Spolek Šalamoun

  Hlavní menu

  Národní knihovna


  LN o J.Bokovi


  Zákony v elektronické podobě

  Státní zastupitelství ČR

  Přehled soudců a soudů ČR

  Soudy ČR na Internetu

  Potřebujete advokáta?

téma
* ALTERNATIVNÍ NÁVRH ZÁKONA O STÁTNÍM ZASTUPITELSTVÍ – ČÁST II a
  Vydáno dne 27. 06. 2015 (611 přečtení)

ALTERNATIVNÍ NÁVRH ZÁKONA O STÁTNÍM ZASTUPITELSTVÍ – ČÁST II – =PARAGRAFOVÉ ZNĚNÍ

Zákon ze dne ………………………………… 2015
O STÁTNÍM ZASTUPITELSTVÍ

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Výchozí ustanovení

§ 1
Postavení státního zastupitelství v soustavě orgánů moci výkonné

(1) Státní zastupitelství je soustavou orgánů právních služeb k ochraně veřejného zájmu, zastupujících veřejnou žalobu v trestním řízení soudním, garantujících zachovávání zákonnosti v předsoudních fázích trestního řízení a vykonávajících další úkoly při ochraně veřejného zájmu v zákonem svěřených věcech.

(2) V čele soustavy státního zastupitelství stojí nejvyšší státní zástupce, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra spravedlnosti po provedeném výběrovém řízení.
a) Nejvyšší státní zástupce je podřízeným ministra spravedlnosti v rozsahu jeho pravomoci, vymezené tímto zákonem.
b) Za účelem výběru vhodného uchazeče o funkci nejvyššího státního zástupce vypíše ministr spravedlnosti výběrové řízení. Podrobnosti uvádí §24 tohoto zákona.
c) Funkční období nejvyššího státního zástupce je sedm let.
d) Nikdo nemůže být jmenován nejvyšším státním zástupcem bezprostředně dvakrát po sobě.
e) Vláda může odvolat nejvyššího státního zástupce před vypršením lhůty sedmi let pouze za podmínek, stanovených tímto zákonem.
f) Nejvyšší státní zástupce podává vládě k rukám ministra spravedlnosti jednou ročně výroční zprávu o plnění úkolů státního zastupitelství. Strukturu jejího obsahu stanoví ministr spravedlnosti zvláštním pokynem.
g) Nejvyšší státní zástupce navrhuje ministrovi spravedlnosti po projednání s příslušným poradním sborem jmenování svých náměstků, krajských státních zástupců a vedoucího Speciálního státního zastupitelství. Nejvyšší státní zástupce může mít maximálně tři náměstky.
h) Nejvyšší státní zástupce jmenuje po projednání s příslušným krajským státním zástupcem a s poradním sborem okresní státní zástupce.
i) Nejvyšší státní zástupce jmenuje ředitele odborů Nejvyššího státního zastupitelství.

(3) Vláda řídí státní zastupitelství prostřednictvím ministra spravedlnosti
a) Ministr spravedlnosti navrhuje vládě jmenování a odvolání nejvyššího státního zástupce.
b) Ministr spravedlnosti jmenuje a odvolává na návrh nejvyššího státního zástupce náměstky nejvyššího státního zástupce, krajské státní zástupce a vedoucího Speciálního státního zastupitelství.
c) Ministr spravedlnosti přenáší na státní zastupitelství záměry vlády ve věcech trestní politiky, a to zejména obecnými pokyny o prioritách činnosti státního zastupitelství. Za plnění obecných pokynů mu odpovídá nejvyšší státní zástupce. Ministr spravedlnosti ale nesmí zadávat pokyny k jednotlivým projednávaným trestním věcem.
d) Ministr spravedlnosti může nařídit spisovou prověrku ukončené věci, domnívá-li se, že státní zastupitelství se při jejím vyřízení dopustilo závažných pochybení nebo porušilo zákon. K provedení spisové prověrky zřídí ministr spravedlnosti komisi o lichém počtu členů, jejímž předsedou je představitel ministerstva spravedlnosti, ostatní členové jsou rovným dílem úředníci ministerstva a státní zástupci, určení nejvyšším státním zástupcem. Vedoucí státního zastupitelství, jehož věci se prověrka týká, musí být ministrem seznámen s jejími výsledky.
e) Ministr spravedlnosti může kdykoli požádat nejvyššího státního zástupce o poskytnutí informací z činnosti státního zastupitelství, pokud je potřebuje jako člen vlády, nebo pokud je potřebuje pro plnění úkolů ministerstva, zvláště pro legislativní činnost nebo pro posuzování priorit trestní politiky.
f) Ministr spravedlnosti může žádat o vysvětlení k jednotlivým trestním případům, zvažuje-li na základě obdržených podnětů nebo vlastní kontrolní činnosti napadení usnesení státního zástupce stížností pro porušení zákona.
g) Ministr spravedlnosti jako odvolací orgán v kárném řízení a v řízení o odvolání vedoucího státního zástupce může požadovat po předkladateli kárného návrhu nebo návrhu na odvolání státního zástupce, aby mu poskytl úplnou dokumentaci případu.
h) Ministr spravedlnosti může prostřednictvím příslušného vedoucího státního zástupce požádat kterékoli státní zastupitelství o zpracování podkladů nezbytných k projednání nároků na náhradu škody uplatňovaných z důvodu odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci podle jiného právního předpisu. V mezích posuzování uvedených nároků mají pověření zaměstnanci ministerstva právo seznamovat se s obsahem spisů a evidenčních pomůcek vedených u státních zastupitelství, jakož i právo z nich požadovat opisy a výpisy.
i) Strukturu požadovaných informací a lhůtu pro jejich předložení stanoví ministr spravedlnosti a oslovený vedoucí státní zástupce vyhoví.

§ 2
Zásady činnosti státního zastupitelství

(1) Státní zastupitelství je nezávislé na politických vlivech. Řídí se pouze zákonem a obecnými pokyny vlády, předkládanými prostřednictvím ministra spravedlnosti. Při plnění svých úkolů jedná nestranně a dbá ochrany základních práv a svobod účastníků řízení. Přísně zachovává zákonnost a dbá o odbornost, rychlost a účinnost svých kroků. Do jeho činnosti nesmí zvenčí zasahovat nikdo jinak než v rozsahu zmocnění zákonem.

(2) Působnost státního zastupitelství ve věcech mu svěřených vykonávají státní zástupci, kteří jsou procesně nezávislí; v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem se na provádění úkonů v působnosti státního zastupitelství mohou podílet čekatelé státního zastupitelství, asistenti státních zástupců, vyšší úředníci státního zastupitelství a ostatní odborní zaměstnanci. Vedoucí státní zástupci a jimi pověření státní zástupci jsou povinni při výkonu svých oprávnění vykonávaných podle tohoto zákona respektovat procesní nezávislost státních zástupců na jakýchkoli vnějších vlivech a jejich nestrannost a samostatnost při vyřizování věcí svěřených do působnosti státního zastupitelství.

(3) Vyšší státní zastupitelství nesmí zasahovat do vyřizování věcí, ke kterým je podle zákona příslušné nižší státní zastupitelství, jinak než způsobem a v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

§ 3
Působnost státního zastupitelství

(1) Státní zastupitelství v rozsahu, za podmínek a způsobem stanoveným zákonem
a) V předsoudní fázi trestního řízení dohlíží na zákonnost, nestrannost a efektivitu postupu orgánů činných v trestním řízení, přijímá opatření k odstranění průtahů
b) zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení
c) vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ústavní ochranné léčení, zabezpečovací detence, ochranná nebo ústavní výchova a v jiných místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda d) chrání veřejný zájem v jiném než trestním řízení
e) je styčným orgánem právních služeb v oblasti mezinárodní spolupráce ve věcech trestních,
f) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo jiný právní předpis

(2) V souladu se svou zákonem stanovenou působností se státní zastupitelství podílí na prevenci kriminality a pomoci obětem trestných činů.

ČÁST DRUHÁ
Soustava státního zastupitelství

§ 4
Soustava státního zastupitelství

(1) Soustava státního zastupitelství je třístupňová: 1. stupeň tvoří okresní státní zastupitelství, 2. stupeň krajská státní zastupitelství, Městské státní zastupitelství v Praze a Speciální státní zastupitelství I a II, 3. stupeň Nejvyšší státní zastupitelství. Státní zastupitelství vyššího stupně je přímo nadřízeno státnímu zastupitelství nejblíže nižšího stupně.
a) Okresní státní zastupitelství vykonávají dohled nad činností orgánů činných v trestním řízení a zastupují veřejnou žalobu na 1. stupni ve věcech, o kterých rozhoduje okresní soud. Jednacím řádem státního zastupitelství mohou být některá okresní státní zastupitelství zmocněna k projednávání speciální agendy s celokrajskou působností.
b) Krajská státní zastupitelství vykonávají dohled nad činností orgánů činných v trestním řízení a zastupují v 1. stupni veřejnou žalobu ve věcech, v kterých je příslušný krajský soud. V 2. stupni zastupují žalobu u krajského soudu u věcí, zahajovaných v 1. stupni u okresních soudů, dále u vrchních soudů ve věcech, zahajovaných v 1. stupni u krajských soudů (dále viz §17).
c) Speciální státní zastupitelství I a II vykonávají dozor nad činností orgánů činných v trestním řízení a zastupují veřejnou žalobu v 1. i 2. stupni (dále viz §17) ve věcech, které spadají do jejich pravomoci podle tohoto zákona.
d) Nejvyšší státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu u Nejvyššího soudu ČR při projednávání dovolání a stížností ministra pro porušení zákona. Dále zastupuje veřejnou žalobu u Nejvyššího správního soudu při projednání správních žalob, podaných z veřejného zájmu. Jedná ve prospěch i v neprospěch obžalovaných.
e) Nejvyšší státní zastupitelství sídlí shodně s Nejvyšším soudem ČR v Brně, krajská státní zastupitelství sídlí v obvodu příslušného krajského soudu, okresní státní zastupitelství v obvodu příslušného okresního)soudu. Speciální státní zastupitelství mají sídla mimo Prahu a Brno v obvodu působnosti Nejvyššího soudu ČR a mají celostátní působnost; konkrétní umístění stanoví jednací řád státního zastupitelství.

(2) V obvodu hlavního města Prahy vykonává působnost krajského státního zastupitelství Městské státní zastupitelství v Praze a působnost okresních státních zastupitelství vykonávají obvodní státní zastupitelství. Na území města Brna působí Územní státní zastupitelství Brno-město, jež má postavení okresního státního zastupitelství; je podřízeno Krajskému státnímu zastupitelství v Brně.

(3) Nejvyšší státní zástupce může rozhodnout úpravou jednacího řádu státního zastupitelství o zřízení poboček krajských státních zastupitelství, popř. o zachování poboček, zřízených podle vyhl. č.23/1994 Sb. – jednacího řádu státních zastupitelství. U Nejvyššího státního zastupitelství, speciálních a okresních státních zastupitelství se pobočky nezřizují.

(4) Nejvyšší státní zastupitelství, krajská státní zastupitelství a Speciální státní zastupitelství jsou účetními jednotkami. Okresní státní zastupitelství nejsou účetními jednotkami a pro účely hospodaření s majetkem státu, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají postavení vnitřních organizačních jednotek krajských státních zastupitelství.

§5a
Působnost a struktura Speciálního státního zastupitelství I

(1) V přímé podřízenosti vůči Nejvyššímu státnímu zastupitelství se zřizuje jako specializovaná součást soustavy státního zastupitelství Speciální státní zastupitelství I, stojící ve struktuře soustavy na úrovni krajských státních zastupitelství, ale vybavené celostátní působností.

(2)Speciální státní zastupitelství I je činné při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v předsoudní fázi trestního řízení i jako zástupce veřejné žaloby v řízení před soudem ve věcech trestných činů, kvalifikovaných jako zločiny ve smyslu ustanovení §14 odst.3 zák.č.40/2009 Sb.
a) pletich v insolvenčním řízení (§ 226 trestního zákoníku), porušení pravidel hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea druhá, odst. 4 trestního zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a dražbě (§ 256 trestního zákoníku), pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (§ 257 trestního zákoníku), pletich při veřejné dražbě (§ 258 trestního zákoníku),
b) proti majetku uvedených v hlavě páté a hospodářských uvedených v hlavě šesté zvláštní části trestního zákoníku, jimiž byla nebo měla být způsobena škoda nebo získán majetkový prospěch nejméně 250 mil. Kč,
c) přijetí úplatku, podplacení a nepřímého úplatkářství podle § 331 až 333 trestního zákoníku
d) spáchaných úředními osobami, jde-li o zločiny spáchané takovými osobami v souvislosti s výkonem jejich pravomoci nebo o takové trestné činy spáchané v souvislosti s trestním řízením,
e) podle dílu prvního a druhého hlavy deváté zvláštní části trestního zákoníku nebo trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 2 a 3 trestního zákoníku, nebo
f) podílnictví (§ 214 trestního zákoníku), podílnictví z nedbalosti (§ 215 trestního zákoníku), legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216 trestního zákoníku) a legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti (§ 217 trestního zákoníku), jestliže zdrojovým trestným činem je některý z trestných činů uvedených v písmenech a) až e).

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahují na trestné činy příslušníků všech ozbrojených sborů a zpravodajských služeb a Celní správy ČR, jejichž trestnou činností se zabývá Speciální státní zastupitelství II.

(4) Příslušnost Speciálního státního zastupitelství I dle odst. 2 a 3 zůstává zachována také ve věcech dalších trestných činů, ohledně nichž je konáno společné řízení, a také je nadále příslušné ve věci, která byla vyloučena ze společného řízení.

(5) Speciální státní zastupitelství I může s ohledem na závažnost, skutkovou nebo právní složitost věci s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce rozhodnout, že k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech trestných činů, ve kterých je činné, nebo v řízení před soudem je příslušné jiné státní zastupitelství s výjimkou Nejvyššího státního zastupitelství; jeho příslušnost se určí podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.

(6) Vyžaduje-li to závažnost, skutková nebo právní složitost věci, může Speciální státní zastupitelství I s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce rozhodnout o tom, že je příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení včetně úkonů před zahájením trestního řízení i v řízení před soudem ve věci uvedené v odstavci 2 písm. b), i když byla způsobena škoda nižší než 250 mil. Kč.

(7) Příslušnost Speciálního státního zastupitelství I není dána v řízení o mimořádných opravných prostředcích mimo řízení o povolení obnovy.

(8) Nejvyšší státní zástupce dočasně přiděluje státní zástupce k Speciálnímu státnímu zastupitelství I po projednání přidělení s Poradním sborem a s jejich souhlasem. Státní zástupci se dočasně přidělují k Speciálnímu státnímu zastupitelství I na dobu 5 let, a to i opakovaně.

(9) Po dobu dočasného přidělení k Speciálnímu státnímu zastupitelství I se zachovává funkce státního zástupce u státního zastupitelství, k němuž byl původně přidělen ministrem spravedlnosti na základě jeho předchozího souhlasu. Nároky a povinnosti vyplývající ze služebního poměru státního zástupce uplatňuje státní zástupce u Speciálního státního zastupitelství I

(10) Vedoucí Speciálního státního zastupitelství I a státní zástupci přidělení k němu nesmí být po dobu dočasného přidělení přeloženi nebo dočasně přiděleni na jiné pracoviště.

(11) Vzhledem k specifické povaze stíhané trestné činnosti a její náročnosti na odborné znalosti v ekonomických oborech působí ve Speciálním státním zastupitelství I nejméně pět odborníků v pracovním poměru, kteří mají postavení asistentů- specialistů.

(12) V dalším se pravidla dočasného přidělení státního zástupce ke Speciálnímu státnímu zastupitelství I řídí ustanovením ¨§ 10 tohoto zákona.

§5b
Působnost a struktura Speciálního státního zastupitelství II

(1) V přímé podřízenosti vůči Nejvyššímu státnímu zastupitelství se zřizuje jako specializovaná součást soustavy státního zastupitelství Speciální státní zastupitelství II, stojící ve struktuře soustavy na úrovni krajských státních zastupitelství, ale vybavené celostátní působností.

(2)Speciální státní zastupitelství I je činné při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v předsoudní fázi trestního řízení i jako zástupce veřejné žaloby v řízení před soudem ve věcech trestných činů příslušníků ozbrojených sborů, zpravodajských služeb a Celní správy ČR, spáchaných při výkonu služby nebo ve spojitosti s ním.

(3) Příslušnost Speciálního státního zastupitelství II dle odst. 2 zůstává zachována také ve věcech dalších trestných činů, ohledně nichž je konáno společné řízení, a také je nadále příslušné ve věci, která byla vyloučena ze společného řízení.

(4) Příslušnost Speciálního státního zastupitelství II není dána v řízení o mimořádných opravných prostředcích mimo řízení o povolení obnovy procesu.

(5) Nejvyšší státní zástupce dočasně přiděluje státní zástupce k Speciálnímu státnímu zastupitelství II po projednání přidělení s Poradním sborem a s jejich souhlasem. Státní zástupci se dočasně přidělují k Speciálnímu státnímu zastupitelství II na dobu 5 let, a to i opakovaně.

(6) Po dobu dočasného přidělení k Speciálnímu státnímu zastupitelství II se zachovává funkce státního zástupce u státního zastupitelství, k němuž byl původně přidělen ministrem spravedlnosti na základě jeho předchozího souhlasu. Nároky a povinnosti vyplývající ze služebního poměru státního zástupce uplatňuje státní zástupce u Speciálního státního zastupitelství II.

(7) Vedoucí Speciálního státního zastupitelství a státní zástupci přidělení k němu nesmí být po dobu dočasného přidělení přeloženi nebo dočasně přiděleni na jiné pracoviště.

(8) Státní zástupci přidělení ke Speciálnímu státnímu zastupitelství II musí splňovat jako dodatečnou kvalifikační podmínku způsobilost seznamovat se s utajovanými skutečnostmi nejméně na stupni důvěrné podle §55 odst.c) zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

(9) Vedoucí státní zástupce Speciálního státního zastupitelství II musí splňovat jako dodatečnou kvalifikační podmínku způsobilost seznamovat se s utajovanými skutečnostmi na stupni přísně tajné podle §55 odst.a) zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

(10) Vedoucí oddělení Speciálního státního zastupitelství II musí splňovat jako dodatečnou kvalifikační podmínku způsobilost seznamovat se s utajovanými skutečnostmi na stupni přísně tajné podle §55 odst.b) zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

(11) V dalším se pravidla dočasného přidělení státního zástupce ke Speciálnímu státnímu zastupitelství II řídí ustanovením ¨§ 10 tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ
Služební poměr státních zástupců

§ 6 Povaha služebního poměru státních zástupců

(1) Státní zástupci jsou státními zaměstnanci se specifickou povahou pracovní náplně. Určující prvky jejich vzájemného vztahu se státem přesahují hranice běžného pracovního poměru, proto tento zákon stanoví, že se jedná o služební poměr státních zástupců.

(2) Státní zástupci vykonávají službu zpravidla v služebním poměru na dobu neurčitou až do dosažení věku 70 let.

(3) Ustanovení odst. 1 se vztahuje také na čekatele státního zastupitelství.

(4) Funkce státního zástupce vzniká jmenováním ministrem spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Čekatele státního zastupitelství, asistenty, asistenty-specialisty a jiné státní zaměstnance, kteří se povahou své práce podílejí na úkonech trestního řízení, jmenuje nejvyšší státní zástupce na návrh vedoucích státních zástupců, jimž mají být podřízeni.

§ 7
Výběr státních zástupců

(1) Uchazeči o povolání státního zástupce jsou přijímáni výlučně do funkce státního zástupce okresního státního zastupitelství.

(2) Uchazeči jsou povinni podrobit se způsobilostní zkoušce, zahrnující vedle prověrky odborných znalostí také znalecké psychologické posouzení způsobilosti k výkonu funkce. Toto se nevztahuje na čekatele státního zastupitelství, kteří úspěšně složili závěrečnou zkoušku čekatele státního zastupitelství.

(3) Tříčlenná zkušební komise se zřizuje u Nejvyššího státního zastupitelství ČR. Jmenuje ji nejvyšší státní zástupce.

(4) Neuspěje-li uchazeč u způsobilostní zkoušky, nejvyšší státní zástupce mu může povolit na jeho písemnou žádost jedno opakování.

(5) Uchazeči, kteří prošli úspěšně způsobilostní zkouškou, postupují do výběrového řízení. Výběrové řízení vyhlašuje po projednání s ministerstvem nejvyšší státní zástupce na návrh příslušného vedoucího státního zástupce. Nejvyšší státní zástupce stanoví pokynem obecné povahy složení a způsob ustavení výběrové komise a pravidla jejího jednání.

(6) Výsledek jednání výběrové komise podléhá posouzení Poradním sborem nejvyššího státního zástupce. Stanovisko Poradního sboru navrhovatele jmenování nezavazuje.

§ 8
Předpoklady vzniku funkce státního zástupce

(1) Státním zástupcem může být jmenován státní občan České republiky, který je plně svéprávný, bezúhonný, ke dni jmenování dosáhl věku nejméně 30 let, získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia magisterského studijního programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice s výjimkou Vysoké školy SNB, úspěšně složil způsobilostní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku čekatele státního zastupitelství, absolvoval nejméně tříletou praxi v právnickém povolání nebo ve službě v ozbrojeném sboru, jeho mravní vlastnosti dávají záruku, že bude funkci řádně zastávat, a souhlasí se svým jmenováním do funkce státního zástupce a s přidělením k určitému okresnímu státnímu zastupitelství.

(2) Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jestliže se na něj podle jiného právního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky nehledí, jako by nebyl odsouzen. Dále je podmínkou bezúhonnosti negativní lustrační osvědčení podle zákona č. 451/1991 Sb.

(3) Státní zástupce nesmí být členem politické strany ani politického hnutí. Pokud tuto podmínku nesplňuje v době jmenování, musí členství ukončit do tří měsíců od jmenování, jinak by ztratil způsobilost být státním zástupcem.

(4) Státní zástupce nesmí ode dne stanoveného jako den nástupu do funkce až do zániku funkce státního zástupce zastávat žádnou jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost.

(5) Ustanovení odst.4/ se neužije, jde-li o
a) správu vlastního majetku včetně členství v orgánech bytových družstev, společenství vlastníků bytových jednotek a jiných právnických osob, jejichž hlavní předmět činnosti je zaměřen na uspokojování bytových potřeb svých členů,
b) činnost vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou a uměleckou, za předpokladu, že tyto činnosti jsou slučitelné s požadavky na řádný výkon funkce státního zástupce, a
c) činnost v poradních orgánech vlády, ministerstva, jiných ministerstev a ústředních správních úřadů a činnost v poradních a kontrolních orgánech Evropské unie, Rady Evropy a jiných mezinárodních organizací, za předpokladu, že tyto činnosti jsou slučitelné s požadavky na řádný výkon funkce státního zástupce; činnost v těchto orgánech se považuje za výkon funkce státního zástupce.

§ 9
Jmenování státního zástupce

(1) Funkce státního zástupce vzniká jmenováním.

(2)Státního zástupce jmenuje po provedeném výběrovém řízení na návrh nejvyššího státního zástupce, projednaný s Poradním sborem, ministr spravedlnosti na předem určené místo a zpravidla na dobu neurčitou. Jmenování na dobu určitou je výjimečně možné jen na žádost uchazeče o jmenování.

(3) Při jmenování může být se státním zástupcem sjednána zkušební doba, která nesmí být delší než tři měsíce.

(4) Státní zástupce skládá do rukou ministra spravedlnosti tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu při ochraně veřejného zájmu postupovat vždy v souladu s Ústavou, jinými součástmi ústavního pořádku a zákony České republiky, jakož i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, budu respektovat lidská práva, základní svobody a lidskou důstojnost a zachovávat mlčenlivost o věcech, které se dozvím v souvislosti s výkonem funkce státního zástupce, a to i po skončení výkonu této funkce. Při výkonu funkce státního zástupce i v soukromém životě budu chránit důstojnost svého povolání“.

(5) Odepření složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na státního zástupce hledí, jako by nebyl jmenován.

§ 10
Dočasné přidělení státního zástupce

(1) Státní zástupce může být v zájmu řádného zajištění úkolů státního zastupitelství nebo z důvodu prohlubování odborných znalostí a zkušeností se svým souhlasem dočasně přidělen k výkonu funkce státního zástupce k jinému státnímu zastupitelství, popřípadě v zájmu využití jeho zkušeností může být se svým souhlasem dočasně přidělen ke Speciálnímu státnímu zastupitelství nebo k Justiční akademii. Státní zástupce může být takto přidělen nejdéle na dobu 5 let; tato doba může být prodlužována pouze s jeho souhlasem, a to i opakovaně.

(2) Státní zástupce může být dále se svým souhlasem dočasně přidělen k jinému orgánu nebo organizaci v České republice nebo k jinému orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky nebo k mírové nebo záchranné operaci nebo humanitární pomoci mimo území České republiky, a to na dobu nejvýše 4 let; tato doba může být prodlužována pouze s jeho souhlasem , a to i opakovaně.

(3) O dočasném přidělení k jinému státnímu zastupitelství rozhoduje vedoucí státní zástupce státního zastupitelství, které je ve vztahu k oběma příslušným státním zastupitelstvím nejblíže vyšší. V případě dočasného přidělení k Nejvyššímu státnímu zastupitelství rozhoduje nejvyšší státní zástupce. V ostatních případech rozhoduje o dočasném přidělení ministr spravedlnosti po projednání s nejvyšším státním zástupcem; v případě dočasného přidělení k Eurojustu tak ministr spravedlnosti činí na návrh nejvyššího státního zástupce a v případě dočasného přidělení k jinému orgánu nebo organizaci tak činí s jejich souhlasem nebo na základě jejich žádosti.

(4) Součástí rozhodnutí o dočasném přidělení je i určení doby dočasného přidělení, kterou nelze bez souhlasu státního zástupce prodlužovat.

(5) Souhlas s dočasným přidělením může státní zástupce kdykoli odvolat, dočasné přidělení pak končí posledním dnem měsíce následujícího po dni odvolání souhlasu, nedohodne-li se státní zástupce s orgánem, který o dočasném přidělení rozhodl, na jiném dni ukončení dočasného přidělení.

(6) Orgán, který rozhodl o dočasném přidělení, může takové přidělení po projednání s dočasně přiděleným státním zástupcem zrušit. Státní zástupce se může dohodnout s orgánem, který rozhodl o dočasném přidělení, na ukončení dočasného přidělení dříve, než uplyne doba jeho trvání.

(7) Služební místo dočasně přiděleného státního zástupce zůstává po dobu jeho působení na přechodném pracovišti neobsazené, takže po ukončení dočasného přidělení se na ně může vrátit. (8) Státní zástupce dočasně přidělený k jinému státnímu zastupitelství , k Justiční akademii nebo k jinému orgánu anebo organizaci v České republice má po dobu přidělení právo na zajištění přiměřeného ubytování na náklady státu v místě sídla státního zastupitelství, ke kterému byl dočasně přidělen, nelze-li po něm oprávněně požadovat, aby denně konal k výkonu funkce u tohoto státního zastupitelství cestu z místa svého bydliště.

§ 11
Nároky státního zástupce při dočasném přidělení

(1) Státní zástupce dočasně přidělený k jinému státnímu zastupitelství má po dobu přidělení právo na zajištění přiměřeného ubytování na náklady státu v místě sídla státního zastupitelství, ke kterému byl dočasně přidělen, nelze-li po něm oprávněně požadovat, aby denně konal k výkonu funkce u tohoto státního zastupitelství cestu z místa svého bydliště.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, byl-li státní zástupce dočasně přidělen k Justiční akademii nebo k jinému orgánu anebo organizaci v České republice.

(3) Státní zástupce dočasně přidělený k jinému orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky nebo k mírové nebo záchranné operaci nebo humanitární pomoci mimo území České republiky má nárok na náhrady nákladů a výdajů poskytované při výkonu funkce v zahraničí, pokud tyto náklady nehradí orgán nebo organizace, k nimž byl dočasně přidělen.

(4) K provedení odstavce 3 vláda nařízením stanoví poskytování náhrady
a) zvýšených životních nákladů,
b) zvýšených vybavovacích výdajů,
c) jízdních výdajů a výdajů za ubytování při některých cestách do České republiky a zpět,
d) výdajů spojených s přepravou osobních věcí.

§12
Trvání služebního poměru

Služební poměr státního zástupce vzniká dnem, který je stanoven k nástupu výkonu této funkce, a končí uplynutím dne zániku funkce státního zástupce. Nestanoví-li tento zákon jinak, vykonává práva a povinnosti vyplývající ze služebního vztahu státní zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen k výkonu funkce.

§13
Služební hodnocení

(1)Státní zástupce podléhá služebnímu hodnocení, které se provádí jednou ročně v prvním čtvrtletí roku. V případě jeho neuspokojivého výsledku se opakuje po šesti měsících.

(2) Služební hodnocení provádí ve spolupráci s ostatními funkcionáři státního zastupitelství vedoucí státní zástupce státního zastupitelství, ke kterému je hodnocený státní zástupce přidělen.

(3) Výsledek služebního hodnocení musí být s hodnoceným státním zástupcem projednán. Nesouhlasí-li s ním, má právo podat stížnost nejblíže vyššímu vedoucímu státnímu zástupci, jehož rozhodnutí je konečné.

(4) O stížnostech proti rozhodnutí nejvyššího státního zástupce podle odst. 3 rozhoduje ministr spravedlnosti

(5) Služební hodnocení vedoucího státního zástupce provede nejblíže vyšší vedoucí státní zástupce. Ustanovení odst. 3 a 4 platí přiměřeně.

(6) Služební hodnocení nejvyššího státního zástupce provádí ministr spravedlnosti.

§ 14
Dočasné zproštění výkonu funkce

Ministr spravedlnosti dočasně zprostí výkonu funkce státního zástupce, byl-li jmenován soudcem Ústavního soudu nebo vykonává-li funkci veřejného žalobce, asistenta veřejného žalobce nebo jinou obdobnou funkci u mezinárodního soudu, a to na dobu výkonu této funkce. K dočasnému zproštění výkonu funkce dojde okamžikem doručení rozhodnutí o dočasném zproštění, není-li v rozhodnutí uveden den pozdější. Uvolněný státní zástupce má nárok na zachování svého služebního místa nebo s jeho souhlasem za poskytnutí přiměřeného náhradního umístění po ukončení dočasného zproštění funkce.

§15
Přeložení státního zástupce

(1)Ministr spravedlnosti může státního zástupce přeložit s jeho souhlasem nebo na jeho žádost k jinému státnímu zastupitelství téhož nebo vyššího stupně; nestanoví-li tento zákon jinak, ke státnímu zastupitelství nižšího stupně může ministr spravedlnosti přeložit státního zástupce jen na jeho žádost. Žádost o přeložení podává státní zástupce prostřednictvím nejvyššího státního zástupce, který k žádosti připojí své stanovisko. Státní zástupce může až do dne rozhodnutí ministra spravedlnosti o změně svého přidělení žádost vzít zpět.

(2) Ke krajskému státnímu zastupitelství lze přeložit státního zástupce, který má právní praxi zpravidla nejméně 5 let, a ke Speciálnímu státnímu zastupitelství a k Nejvyššímu státnímu zastupitelství státního zástupce, který má právní praxi zpravidla nejméně 8 let, a to za splnění podmínky, že svými odbornými znalostmi a zkušenostmi dává záruky řádného výkonu této funkce.

(3) Nelze-li řádný výkon působnosti státního zastupitelství zajistit postupem podle odstavce 1, může ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce a po vyjádření vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen, přeložit státního zástupce i bez jeho souhlasu nebo žádosti k jinému státnímu zastupitelství, dojde-li zákonem ke změně v organizaci státního zastupitelství, změně obvodů státních zastupitelství nebo k podstatné změně příslušnosti státního zastupitelství, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, který zakládá důvod pro toto rozhodnutí. Státního zástupce lze takto přeložit pouze
a) k jinému státnímu zastupitelství téhož stupně v rámci obvodu státního zastupitelství o jeden stupeň vyššího, anebo
b) ke státnímu zastupitelství o dva stupně nižšímu v rámci obvodu státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen k výkonu funkce.

(4) Ministr spravedlnosti může na návrh příslušného krajského státního zástupce, a po vyjádření vedoucího státního zástupce okresního státního zastupitelství, ke kterému je státní zástupce přidělen, i okresního státního zastupitelství, ke kterému má být takto přeložen, přeložit státního zástupce okresního státního zastupitelství i bez jeho souhlasu nebo žádosti k jinému okresnímu státnímu zastupitelství v rámci obvodu téhož krajského státního zastupitelství, pokud výjimečně a z naléhavých důvodů není možno jinak zajistit výkon působnosti tohoto jiného okresního státního zastupitelství. Takto lze státního zástupce přeložit jen jednou a nejvýše na dobu 6 měsíců.

(5) Při přeložení státního zástupce bez jeho souhlasu nebo žádosti podle odstavců 3 až 4 se vždy přihlédne i k jeho osobním a rodinným poměrům.

(6) Státní zástupce, který byl přeložen bez svého souhlasu nebo žádosti z důvodu potřeby zajistit výkon působnosti jiného okresního státního zastupitelství v obvodu téhož krajského státního zastupitelství, který výjimečně a z naléhavých důvodů není možno zajistit jinak, má po dobu přeložení nároky uvedené v § 11 tohoto zákona.

(7) Vedoucího Speciálního státního zastupitelství a státního zástupce přiděleného ke Speciálnímu státnímu zastupitelství nelze po dobu přidělení k tomuto státnímu zastupitelství přeložit bez jejich souhlasu, nejde-li o přeložení státního zástupce podle odstavce 5.

§16
Změna přidělení státního zástupce

(1) V případě zániku organizační jednotky státního zastupitelství Nejvyšší státní zastupitelství rozhodne o změně přidělení státních zástupců, kteří v ní působili, a to bez časového omezení. Pokud státní zástupce se změnou přidělení nesouhlasí a není-li možnost nabídnout mu jiné zařazení, jeho služební poměr skončí nejpozději do 60 dnů od vyjádření nesouhlasu.

(2) V případě vzniku nové organizační jednotky státního zastupitelství Nevyšší státní zastupitelství k ní přidělí potřebný počet státních zástupců ze stávajících jednotek. Přidělení je možné jen se souhlasem státního zástupce a je časově omezené s možností prodloužení doby přidělení.

(3) V souladu s kariérním řádem může dojít se souhlasem státního zástupce ke změně jeho přidělení přidělením k státnímu zastupitelství vyššího stupně. Změnu navrhne představený státního zástupce po dohodě s vedoucím státním zástupcem jednotky, ke které má být státní zástupce přidělen.

§17
Zánik služebního poměru státního zástupce

(1)Služební poměr státního zástupce skončí dnem 31.prosince roku, v němž dosáhl věku 70 let, jeho smrtí nebo prohlášením za mrtvého; v případě služebního poměru, sjednaného na dobu určitou, posledním dnem smluvní lhůty.

(2)Služební poměr zanikne dále rozhodnutím nejvyššího státního zástupce, pokud
a) státní zástupce pozbyl status občana České republiky,
b) jestliže 2 po sobě jdoucí služební hodnocení státního zástupce obsahují závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovující výsledky,
c) nesplňuje-li státní zástupce bez zavinění státního zastupitelství jiný předpoklad potřebný k výkonu funkce státního zástupce
(2) Nejvyšší státní zástupce dále ukončí státnímu zástupci služební poměr z důvodů, daných tímto zákonem, a to:
a) v případě, kdy byl státní zástupce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti anebo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, dnem nabytí právní moci rozsudku,
b) v případě, kdy v řízení o trestném činu podle písmene a), kterého se státní zástupce dopustil, za který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 5 let, bylo trestní stíhání podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, dnem nabytí právní moci rozhodnutí,
c) v případě, že byl státnímu zástupci pravomocně uložen trest zákazu činnosti vykonávat službu, dnem nabytí právní moci rozhodnutí,
d) v případě, kdy byl státní zástupce na základě pravomocného soudního rozhodnutí omezen na svéprávnosti, dnem nabytí právní moci rozsudku,
e) bylo-li státnímu zástupci pravomocně uloženo kárné opatření propuštění ze služebního poměru, dnem nabytí právní moci rozhodnutí,
f) na návrh přímého nadřízeného nebo na návrh státního zástupce ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení služebního poměru, není-li v něm uveden den pozdější; služební poměr nesmí být ve zkušební době zrušen v době prvních 14 dnů trvání dočasné neschopnosti k výkonu služby.

(4) Služební poměr může skončit na základě písemné žádosti státního zástupce. Služební poměr skončí uplynutím doby uvedené v rozhodnutí. Rozhodnutí o skončení služebního poměru se vydá tak, aby služební poměr skončil do 60 dnů ode dne podání žádosti.

(5) Je-li pravomocné rozhodnutí o skončení služebního poměru zrušeno pro nezákonnost, služební poměr státnímu zástupci neskončil a má nárok na plat ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o skončení služebního poměru, a to až do doby jeho zařazení k výkonu služby; tím není dotčeno skončení služebního poměru, pokud uplynula lhůta zařazení státního zástupce mimo výkon služby, tato lhůta začíná běžet ode dne právní moci rozhodnutí o skončení služebního poměru.

(6) Oznámí-li státní zástupce písemně nejvyššímu státnímu zástupci, že nehodlá pokračovat ve službě po zrušení rozhodnutí o ukončení služebního poměru pro jeho nezákonnost, postupuje se při skončení služebního poměru stejně jako při jeho zániku na základě žádosti státního zástupce dle odst.(4) tohoto paragrafu.

ČÁST ČTVRTÁ
Postavení státních zástupců

§ 18
Základní ustanovení

(1) Státní zástupce vykonává působnost státního zastupitelství; jím provedené úkony se považují za úkony státního zastupitelství.

(2) Funkce státního zástupce je veřejnou funkcí.

(3) Funkce státního zástupce je neslučitelná s funkcí soudce nebo přísedícího s výjimkou přísedícího senátu kárného soudu, s funkcí poslance nebo senátora Parlamentu, s funkcí ve veřejné správě s výjimkou členství ve vědeckých radách vysokých škol a jejich fakult, a s jinými činnostmi, o nichž to stanoví zákon.

§ 19
Povinnosti státních zástupců

(1) Státní zástupce je při výkonu funkce povinen řádně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zastupitelství stanoví; zejména je povinen postupovat nezávisle, nestranně, odborně, odpovědně, v souladu se zákonem a judikáty Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu a bez zbytečných průtahů. Jakýkoli zásah nebo jiný vliv, jehož důsledkem by mohlo být porušení některé z těchto povinností, je státní zástupce povinen odmítnout.

(2) Státní zástupce je povinen zdržet se při výkonu své funkce, ve svém osobním životě i při výkonu svých občanských práv všeho, co by mohlo vzbuzovat důvodné pochybnosti o dodržování povinností uvedených v odstavci 1, ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce.

(3) Státní zástupce zejména
a) je povinen svoji funkci vykonávat bez předpojatosti
b) se nesmí ve výkonu své funkce nechat ovlivnit zájmy politických stran nebo politických hnutí, majetkovými a mocenskými zájmy jednotlivců nebo korporací, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky
c) nesmí umožnit, aby funkce státního zástupce byla zneužita k prosazování soukromých zájmů, zejména aby informace nabyté v souvislosti s výkonem této funkce byly zneužity v jeho prospěch nebo prospěch kohokoli jiného
d) nesmí veřejným komentováním trestního řízení zadat příčinu k usměrňování veřejného mínění a sdělovacích prostředků ve prospěch nebo neprospěch stran řízení a jejich blízkých
e) v souvislosti s výkonem funkce nesmí přijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných státním zastupitelstvím nebo jiným orgánem veřejné moci na základě právních předpisů a protokolárních darů poskytovaných v souvislosti s meziresortními či mezinárodními vztahy
f) nesmí působit jako rozhodce nebo zprostředkovatel řešení právního sporu, zastupovat účastníky soudního nebo správního řízení nebo působit jako zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby, s výjimkou zákonného zastoupení nebo případů, ve kterých takový postup umožňuje jiný právní předpis, anebo případů, v nichž půjde o zastupování dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám státní zástupce
g) je povinen chovat se zdvořile k osobám, s nimiž při výkonu funkce jedná, a to i v případě, že sám je vystaven nezdvořilému jednání
h) je povinen odpovědně vykonat jednotlivé úkony státní správy státního zastupitelství (dále jen „správa státního zastupitelství“), pokud jimi byl pověřen.

(4) Státní zástupce je povinen být činný ve výběrové, kárné a zkušební komisi, zřízené podle tohoto zákona, dále v kárném senátu kárného soudu, do nichž byl se svým souhlasem jmenován.

(5) Státní zástupce je povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých odborných právních a dalších znalostí potřebných pro řádný výkon funkce.

(6) Státní zástupce přispívá svými znalostmi a schopnostmi k odborné přípravě a odbornému vzdělávání státních zástupců, soudců, právních a justičních čekatelů a dalších zaměstnanců zařazených k výkonu práce na státním zastupitelství a soudech, které je organizováno Justiční akademií, Ministerstvem spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), státním zastupitelstvím nebo soudy.

(7) Nebrání-li tomu jeho povinnosti při výkonu funkce, může státní zástupce přispívat svými znalostmi též k odborné přípravě jiných osob, zejména advokátů, advokátních koncipientů, příslušníků Policie České republiky a jiných policejních orgánů, nebo k výuce na vysoké škole.

(8) Výkon činností podle odstavců 4, 5, 6 a 7 se považuje za výkon funkce státního zástupce.

§20
Povinnost mlčenlivosti

(1) Státní zástupce je povinen zachovat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i po zániku funkce státního zástupce.

(2) Pokud jiný právní předpis (zák. č. 412/2005 Sb.) nestanoví jinak, může být státní zástupce mlčenlivosti z vážných důvodů zproštěn. Státního zástupce zprošťuje povinnosti mlčenlivosti nejvyšší státní zástupce; nejvyššího státního zástupce zprošťuje povinnosti mlčenlivosti ministr spravedlnosti. To platí i pro případ po zániku funkce.

(3) Povinnosti mlčenlivosti se státní zástupce nesmí dovolávat v kárném řízení, ať již vystupuje jako kárně obviněný nebo jako svědek.

ČÁST PÁTÁ
Zvláštnosti postavení vedoucích státních zástupců

§ 21 Vedoucí státní zástupci

(1) Vedoucími státními zástupci jsou:
a) nejvyšší státní zástupce, který stojí v čele Nejvyššího státního zastupitelství a je přímým nadřízeným všech zaměstnanců, přidělených k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, krajských státních zástupců a vedoucího Speciálního státního zastupitelství
b) krajští státní zástupci, kteří stojí v čele krajských státních zastupitelství, a městský státní zástupce, který stojí v čele Městského státního zastupitelství v Praze (dále jen „krajský státní zástupce“), jsou přímými nadřízenými zaměstnanců, přidělených ke krajskému státnímu zastupitelství a okresních státních zástupců v obvodu své působnosti
c) vedoucí Speciálního státního zastupitelství je přímým nadřízeným zaměstnanců, přidělených dočasně nebo trvale k jeho úřadu
d) okresní státní zástupci, kteří stojí v čele svých státních zastupitelství, jsou přímými nadřízenými všech zaměstnanců, přidělených k jejich státnímu zastupitelství
e) náměstci vedoucích státních zástupců

(2) Vedoucího státního zástupce zastupuje jeho náměstek nebo náměstci v pořadí a v rozsahu jím stanoveném. Úkony náměstka učiněné v zastoupení vedoucího státního zástupce se považují za úkony vedoucího státního zástupce. Odpovědnost vedoucího státního zástupce tím není dotčena.

(3) Nejvyšší státní zástupce může mít maximálně tři náměstky, krajský státní zástupce maximálně dva, okresní státní zástupce pouze jednoho.

§22
Pravomoci vedoucích státních zástupců

(1) Nejvyšší státní zástupce vydává podzákonné normy, jimiž se řídí činnost státního zastupitelství, jmenovitě
a) po projednání s ministrem spravedlnosti jednací řád státních zastupitelství, rozvrh systemizovaných funkčních míst v soustavě státního zastupitelství a kariérní řád státních zástupců a dalších pracovníků státního zastupitelství, kancelářský řád
b) vzorový organizační a pracovní řád státního zastupitelství
c) obecné pokyny nejvyššího státního zástupce, jimiž sjednocuje postup státních zastupitelství a státních zástupců při plnění dílčích úkolů.

(2) Vedoucí státní zástupce stanoví v souladu se zásadami uvedenými ve vzorovém organizačním řádu vnitřní organizaci státního zastupitelství, v jehož čele stojí, a pravidla pro rovnoměrné a nediskriminační rozdělení agendy státního zastupitelství mezi státní zástupce (dále jen rozvrh práce).

(3) Vedoucí státní zástupce vydá v souladu se zásadami uvedenými ve vzorovém pracovním řádu pracovní řád státního zastupitelství, v jehož čele stojí

§ 23
Výběr vedoucích státních zástupců

(1) Ministr spravedlnosti vypisuje výběrové řízení pro výběr vhodného uchazeče o funkci nejvyššího státního zástupce. Zřizuje pětičlennou výběrovou komisi, jejímiž členy jsou státní tajemník v ministerstvu spravedlnosti, zástupce Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, zástupce Ústavně-právního výboru Senátu, předseda Nejvyššího soudu ČR nebo jeho zmocněnec a předseda Poradního sboru státního zastupitelství. Kritéria vhodnosti uchazeče stanoví vláda na návrh ministra spravedlnosti. Ministr spravedlnosti postoupí vládě na výběr až tři nejlepší uchazeče, kteří vyhověli kritériím, z nichž jednoho vláda jmenuje.

(2) Výběrové řízení pro obsazení funkcí krajských státních zástupců, městského státního zástupce v Praze a vedoucího Speciálního státního zastupitelství vypisuje nejvyšší státní zástupce. Dva z členů pětičlenné výběrové komise určuje nejvyšší státní zástupce, dva ministr spravedlnosti, dalšího vyšle Poradní sbor státního zastupitelství, do jehož čela má být nově jmenovaný vedoucí státní zástupce ustanoven. Kritéria vhodnosti uchazeče určí ministr spravedlnosti. Nejvyšší státní zástupce navrhne ministrovi spravedlnosti až tři vhodné uchazeče, z nichž jednoho ministr spravedlnosti jmenuje.

(3) Výběrové řízení pro obsazení funkcí okresních státních zástupců vypisuje příslušný krajský státní zástupce. Dva z členů pětičlenné výběrové komise jmenuje nejvyšší státního zástupce, další dva krajský státní zástupce, jednoho vyšle Poradní sbor při příslušném krajském státním zastupitelství. Kritéria vhodnosti uchazeče určí nejvyšší státní zástupce.

(4)Členové výběrové komise volí ze svého středu předsedu a místopředsedu. Orgán, u něhož výběrová komise působí, jí dá k disposici zapisovatele, poskytne technické zázemí a nezbytný servis.

(5) Nevyhověl-li ve výběrovém řízení ani jeden z uchazečů, výběrové řízení se opakuje. Nevzejde-li ani z druhého výběrového řízení vhodný uchazeč, přechází právo výběru uchazeče o funkci nejvyššího státního zástupce na ministra spravedlnosti, u ostatních funkcí na nejvyššího státního zástupce.

(6) Pro funkce náměstků se nevypisuje výběrové řízení. Vedoucí státní zástupce projedná výběr svých náměstků s přímým nadřízeným a s Poradním sborem, ale jejich stanovisky není vázán.

§24
Funkční období, kvalifikační předpoklady a jmenování vedoucích státních zástupců a ředitelů odborů Nejvyššího státního zastupitelství

(1) a)Obecné kvalifikační předpoklady pro jmenování vedoucím státním zástupcem a ředitelem odboru Nejvyššího státního zastupitelství jsou: ukončené vysokoškolské právnické vzdělání nejméně s dosažením titulu JUDr., bezúhonnost, přiměřená délka odborné praxe a úroveň odborných znalostí, profesních zkušeností, věk nejméně 40 let a vysoká mravní integrita.
b)Požadovaná délka odborné praxe na 1. stupni státního zastupitelství (viz §4 odst.1) je pět let, na 2. stupni 8 let,na 3.stupni 10 let.
c)Vedoucím státním zástupcem nebo náměstkem vedoucího státního zástupce na 2. a 3. stupni soustavy státního zastupitelství a ředitelem odboru na Nevyšším státním zastupitelství se nemůže stát státní zástupce, který před 17. listopadem 1989 vykonával povolání prokurátora, vojenského prokurátora, soudce, vojenského soudce nebo důstojníka v ozbrojených sborech.
d)Za bezúhonného se považuje státní zástupce, který nebyl odsouzen za trestný čin a nebyl postižen za kárné provinění, popř. na něhož se dle jiného právního předpisu hledí, jako by postižen nebyl. Dalším znakem bezúhonnosti je negativní lustrační osvědčení podle zákona č. 451/1991 Sb.
e)Státní zástupce nesmí být jmenován vedoucím státním zástupcem státního zastupitelství, v němž působí jiný člen jeho rodiny nebo osoba postavená na roveň člena rodiny.
f)Všechna uvedená ustanovení se vztahují také na náměstky vedoucích státních zástupců.

(2) Jmenování a postavení nejvyššího státního zástupce v zásadě upravuje ustanovení §1 odst. 2 tohoto zákona. Kvalifikačním předpokladem pro jmenování nejvyšším státním zástupcem je odborná praxe nejméně 10 let, z toho nejméně 5 let ve funkci státního zástupce nebo soudce, dále bezpečnostní prověrka na nejvyšší stupeň utajení podle §55 odst.a) zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Funkční období je sedmileté bez možnosti bezprostředního opakování.

(3) Krajského státního zástupce a vedoucího Speciálního státního zastupitelství jmenuje z úspěšných uchazečů výběrového řízení ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce na dobu 7 let. Návrh na jmenování krajského státního zástupce nejvyšší státní zástupce předem projedná s Poradním sborem státního zastupitelství (dále jen „Poradní sbor“). Krajským státním zástupcem a vedoucím Speciálního státního zastupitelství může být jmenován státní zástupce, který má vykonanou odbornou praxi po dobu nejméně 8 let, z toho nejméně 4 roky ve funkci státního zástupce nebo soudce. Jmenování na dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období je nepřípustné.

(4) Okresního státního zástupce jmenuje z úspěšných uchazečů výběrového řízení na návrh příslušného krajského státního zástupce nejvyšší státní zástupce na dobu pěti let. Návrh na jmenování okresního státního zástupce krajský státní zástupce předem projedná s Poradním sborem státního zastupitelství (dále jen „Poradní sbor“). Okresním státním zástupcem může být jmenován státní zástupce, který má vykonanou odbornou praxi po dobu nejméně 5 let, z toho nejméně 3 roky ve funkci státního zástupce nebo soudce. Jmenování na dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období je přípustné.

(5) Kvalifikační požadavky, kladené na náměstky, jsou stejné jako pro vedoucí státní zástupce, které mají zastupovat. Náměstek může být jmenován do funkce dvakrát po sobě. Na obsazení funkce náměstka se nevypisuje výběrové řízení.

(6) Ministr spravedlnosti jmenuje na návrh nejvyššího státního zástupce náměstky Nejvyššího státního zastupitelství.

(7) Nejvyšší státní zástupce jmenuje na návrh krajských státních zástupců, městského státního zástupce v Praze a vedoucího Speciálního státního zastupitelství jejich náměstky. Náměstky okresních státních zastupitelství jmenují krajští státní zástupci na návrh příslušného okresního státního zástupce.

(8) Ředitele odborů Nejvyššího státního zastupitelství jmenuje po provedeném výběrovém řízení nejvyšší státní zástupce.

(9) Ministr spravedlnosti může do 30 dnů od obdržení návrhu odmítnout bez udání důvodu návrh nejvyššího státního zástupce na jmenování krajského státního zástupce, městského státního zástupce v Praze, vedoucího Speciálního státního zastupitelství a náměstka Nejvyššího státního zastupitelství. V tom případě se vypíše nové výběrové řízení. Návrh nejvyššího státního zástupce na jmenování, vzešlý z takto vyvolaného druhého výběrového řízení, nesmí ministr spravedlnosti odmítnout.

(10) Nejvyšší státní zástupce může do 30 dnů od obdržení návrhu odmítnout bez udání důvodu návrh krajského státního zástupce na jmenování okresního státního zástupce nebo náměstka krajského státního zástupce, stejně jako návrh vedoucího speciálního státního zastupitelství na jmenování jeho náměstka. V tom případě se vypíše nové výběrové řízení. Nový návrh na jmenování, vzešlý z takto vyvolaného druhého výběrového řízení, nesmí nejvyšší státní zástupce odmítnout.

(11)Krajský státní zástupce může do 30 dnů od obdržení návrhu odmítnout bez udání důvodů návrh okresního státního zástupce na jmenování jeho náměstka. V tom případě má okresní státní zástupce právo nového návrhu, kterému krajský státní zástupce musí vyhovět.

(12) Vedoucí státní zástupce, jemuž vypršel mandát bez možnosti jeho opakování, se může přihlásit do výběrového řízení na jmenování vedoucího státního zástupce u jiného státního zastupitelství, nebo může být jmenován náměstkem vedoucího státního zástupce u jiného státního zastupitelství, než u toho, které dosud řídil.

§25
Pověření k zastupování

(1) V případě, že funkce vedoucího státního zástupce nebo náměstka vedoucího státního zástupce zůstává z jakýchkoli důvodů neobsazena déle než jeden měsíc, ten, kdo je oprávněn jmenovat státního zástupce do funkce vedoucího státního zástupce nebo náměstka vedoucího státního zástupce, může pověřit vhodného státního zástupce zastupováním funkce vedoucího státního zástupce nebo jeho náměstka, a to na dobu nejvýše 6 měsíců, nejdéle však do jmenování řádného vedoucího státního zástupce nebo náměstka. Stejného státního zástupce nelze pověřit zastupováním téže funkce opakovaně. Pověřit zastupováním funkce vedoucího státního zástupce lze pouze na návrh toho, kdo je oprávněn podat návrh na jmenování do takové funkce. Pověřit zastupováním funkce náměstka vedoucího státního zástupce lze pouze se souhlasem toho, kdo je oprávněn dávat souhlas ke jmenování do takové funkce. Výběrové řízení se v tomto případě neprovádí.

(2) Státní zástupce pověřený zastupováním vedoucího státního zástupce nebo náměstka může být kdykoli odvolán, pokud se neosvědčil. O odnětí pověření k zastupování rozhoduje vedoucí státní zástupce, který je vydal. Provedení kárného řízení podle §27 tohoto zákona není nezbytné.

(3) Státní zástupce pověřený zastupováním vedoucího státního zástupce nebo náměstka se může pověření vzdát písemnou žádostí. Příslušný představený vyhoví tak, aby k ukončení pověření došlo na konci měsíce, následujícího po měsíci, ve kterém bylo písemné oznámení o vzdání se pověření doručeno tomu, kdo pověření učinil.

(4) Po dobu pověření k zastupování se pověřenému státnímu zástupci zachová jeho původní funkce neobsazená.

(5) Byl-li pověřen zastupováním vedoucího státního zástupce nebo náměstka jiný vedoucí státní zástupce nebo náměstek, výkon jeho funkce se na dobu pověření pozastavuje na celou dobu jeho pověření, ale jeho funkční místo se zachová neobsazené.

ČÁST ŠESTÁ
Odpovědnost státních zástupců a vedoucích státních zástupců za výsledky výkonu služby

§26
Základní ustanovení

(1)Všechna oznámení, obsahující stížnosti a podněty k prověření podezření na nesprávný úřední postup státního zástupce nebo na porušení jeho povinností dle §19 tohoto zákona bez ohledu na jejich zdroj a formu se projednávají podle části šesté tohoto zákona.

(2)Každý má právo podat stížnost na nesprávný úřední postup státního zástupce, jeho nečinnost nebo na nevhodné chování.

(3)Stížnosti a podněty se podávají písemně nebo ústně do protokolu u státního zastupitelství, které je přímo nadřízeno státnímu zastupitelství, u něhož došlo k napadenému jednání. Nepříslušné státní zastupitelství je povinno oznámení přijmout a doručit příslušnému státnímu zastupitelství.

§27
Kárné provinění

(1) Neplnění obecných povinností podle ustanovení §19 tohoto zákona může kárný orgán považovat za kárné provinění státního zástupce. Státní zástupce je odpovědný za kárné provinění.

(2) Kárným proviněním státního zástupce je zaviněné chování nebo jednání, jímž státní zástupce narušuje vážnost nebo důstojnost funkce státního zástupce nebo státního zastupitelství nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný nebo spravedlivý postup státního zástupce nebo státního zastupitelství. Zejména jím je
a) účast na činnosti politických stran a hnutí a odborových organizací s výjimkou Unie státních zástupců, popř. jiných stavovských organizací
b) nedbání zákazu výkonu dalších činností, jejichž neslučitelnost s výkonem funkce státního zástupce je dána tímto zákonem
c) znevažující vyjadřování státního zástupce o účastnících řízení nebo úředních osobách, pronesené veřejně nebo uveřejněné prostřednictvím tisku, rozhlasu, televize, sociálních sítí, internetu; šíření nepravdivých znevažujících informací o ústavních činitelích České republiky, jiných státních zástupcích a účastnících trestního řízení
d) hrubé, urážlivé chování státního zástupce k účastníkům řízení a úředním osobám, s nimiž jedná v souvislosti s výkonem funkce státního zástupce; vyvolávání konfliktů s orgány státní moci, představiteli místní samosprávy a zájmových sdružení občanů
e)takový způsob argumentace ve prospěch obžaloby, které by soud mohl vnímat jako nátlak
f) svévolné nesplnění pokynu, vydaného nadřízenými podle tohoto zákona
g) neplnění rozhodnutí prezidenta republiky, ministra spravedlnosti, soudů a nadřízených státních zástupců o odnětí či přikázání věci nebo o zastavení řízení
h) nerespektování ustanovení Ústavy, zákonů, podzákonných předpisů a judikátů Ústavního a Nejvyššího soudu ČR a vnitřních předpisů státního zastupitelství
i) nedbání právního názoru pravomocného rozhodnutí obecných soudů v konkrétní trestní věci
j) sjednávání neveřejných, protokolárně nepodchycených dohod s účastníky řízení
k) promeškání procesních lhůt, vyvolávání průtahů v řízení, nedbání povinnosti stíhat každý trestný čin, o němž se státní zástupce doví
l) zneužití postavení státního zástupce k získání neoprávněných osobních výhod
m) opakované narušování občanského soužití
n) úmyslné poškození práv účastníků řízení porušením ustanovení procesních předpisů; poškození, spáchané v úmyslu přímém nebo nepřímém, může být stíháno podle zák. č. 40/2009 Sb.
o) účelová selekce důkazů nebo jejich opomíjení, spáchaná v úmyslu přímém nebo nepřímém; v závažných případech může být stíhána podle zák. č. 40/2009 Sb.
p) podávání nepravdivých informací nadřízeným, policii a soudům a zamlčování důležitých zjištění
q) porušení povinné mlčenlivosti
r)požívání alkoholu při výkonu služby vůbec a opakovaná podnapilost na veřejnosti a v soukromí; konzumace omamných a psychotropních látek
s) zaviněná ztráta způsobilosti seznamovat se s utajovanými skutečnostmi

(3) Kárným proviněním vedoucího státního zástupce nebo jeho náměstka je také takové jednání při výkonu funkce,jímž závažným způsobem poruší povinnosti vyplývající z výkonu funkce vedoucího státního zástupce nebo náměstka.

(4)Pro podezření z kárného provinění musí být projednán takový postup státního zástupce v trestním řízení, který ve výsledku vedl k vyplacení odškodnění účastníkovi trestního řízení podle zvláštního zákona o odpovědnosti státu za škody.

(5) Podnět k zahájení jednání podle odst.(4) je povinen podat bez zbytečných průtahů ministr spravedlnosti vždy, když rozhodne o vyplacení odškodnění.

(6) Kárné provinění se promlčí, neobdrží-li kárná komise 1.stupně podnět k zahájení kárného řízení do tří let od spáchání kárného provinění. Avšak v případě, že byla vyplacena státem náhrada škody, způsobené neúnosnou délkou řízení nebo nesprávným úředním postupem, tříletá promlčecí lhůta běží od právní moci rozhodnutí ministerstva nebo soudu o vyplacení odškodnění.

§28
Kárné řízení

(1) Vedoucí státní zástupce je povinen prověřit bez průtahů každý poznatek z vlastní kontrolní činnosti, z kontrolní činnosti nadřízeného orgánu nebo z neanonymní stížnosti, podané libovolným podatelem. Zjistí-li, že získané poznatky by mohly vést k závěru o kárném provinění nebo nezákonném jednání podřízeného, přijme bezodkladně opatření k zahájení kárného řízení.

(2) V případě méně závažného zaviněného porušení povinností státního zástupce může vedoucí státní zástupce, vedoucí státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství nebo nejvyšší státní zástupce upozornit písemně státního zástupce, vedoucího státního zástupce nebo náměstka na možnost podání návrhu na zahájení kárného řízení při opětovném porušení povinností státního zástupce způsobem zakládajícím kárné provinění; oprávnění upozornit nejvyššího státního zástupce na možnost podání návrhu na zahájení kárného řízení má ministr spravedlnosti. Při opětovném porušení povinností státního zástupce je možné podat návrh na zahájení kárného řízení i pro tato méně závažná porušení povinností státního zástupce, která byla důvodem písemného upozornění podle věty první.

(3) Státní zástupce, jehož vedoucí státní zástupce upozornil na možnost podání návrhu na zahájení kárného řízení při opětovném porušení povinností státního zástupce, může požádat nejpozději do 15 dnů vedoucího státního zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství o přezkoumání stanoviska vedoucího státního zástupce; jeho stanovisko ve věci je konečné. Vedoucí státní zástupce může obdobně požádat o přezkoumání postupu vedoucího státního zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství.

(4) Drobné nedostatky ve výkonu služby může vedoucí státní zástupce vyřídit tak, že je státnímu zaměstnanci ústně nebo písemně vytkne. Písemná výtka se založí do osobního spisu státního zaměstnance na dobu 1 roku; po uplynutí této doby se z osobního spisu státního zaměstnance vyřadí. O ústní výtce se pořídí úřední záznam, který se založí do spisu zaměstnance na dobu jednoho roku.

(5) Ve všech ostatních případech vedoucí státní zástupce zahájí proti státnímu zástupci kárné řízení podáním návrhu na potrestání kárné komisi 1. stupně. Podnětem k podání návrhu na potrestání může být stížnost fyzické nebo právnické osoby, která se cítí poškozena jednáním státního zástupce, nebo výsledek vlastního vyhodnocení činností státního zástupce jeho nejbližším či vyšším nadřízeným, nejvyšším státním zástupcem nebo ministrem spravedlnosti.

(6) Podání návrhu na uplatnění kárného opatření předchází jeho projednání v Poradním sboru v přítomnosti státního zástupce, jehož se návrh týká. Stanovisko poradního sboru předkladatele návrhu nezavazuje. Obviněný státní zástupce může vzdát se písemně práva na projednání v Poradním sboru.

(7) Kárnou pravomoc vykonává v 1. stupni kárná komise, zřízená u nejblíže vyššího státního zastupitelství; v případě státních zástupců Nejvyššího státního zastupitelství je příslušná kárná komise 1. stupně při ministerstvu spravedlnosti.

(8) Kárná komise 1. stupně shromáždí skutková zjištění, potřebná pro posouzení důvodnosti návrhu na potrestání, v případě potřeby vyslechne svědky a návrh projedná v přítomnosti navrhovatele nebo jeho zmocněnce a státního zástupce, proti němuž návrh na potrestání směřuje. Jednání je neveřejné.

(9) Státní zástupce se může odvolat proti rozhodnutí kárné komise 1. stupně ke kárné komisi 2. stupně, kterou zřizuje nejvyšší státní zástupce pro vyřizování stížností proti rozhodnutím kárných komisí 1. stupně, zřízených při krajských státních zastupitelstvích, Městském státním zastupitelství v Praze a Speciálním státním zastupitelství a ministr spravedlnosti proti rozhodnutí kárné komise 1. stupně, zřízené při Nejvyšším státním zastupitelství. Funkci kárné komise 2. stupně rozhodující o stížnostech proti rozhodnutím kárné komise 1. stupně, zřízené při ministerstvu spravedlnosti, vykonává ministr spravedlnosti.

(10) Kárná komise 2. stupně v případě potřeby doplní dokazování. Je-li stížnost proti rozhodnutí kárné komise 1. stupně zjevně nedůvodná, může ji projednat a odmítnout v nepřítomnosti navrhovatele a stěžovatele. Její jednání je neveřejné.

(11) Proti rozhodnutí kárné komise 1. stupně se může odvolat také podatel návrhu na potrestání, a to ve prospěch i v neprospěch státního zástupce, napadeného návrhem na potrestání.

(12) Proti rozhodnutí kárné komise 2. stupně lze uplatnit opravný prostředek, kterým je stížnost ke kárnému senátu Nejvyššího správního soudu.

(13) V případě, že kárná komise 2. stupně rozhodne o odnětí postavení státního zástupce, nebo rozhodne-li o něm soud, příslušný vedoucí státní zástupce navrhne ministrovi spravedlnosti odvolání provinilce z funkce státního zástupce.

(14) Kárná komise je pětičlenná. Zřizuje ji vedoucí státní zástupce státního zastupitelství, u něhož komise působí, v případě ministerstva ji jmenuje ministr spravedlnosti. Jejím předsedou je nejvýše služebně postavený nebo (při rovnosti postavení) věkově nejstarší státní zástupce, popř. úředník ministerstva. Jednoho člena do komise vysílá příslušný Poradní sbor; v případě komise ministerstva spravedlnosti jej vyšle Poradní sbor při Nejvyšším státním zastupitelství.

(15) Ustanovení §28 tohoto zákona se přiměřeně použijí při řízení proti čekateli státního zastupitelství, asistentovi státního zástupce, vyššímu úředníkovi státního zastupitelství nebo jinému státnímu zaměstnanci, zařazenému k výkonu práce na státním zastupitelství.

(16) Státní zástupce, proti němuž je vedeno kárné řízení podle tohoto zákona, má právo použít při své obhajobě právní pomoc advokáta.

(17) Provedení výkonu pravomocného rozhodnutí v kárném řízení přísluší vedoucímu státnímu zástupci, který je přímým nadřízeným potrestaného státního zástupce.

§ 29
Kárná opatření

(1) Za kárné provinění podle § 27 odst. 2 tohoto zákona lze uložit státnímu zástupci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) snížení platu až o 30% na dobu nejdéle jednoho roku, a při opětovném kárném provinění, jehož se státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejdéle dvou let,
c) odvolání z funkce státního zástupce.

(2) Za kárné provinění podle § 27 odst. 3 tohoto zákona lze uložit vedoucímu státnímu zástupci nebo náměstkovi podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) snížení platu až o 30% na dobu nejdéle jednoho roku, a při opětovném kárném provinění, jehož se státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejdéle dvou let,
c) odvolání z funkce vedoucího státního zástupce nebo náměstka.

(3) Kárné opatření odvolání z funkce vedoucího státního zástupce nebo náměstka lze uložit vedle kárného opatření snížení platu.

(4) Od uložení kárného opatření lze upustit, pokud projednání kárného provinění státního zástupce je postačující.

(5) Kárné opatření snížení platu se vůči kárně postiženému uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření.

§30
Vymáhání regresní spoluúčasti

(1) Zjistí-li kárná komise, že státní zástupce svým postupem v trestním řízení aspoň částečně zavinil vznik škody, za kterou stát vyplatil účastníkovi trestního řízení odškodnění podle zvláštního zákona o odpovědnosti státu za škody, uloží státnímu zástupci, aby státu přispěl na náhradu škody regresní náhradou až do výše pětinásobku jeho měsíčního průměrného čistého příjmu včetně odměn.

(2) Proti rozhodnutí kárné komise o vyměření regresní náhrady lze přiměřeně uplatnit opravné prostředky podle § 28 odst. 9 ,11 a 12 tohoto zákona.



( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Zdeněk Jemelík )

  Kontakt
Korespondenční adresa:
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1

Pobočka Šumperk:
P.O.BOX 103, Šumperk 1

SpolekSalamoun(a)SpolekSalamoun.com

Statutární orgán:
předseda spolku - John Bok

Korunový účet:
č.ú.: 170718584/0300

IČO:63837714

Registrace
Ministerstvem vnitra ČR:
II./S-OS/1-25819/94-R

Administrátor:
Johanne - Angel D'Shadow,
Václav Peričevič

  Soud s Johnem Bokem

  VYŠLA NÁM KNIHA
Lecba Bokem

Vyšla nám kniha......

  Měsíčník TRESTNÍ PRÁVO

mesicnik Trestni pravo

Spolek Šalamoun se stal pravidelným přispěvatelem měsíčníku Trestní právo. Má v něm pravidelnou rubriku Pohled odjinud, do které píše různé úvahy o justici z vlastního pohledu.

mesicnik Trestni pravo

Náhled článku Spolku Šalamoun v měsíčníku Trestní právo.