finanční,
d)vyřizuje stížnosti na chování nebo na průtahy,
e)kontroluje výkon spisové služby u svého státního zastupitelství,
f)dohlíží na čekatelskou praxi po dobu jejího výkonu u jeho státního zastupitelství,
g)zajišťuje poskytování informací jeho státním zastupitelstvím podle jiného právního předpisu,
h)plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo jiné právní předpisy.

ČÁST ČTRNÁCTÁ
Poradní sbory

§75
Obecné zásady

(1) Poradní sbory se zřizují na úrovni celé soustavy státního zastupitelství (dále Poradní sbor nejvyššího státního zástupce), dále pro řešení vnitřních záležitostí organizačních složek soustavy při Nejvyšším státním zastupitelství, při krajských státních zastupitelstvích, při Městském státním zastupitelství v Praze a při speciálních státních zastupitelstvích. Jejich členové a náhradníci jsou voleni na dobu šesti let v přímých, rovných, tajných volbách, kterých se mohou zúčastnit všichni státní zástupci.

(2) Členství v poradním sboru je neslučitelné s funkcí vedoucího státního zástupce a náměstka vedoucího státního zástupce.

(3) Stejný státní zástupce nemůže být zvolen členem poradního sboru ve dvou po sobě následujících funkčních obdobích.

(4) Výkon funkce člena poradního sboru se považuje za výkon funkce státního zástupce.

(5) Členství v poradním sboru zaniká dnem jmenování do funkce vedoucího státního zástupce nebo náměstka vedoucího státního zástupce, dnem zániku funkce státního zástupce nebo dnem dočasného zproštění výkonu funkce státního zástupce.

(6) Státní zástupce se může svého členství v poradním sboru vzdát; v takovém případě jeho členství zaniká dnem, kdy bylo oznámení státního zástupce o tom, že se členství vzdává, doručeno poradnímu sboru.

(7) Členové Poradního sboru nejvyššího státního zástupce jsou voleni ze všech státních zástupců v soustavě.

(8) Členové Poradního sboru při Nejvyšším státním zastupitelství jsou voleni výlučně ze státních zástupců Nejvyššího státního zastupitelství.

(9) Členové poradních sborů při krajských státních zastupitelstvích jsou voleni ze státních zástupců příslušného krajského státního zastupitelství a ze státních zástupců podřízených okresních státních zastupitelství.

(10) Členové Poradního sboru při Speciálním státním zastupitelství jsou voleni výlučně ze státních zástupců Speciálního státního zastupitelství.

(11) V čele poradního sboru stojí předseda a místopředseda, které členové sboru zvolí ze svého středu. Jejich funkční období trvá šest let.

(12) Zasedání poradního sboru svolává jeho předseda nejméně 1x za pololetí, jinak dle potřeby.

§76
Ustavení poradních sborů

Nejvyšší státní zástupce stanoví pokynem obecné povahy početnost jednotlivých poradních sborů a pravidla pro jejich zřizování a volbu členů a náhradníků.

§77
Působnost poradních sborů

(1) Poradní sbory se podílí na zajišťování řádného chodu státního zastupitelství zejména tím, že v případech stanovených tímto zákonem
a)V obvodu své působnosti projednávají návrhy na jmenování a odvolání vedoucích státních zástupců a jejich náměstků a vedoucího Speciálního státního zastupitelství a jeho náměstků, návrhy na jmenování státních zástupců, návrhy na přeložení státního zástupce bez jeho souhlasu nebo žádosti, jakož i návrhy na přeložení čekatele státního zastupitelství bez jeho souhlasu,
b)Poradnímu sboru nejvyššího státního zástupce je vyhrazeno projednání návrhů pokynů obecné povahy nejvyššího státního zástupce, jimiž se vydává jednací řád, vzorový organizační řád státního zastupitelství, stanoví zásady rozdělení specializací státních zástupců, kritéria hodnocení profesního růstu státních zástupců a vydává vzorový pracovní řád
c)Poradní sbory projednávají plány systemizací a plány rozmístění státních zástupců, čekatelů státního zastupitelství, asistentů státních zástupců, vyšších úředníků státního zastupitelství a ostatních odborných zaměstnanců zařazených k výkonu práce na státním zastupitelství v obvodech krajských státních zastupitelství.
d)Poradní sbory jsou místem veřejné obhajoby státních zástupců a vedoucích státních zástupců, navržených v kárném řízení na zbavení postavení státního zástupce nebo na odvolání z funkce, popř. na které má být podána kárná žaloba. Poradní sbor vyslechne jejich obhajobu, ke které vydá neveřejné doporučení vedoucímu státnímu zástupci, jenž vede řízení proti obviněnému státnímu zástupci. Názor Poradního sboru vedoucího státního zástupce nezavazuje.

(2) Úkony uvedené v odstavci 1 nelze provést, nebyly-li projednány s Poradním sborem; nevyjádří-li se však Poradní sbor k návrhu na projednání takového úkonu do 30 dnů od jeho postoupení Poradnímu sboru, platí, že návrh byl projednán a stanovisko Poradního sboru je kladné. Poradní sbor ale nesmí upustit od projednání obhajoby kárně obviněného státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce.

(3) Poradní sbor se může vyjadřovat k
a)otázkám týkajícím se personálního obsazení soustavy státního zastupitelství,
b)výsledkům služebního hodnocení státního zástupce, který o vyjádření požádá
c)výsledkům posuzování profesního růstu státních zástupců, pokud státní zástupce nesouhlasí s hodnocením a jeho námitkám nebude vyhověno,
d)obsahové náplni a provádění čekatelské praxe,
e)obsahové náplni a formám odborného vzdělávání státních zástupců, čekatelů státního zastupitelství, asistentů státních zástupců, vyšších úředníků státního zastupitelství a ostatních odborných zaměstnanců, včetně podávání tematických návrhů pro plán výchovy, a
f)návrhům právních předpisů týkajících se činnosti státního zastupitelství.

(4) Vedoucí státní zástupci informují poradní sbory o výsledcích činnosti státního zastupitelství a záměrech do budoucna; členové poradních sborů mají právo se vyjádřit, ale jejich stanoviska nejsou pro vedoucího státního zástupce závazná.

(5) Zvolení zástupci poradních sborů jsou vysíláni v rozsahu stanoveném tímto zákonem do výběrových, zkušebních a kárných komisí, zřízených dle tohoto zákona.

(6) Vyjádření nebo stanovisko Poradního sboru se může zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup; zveřejnění stanovisek k věcem personální povahy je přípustné jen se souhlasem státního zástupce, jehož věci se stanovisko týká.

ČÁST PATNÁCTÁ
Čekatelé státního zastupitelství, asistenti státních zástupců, ostatní odborníci, kteří se podílejí na plnění úkonů trestního řízení

§ 78
Čekatelé státního zastupitelství

(1) Uchazeči o práci státního zástupce jsou přijímáni do pracovního poměru čekatele státního zastupitelství u okresních (obvodních, územního) státních zastupitelství po absolvování nejméně tříleté praxe v jiném právnickém povolání nebo ve službě v ozbrojeném sboru.

(2) Do pracovního poměru čekatele státního zastupitelství může být přijat a čekatelskou praxi může vykonávat ten, kdo splňuje předpoklady pro jmenování státním zástupcem, s výjimkou věku, závěrečné zkoušky a souhlasu s přidělením. Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovní poměr čekatele státního zastupitelství zákoníkem práce.

(3) Odbornou přípravou čekatelů státního zastupitelství na výkon funkce státního zástupce je čekatelská praxe. Doba čekatelské praxe činí 36 měsíců, do této doby se započítává doba dovolené na zotavenou čerpané v době výkonu čekatelské praxe. Nevykonává-li čekatel státního zastupitelství čekatelskou praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo jiné omluvené nepřítomnosti v práci, započítají se mu tyto doby do doby čekatelské praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.

(4) Čekatelská praxe se vykonává v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou. Za Českou republiku pracovní smlouvu s čekatelem státního zastupitelství uzavírá a v pracovněprávních vztazích za stát s čekatelem státního zastupitelství jedná příslušné okresní (obvodní, územní) státní zastupitelství.

(5) Pracovní poměr s čekatelem státního zastupitelství se sjednává na dobu určitou v trvání 40 měsíců. Nedosáhne-li doba čekatelské praxe v době trvání tohoto pracovního poměru délky 36 měsíců, lze s čekatelem státního zastupitelství sjednat prodloužení jeho pracovního poměru o dobu potřebnou k dosažení této délky čekatelské praxe, nejdéle však o 20 měsíců. Pracovní poměr se čekateli státního zastupitelství s jeho souhlasem vždy prodlouží o potřebnou dobu, jestliže nedosáhl dobu čekatelské praxe v trvání 36 měsíců pro nepřítomnost v práci v důsledku plnění branné povinnosti nebo z důvodu těhotenství nebo péče o nezletilé dítě.

(6) Čekatel státního zastupitelství skládá při nástupu do práce do rukou okresního (obvodního, územního) státního zástupce tento slib: „Slibuji, že se budu řídit právním řádem České republiky, svědomitě se připravovat na výkon funkce státního zástupce a že si osvojím zásady etiky výkonu funkce státního zástupce.“.

(7) Čekatel státního zastupitelství je oprávněn provádět jednoduché úkony státního zástupce nebo administrativní činnost pod vedením státního zástupce nebo jiného odborného zaměstnance zařazeného k výkonu práce na státním zastupitelství. V trestním řízení, při výkonu působnosti státního zastupitelství týkající se dozoru nad dodržováním právních předpisů v místech omezení osobní svobody, jakož i v jiném než trestním řízení, může státní zástupce pověřit čekatele státního zastupitelství, aby jej zastupoval při jednotlivém úkonu. Při tom se přihlíží k délce doby praxe čekatele státního zastupitelství a k dosud získaným zkušenostem i dosahovaným výsledkům.

(8) Čekatel státního zastupitelství je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl při výkonu své činnosti, a to i po skončení pracovního poměru čekatele státního zastupitelství; povinnosti mlčenlivosti může čekatele státního zastupitelství zprostit ze závažných důvodů nejvyšší státní zástupce.

§79
Závěrečná zkouška

(1) Po ukončení čekatelské praxe je čekatel státního zastupitelství povinen se podrobit závěrečné zkoušce, jejímž účelem je ověřit, zda má potřebné vědomosti a je náležitě odborně připraven k zastávání funkce státního zástupce.

(2) Závěrečná zkouška se skládá před zkušební komisí jmenovanou ministrem spravedlnosti. Zkušební komise má 5 členů a skládá se ze státních zástupců, soudců, zaměstnanců zařazených k výkonu práce na ministerstvu a dalších odborníků právní teorie a praxe.

(3) Závěrečná zkouška se skládá z písemné a ústní části. Je zaměřena především na odvětví práva, která státní zastupitelství aplikuje při výkonu své působnosti, a na právní předpisy, které se vztahují k organizaci státního zastupitelství, soudů a k postavení a povinnostem státních zástupců.

(4) Ministerstvo umožní čekateli státního zastupitelství na jeho žádost podanou prostřednictvím příslušného okresního (obvodního, územního) státního zastupitelství do konce třetího měsíce před koncem trvání jeho pracovního poměru vykonat závěrečnou zkoušku; den konání zkoušky určí po ukončení čekatelské praxe, nejpozději týden před skončením pracovního poměru a oznámí ho čekateli státního zastupitelství nejméně tři týdny před konáním závěrečné zkoušky. Brání-li čekateli státního zastupitelství ve vykonání závěrečné zkoušky důležitá překážka, určí ministerstvo jiný den konání zkoušky do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvědělo, že překážka odpadla; pracovní poměr čekatele státního zastupitelství se v tomto případě s jeho souhlasem prodlužuje tak, aby skončil uplynutím týdne po dni, který byl stanoven k vykonání závěrečné zkoušky, nejdéle však o 6 měsíců. Čekatel státního zastupitelství má právo na pracovní volno k přípravě na závěrečnou zkoušku, a to v rozsahu 10 pracovních dní před závěrečnou zkouškou; za dobu pracovního volna náleží čekateli státního zastupitelství náhrada platu ve výši průměrného výdělku.

(5) Požádá-li čekatel státního zastupitelství, který neuspěl při závěrečné zkoušce, před skončením pracovního poměru o její opakování, umožní mu ministerstvo závěrečnou zkoušku opakovat do 6 měsíců od podání žádosti; závěrečnou zkoušku lze opakovat pouze jednou. Pracovní poměr čekatele státního zastupitelství se v takovém případě s jeho souhlasem prodlužuje do dne, který byl určen k vykonání opakované závěrečné zkoušky.

(6) Pracovní poměr čekatele státního zastupitelství, který složil závěrečnou zkoušku, lze s jeho souhlasem změnit na pracovní poměr na dobu neurčitou. V případě, že se čekatel státního zastupitelství stal státním zástupcem, pracovní poměr končí dnem, který předchází dni, který byl stanoven jako den k nástupu výkonu této funkce.

(7) Po složení závěrečné zkoušky lze na základě rozhodnutí příslušného krajského státního zástupce čekatele státního zastupitelství přeložit v rámci obvodu krajského státního zastupitelství na jiné okresní (obvodní, zemní) státní zastupitelství bez jeho souhlasu, vyžadují-li to naléhavé potřeby výkonu působnosti určitého státního zastupitelství a přeložení bylo s čekatelem státního zastupitelství projednáno; takto lze přeložit čekatele státního zastupitelství nejdéle na dobu 6 měsíců. Opakované přeložení čekatele státního zastupitelství bez jeho souhlasu je vyloučeno. Jeho přeložení bez jeho souhlasu se vždy projedná s příslušným poradním sborem. Mimo obvod krajského státního zastupitelství lze čekatele státního zastupitelství přeložit jen s jeho souhlasem.

(8) Za závěrečnou zkoušku se považuje též odborná justiční zkouška a advokátní zkouška.

(9) O uznání jiných zkoušek za závěrečnou zkoušku podle tohoto zákona rozhoduje ministr spravedlnosti.

§80
Asistenti státních zástupců

(1) Nejvyšší státní zástupce má nárok na přidělení systemizovaných míst až tří asistentů. Náměstkovi nejvyššího státního zástupce, řediteli odboru Nejvyššího státního zastupitelství, krajskému státnímu zástupci a vedoucímu Speciálního státního zastupitelství může nejvyšší státní zástupce přidělit po jednom systemizovaném místě asistenta, pokud o to příslušný vedoucí státní zástupce požádá. Systemizované místo asistenta může být v případě potřeby na jeho žádost přiděleno též jinému státnímu zástupci.

(2) Asistenta státního zástupce jmenuje na přidělené systemizované místo a z něj odvolává vedoucí státní zástupce nejblíže vyššího příslušného státního zastupitelství na návrh státního zástupce, o jehož asistenta se jedná. Pouze asistenta nejvyššího státního zástupce jmenuje nejvyšší státní zástupce sám. Na skončení pracovního poměru asistenta státního zástupce se přiměřeně použije § 73a zákoníku práce. Funkce asistenta státního zástupce se považuje za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného státního zástupce nebo je-li příslušný státní zástupce dočasně přidělen nebo přeložen k jinému státnímu zastupitelství.

(3) Asistentem státního zástupce může být jmenován bezúhonný občan České republiky, který má vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oboru, kterému se má jako asistent věnovat. Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jestliže se na něj podle jiného právního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(4) Asistent státního zástupce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i po zániku funkce. Této povinnosti jej může zprostit nejvyšší státní zástupce.

(5) Asistent státního zástupce může na základě zmocnění svým představeným vykonávat působnost právního čekatele s výjimkou zastupování státního zástupce před soudem v trestním řízení, jakož i v jiném než trestním řízení. Může vykonávat i další jednotlivé úkony státního zástupce z pověření státního zástupce. Odpovědnost za výstupy z jeho úkonů nese ten, kdo jej zmocnil.

(6) Pracovní poměr asistenta státního zástupce vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce, nestanoví-li tento zákon jinak.

§81
Ostatní odborní zaměstnanci státního zastupitelství, kteří se mohou podílet na úkonech trestního řízení

(1) Vyžaduje-li to povaha skutkové podstaty vyšetřované trestné činnosti, mohou být k účasti na vyšetřování přibráni odborníci z mimoprávních oborů. Tímto zákonem je stanoven jejich povinný minimální počet ve Speciálním státním zastupitelství, ale nejvyšší státní zástupce je může přidělit i jiným organizačním složkám soustavy.

(2) Zaměstnanci, uvedení v odst. 1, jsou přijímáni do pracovního poměru podle zákoníku práce. Na jejich místa se vypisuje výběrové řízení s přiměřeným použitím pravidel pro výběrová řízení na místa vedoucích státních zástupců. Musí splňovat podmínky bezúhonnosti, stanovené pro státní zástupce, a zavázat se k zachovávání mlčenlivosti.

(3) Zaměstnanci, uvedení v odst. 1, jsou přijímáni do pracovního poměru přímo k organizační složce, v které budou působit. O jejich případném přeložení k jinému útvaru platí přiměřeně pravidla pro překládání státních zástupců.
(4) Kvalifikačním předpokladem pro přijetí zaměstnanců, uvedených v odst. 1, je úplné vysokoškolské vzdělání v oboru, v němž má zaměstnanec působit. Požaduje se dosažení nejméně magisterského titulu a nejméně pětiletá praxe v daném oboru.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Odborné vzdělávání státních zástupců, právních čekatelů, vyšších úředníků státního zastupitelství a ostatních odborných zaměstnanců

§82

(1) Odborné vzdělávání státních zástupců, právních čekatelů, asistentů státních zástupců, vyšších úředníků státního zastupitelství a ve vymezeném rozsahu i ostatních zaměstnanců zařazených k výkonu práce na státních zastupitelstvích zajišťuje zejména Justiční akademie.

(2) Nejvyšší státní zastupitelství se podílí na koordinaci vzdělávání státních zástupců, právních čekatelů, asistentů státních zástupců, vyšších úředníků státního zastupitelství i ostatních odborných zaměstnanců zařazených k výkonu práce na státních zastupitelstvích, pokud nejde o vzdělávání zajišťované samostatně krajskými státními zástupci, popřípadě okresními (obvodními, územním) státními zástupci.

(3) Na organizaci vzdělávání se způsobem, stanoveném tímto zákonem, podílí poradní sbory.

ČÁST SEDMNÁCTÁ
Postavení zájmových organizací státních zástupců

§83
Orgány správy státního zastupitelství postupují při výkonu své působnosti v součinnosti se zájmovými organizacemi státních zástupců a projednávají s nimi zejména
a)návrhy zákonů a ostatních právních předpisů, které se podstatně dotýkají působnosti státního zastupitelství a způsobu jejího výkonu a b)zásadní opatření týkající se organizace státního zastupitelství, postavení státních zástupců a výkonu správy státního zastupitelství. c)informují je o aktuálních úkolech státního zastupitelství a stavu jejich řešení

ČÁST OSMNÁCTÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§84
Ochrana bezpečnosti státního zastupitelství

(1) Do budovy státního zastupitelství je zakázáno vstupovat se zbraní nebo s jinými předměty, které jsou způsobilé ohrozit život, zdraví nebo pořádek. Tento zákaz se nevztahuje na státní zástupce a příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, jestliže vstupují do budovy státního zastupitelství v souvislosti s plněním služebních povinností, a na osoby, o nichž to stanoví v jednotlivých případech vedoucí státní zástupce.

(2) V souvislosti s výkonem působnosti státního zastupitelství může vedoucí státní zástupce požadovat na Ministerstvu vnitra ohledně státních zástupců, u nichž lze důvodně předpokládat ohrožení jejich života nebo zdraví, opatření k evidenční ochraně osobních údajů státního zástupce, jeho manžela, partnera, dítěte a rodičů, jejich soukromých vozidel, jakož i opatření k evidenční ochraně služebních vozidel.

§85
Výklad některých pojmů I.

(1) Pokud jiné právní předpisy mluví o prokuratuře, prokurátorech a vyšetřovatelích prokuratury, rozumí se tím podle povahy věci státní zastupitelství a státní zástupci podle tohoto zákona.

(2) Mluví-li jiné právní předpisy o vrchním státním zastupitelství nebo o státním zástupci vrchního státního zastupitelství, rozumí se tím podle povahy věci Nejvyšší státní zastupitelství nebo státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství nebo krajské, popř.speciální státní zastupitelství nebo státní zástupci krajského (speciálního)státního zastupitelství.

(3) Jako doba výkonu funkce státního zástupce se pro účely tohoto zákona považuje též doba výkonu funkce prokurátora a vyšetřovatele prokuratury.

(4) Vysokoškolské vzdělání, získané před 1. lednem 1999 na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice, a vysokoškolské vzdělání získané před 1. lednem 1993 na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území bývalé České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejích právních předchůdců, s výjimkou Vysoké školy SNB, mají pro jmenování státním zástupcem stejné účinky jako vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu právo a právní věda v oboru právo.

(5) Odborná justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská zkouška a advokátní zkouška, vojenská právní zkouška, prokurátorská zkouška a závěrečná zkouška vykonané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mají stejné účinky jako závěrečná zkouška podle tohoto zákona.

(6) Úprava zproštění povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona se použije i pro zproštění povinnosti mlčenlivosti uložené státním zástupcům, právním čekatelům, prokurátorům, vyšetřovatelům prokuratury a právním čekatelům prokuratury podle dřívějších předpisů.

§86
Výklad některých pojmů II

(1) Státní zástupci jmenovaní do funkce podle dosavadních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za státní zástupce jmenované podle tohoto zákona.

(2) Čekatelé státního zastupitelství vykonávající čekatelskou praxi podle dosavadních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za čekatele státního zastupitelství podle tohoto zákona. Doba čekatelské praxe, vykonané podle dosavadních předpisů, se považuje za dobu čekatelské praxe vykonané čekatelem státního zastupitelství podle tohoto zákona.

(3) Asistenti státních zástupců, vykonávající činnost podle dosavadních předpisů, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za asistenty státních zástupců podle tohoto zákona.

(4) Do vydání nařízení vlády k provedení § 11 odst. 3 se postupuje podle nařízení vlády č. 372/2004 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů státním zástupcům přiděleným k výkonu funkce státního zástupce v zahraničí, ve znění nařízení vlády č. 538/2005 Sb.

§ 87
Ukončení mandátu vedoucího státního zástupce v důsledku nabytí účinnosti tohoto zákona

(1) Vedoucí státní zástupci a jejich náměstci jmenovaní před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona včetně vedoucích státních zástupců pověřených se považují za jmenované nebo pověřené podle tohoto zákona.

(2) Nejvyššímu státnímu zástupci a jeho náměstkům, kteří vykonávali tuto funkci v den nabytí účinnosti tohoto zákona, končí funkční období uplynutím doby jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nejvyšší státní zástupce se smí přihlásit do výběrového řízení na nové obsazení funkce nejvyššího státního zástupce podle tohoto zákona. Náměstci nejvyššího státního zástupce nemohou být být znova jmenováni do funkce náměstka nejvyššího státního zástupce a nemohou se ucházet o jmenování nejvyšším státním zástupcem.

(3) Ostatním vedoucím státním zástupcům a jejich náměstkům, kteří byli jmenováni do funkce kdykoli před 31.12. 2007 a kteří vykonávali tuto funkci v den nabytí účinnosti tohoto zákona, končí funkční období uplynutím doby dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona až na výjimky dle §88 tohoto zákona.

(4)Ostatním vedoucím státním zástupcům a jejich náměstkům, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 2008 až 2011 a kteří vykonávali tuto funkci v den nabytí účinnosti tohoto zákona, končí funkční období uplynutím doby 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona až na výjimky dle §88 tohoto zákona.

(5) Ostatním vedoucím státním zástupcům a jejich náměstkům, kteří byli jmenováni do své funkce od r. 2012 až do současnosti a vykonávají tuto funkci v den nabytí účinnosti tohoto zákona, končí funkční období uplynutím doby 7 let ode dne jmenování až na výjimky dle §88 tohoto zákona .

(6)Vedoucí státní zástupci, uvedení v odst. (2)-(5) až na výjimky dle §88 tohoto zákona mají právo přihlásit se do výběrového řízení na místo vedoucího státního zástupce u jiného státního zastupitelství. Nesmí ale být jmenováni náměstky na svém státním zastupitelství a náměstci státních zástupců nesmí být jmenováni vedoucími státními zástupci u svého státního zastupitelství.

(7) Vedoucí státní zástupci a jejich náměstci, kteří pozbyli svůj mandát podle ustanovení odst. 2-5 zůstávají státními zástupci na svém dosavadním působišti až do případného pozdějšího přeřazení.

§88
Ukončení mandátu vedoucího státního zástupce nebo náměstka pro ztrátu způsobilosti dle §24 odst.1 tohoto zákona

(1) Vedoucím státním zástupcům a náměstkům vedoucích státních zástupců na 2. a 3. stupni soustavy státního zastupitelství a ředitelům odborů Nejvyššího státního zastupitelství, kteří před 17. listopadem 1989 vykonávali funkci prokurátora, vojenského prokurátora, soudce, vojenského soudce nebo důstojníka v ozbrojených sborech, vyprší mandát za 1 rok od nabytí účinnosti tohoto zákona. Zůstane jim zachováno postavení státního zástupce, přiděleného ke státnímu zastupitelství, na kterém dosud působili.

(2) Požádá-li státní zástupce, jemuž zanikl mandát dle ustanovení odst. 1, o přeložení k jinému státnímu zastupitelství stejné nebo nižší úrovně, bude mu přednostně vyhověno.

(3) Ustanovením tohoto paragrafu zůstává zachováno právo státního zástupce vzdát se postavení státního zástupce.

§89
Doplnění vzdělání vedoucích státních zástupců a jejich náměstků

(1) Vedoucí státní zástupci, náměstci vedoucích státních zástupců a ředitelé odborů Nejvyššího státního zastupitelství, kteří nemají titul JUDr., si doplní vzdělání nejpozději do dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Vedoucí pracovníci, uvedení v odst. 1, kteří nevyhoví požadavku v něm uvedenému, ztratí své dosavadní postavení za 2 měsíce po vypršení lhůty k doplnění vzdělání dle odst. 1. Zůstane jim zachováno postavení státního zástupce nebo zaměstnance, přiděleného ke státnímu zastupitelství, na kterém dosud působili.

(3) Požádá-li státní zástupce nebo zaměstnanec, jemuž zanikl mandát dle ustanovení odst. 1, o přeložení k jinému státnímu zastupitelství stejné nebo nižší úrovně, bude mu přednostně vyhověno.

(4) Ustanovením tohoto paragrafu zůstává zachováno právo státního zástupce vzdát se postavení státního zástupce.

§90
Povinnost získání bezpečnostní prověrky

(1)Státní zástupci a vedoucí státní zástupci, jimž tento zákon přikazuje získání bezpečnostní prověrky podle o zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti a nezískali ji již před nabytím účinnosti tohoto zákona, o ni požádají ihned po jmenování do odpovídající funkce nebo po přidělení na příslušné pracoviště.

(2)Státní zástupci a vedoucí státní zástupci, jimž tento zákon přikazuje získání bezpečnostní prověrky podle o zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti a nezískali ji již před nabytím účinnosti tohoto zákona, mohou bez ní pracovat po dobu dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona. Po tuto dobu dozírá jejích přímý nadřízený na to, aby řádně dodržovali ustanovení zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti a odpovídá v tomto ohledu za jejich počínání.

(3) Státní zástupci a vedoucí státní zástupci, kteří nebudou mít požadovanou bezpečností prověrku do dvou let po nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být do konce měsíce, následujícího po vypršení lhůty, přeřazeni na pracoviště, na kterém není bezpečnostní prověrka nezbytná.

(4)Nejvyšší státní zástupce může výjimečně povolit prodloužení působení státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, aby překročili až 0 6 měsíců lhůtu podle odst. (3), je-li to naléhavě nutné pro zajištění úkolů státního zastupitelství.

§91
Změny v soustavě státního zastupitelství, vyvolané přijetím tohoto zákona

(1) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají Vrchní státní zastupitelství v Praze a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

(2) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká funkce vrchního státního zástupce v Praze a vrchního státního zástupce v Olomouci a jejich náměstků.

(3) Státní zástupci činní u Vrchního státního zastupitelství v Praze se dle §16 odst.1 tohoto zákona dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dočasně přidělují ke Krajskému státnímu zastupitelství v Praze při zachování náležitostí státních zástupců vrchního státního zastupitelství.

(4) Státní zástupci činní u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se dle §16 odst.1 tohoto zákona dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dočasně přidělují ke Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě při zachování náležitostí státních zástupců vrchního státního zastupitelství.

(5) Lhůta dočasného přidělení státních zástupců, uvedených v odst.3 a 4, je 1 rok. Během ní bude rozhodnuto podle §17 odst. 1 o přidělení na trvalé působiště, kterým může být libovolné státní zastupitelství v obvodu jejich zrušeného vrchního státního zastupitelství. Přitom bude dle možností přihlíženo k přáním státních zástupců.

(6) Věci nevyřízené ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona Vrchním státním zastupitelstvím v Praze a Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci se předloží k dalšímu postupu Krajskému státnímu zastupitelství v Praze a Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě.

(7) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zaměstnanci České republiky zařazení k výkonu práce na Vrchním státním zastupitelství v Praze a Vrchním státním zastupitelství v Olomouci považují za zaměstnance České republiky dočasně přidělené k výkonu práce na Krajském státním zastupitelství v Praze a Krajském státním zastupitelství v Ostravě.

(8) Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, s nímž bylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné hospodařit Vrchní státní zastupitelství v Praze a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, jakož i výkon práv a závazků České republiky, který do uvedeného dne zajišťovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze a Vrchní zastupitelství v Olomouci, přechází na Nejvyšší státní zastupitelství.

(9) Práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů těch zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce na Vrchním státním zastupitelství v Praze a Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, jejichž pracovní poměr skončil přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vypořádá Nejvyšší státní zastupitelství.

§92
Nevypořádané návrhy na odvolání z funkce vedoucího státního zástupce

(1) Návrh na odvolání z funkce vedoucího státního zástupce podle § 10 odst. 4 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, podaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o kterém nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti vedoucího státního zástupce. Takový návrh ministr spravedlnosti postoupí bez zbytečného odkladu kárnému soudu, který o něm rozhodne postupem podle zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti tohoto zákona. Podání návrhu a provinění vedoucího státního zástupce se posoudí podle dosavadních právních předpisů.

(2) Rozhodnutí ministra spravedlnosti o odvolání z funkce vedoucího státního zástupce, které bylo zrušeno před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a vráceno ministru spravedlnosti k novému projednání a rozhodnutí, se nadále projedná podle ustanovení §§26 -31 tohoto zákona.

(3) Kárné řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů; pokud je to pro kárně obviněného státního zástupce příznivější, lze v takovémto řízení uložit kárné opatření podle tohoto zákona.

(4) Písemné oznámení státního zástupce o tom, že se vzdává funkce státního zástupce doručené ministru spravedlnosti přede dnem účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními předpisy.

§ 93
Ustavení poradních sborů

(1) První volby do poradních sborů při krajských státních zastupitelstvích a při Nejvyšším státním zastupitelství zajistí Nejvyšší státní zastupitelství v součinnosti s příslušnými vedoucími státními zástupci tak, aby poradní sbory byly ustaveny nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Poradní sbor při Speciálním státním zastupitelství bude ustaven do 3 měsíců od zahájení jeho činnosti.

(2) První volby do Poradního sboru nejvyššího státního zástupce zajistí Nejvyšší státní zastupitelství tak, aby byl Poradní sbor ustaven nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

§94
Ustavení Speciálních státních zastupitelství

(1) Nejvyšší státní zástupce zahájí kroky k ustavení Speciálních státních zastupitelství neprodleně po nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Nejvyšší státní zástupce pověří do jednoho měsíce od nabytí účinnosti zákona dočasným vedením Speciálních státních zastupitelství státní zástupce s kvalifikací pro funkci krajského státního zástupce.

(3) Nejvyšší státní zástupce vypíše do jednoho měsíce od nabytí účinnosti zákona výběrové řízení na obsazení funkcí vedoucích státních zástupců Speciálních státních zastupitelství a navrhne ministrovi spravedlnosti vybrané státního zástupce k jmenování tak, aby k jmenování došlo nejpozději za tři měsíce od nabytí účinnosti zákona; v případě, že by se nepodařilo funkce obsadit prvním výběrovým řízením, lhůta se prodlouží o dva měsíce. V případě neúspěchu druhého výběrového řízení navrhne nejvyšší státní zástupce ke jmenování státního zástupce dle svého výběru.

(4) Ministr spravedlnosti může odmítnout bez udání důvodů prvního navrženého kandidáta do jednoho měsíce od doručení návrhu. Dalšího navrženého odmítnout nesmí.

(5) Státní zástupce, pověřený vedením Speciálního státního zastupitelství podle odst.(2), zahájí neprodleně výběr státních zástupců a dalších pracovníků pro činnost ve Speciálním státním zastupitelství.

(3) Nejvyšší státní zástupce podnikne společně s pověřeným vedoucím Speciálního státního zastupitelství a následně s jmenovaným vedoucím Speciálního státního zastupitelství organizační, personální a jiná opatření k ustavení této organizační jednotky tak, aby Speciální státní zastupitelství zahájilo činnost nejpozději do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. V této souvislosti zejména přidělí k Speciálnímu státnímu zastupitelství potřebný počet státních zástupců, asistentů a dalších pracovních sil, přidělí finanční prostředky a potřebné materiálně-technické vybavení. Souběžně přidělí Speciálnímu státnímu zastupitelství k vyřízení první spisy.

§95
Zmocňovací ustanovení Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)podrobnosti postupu při výběrovém řízení, na funkci nejvyššího, krajského a okresního státního zástupce , na místo čekatele státního zastupitelství a postup při přijímání čekatelů státního zastupitelství do pracovního poměru,
b)obsahovou náplň čekatelské praxe, její organizaci a podrobnosti o závěrečné zkoušce, c)okruh úkonů, které mohou být prováděny čekateli státního zastupitelství.

§96 Zrušovací ustanovení

(1) Zrušují se právní předpisy nebo jejich části, které jsou nekompatibilní s tímto zákonem.

(2) Zrušení právního předpisu dle odst. 1 nabývá účinnost dnem nabytí účinnosti předpisu, který jej nahrazuje. Do doby nabytí účinnosti nového předpisu se přiměřeně přibližně užívají ustanovení původních právních norem.

(3) Výčet rušených právních předpisů:

§97
Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.


( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Zdeněk Jemelík )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.